Zeman, Duka i Okamura jsou vláčeni mediálním bahnem.

27.02.2018 ROZHOVOR Děsivé, tři miliony Čechů dřou bídu, 200 tisíc bezdomovců, 900 tisíc exekucí. A vyděračství Merkelové… Poslanec SPD se zlobí

„Když si uvědomíme, že současná EU (po podpisu Lisabonské smlouvy) už dávno není tou Unií, do které jsme (na základě referenda) vstupovali, tak kdo a proč chce upírat občanům právo se svobodně (a závazně) vyjádřit a rozhodnout o své budoucnosti v EU?“ ptá se místopředseda zahraničního výboru Sněmovny Jiří Kobza z SPD. I první místopředseda Jiří Zimola v podstatě souhlasí s tím, aby šli do vlády s Babišem, Zeman jim doporučuje, ať nechtějí ministerská křesla. Sjezd přišel s usnesením, kdy vyzval ANO, aby nenominovalo do vlády trestně stíhané osoby. Sjezd ale nehlasoval o přísnějším návrhu sociálnědemokratických senátorů, který měl označit trestně stíhané osoby za zásadní překážku vstupu do vlády. V médiích už zaznělo, že potřebují mít vyjednávací pozici, a kdyby jasně řekli, že Andreje Babiše ve vládě odmítají, dali by bianko šek SPD. Vznikne vláda ANO s podporou KSČM a ČSSD, nebo s podporou KSČM a SPD? Co by bylo lepší?

Po sjezdu je ČSSD rozdělena, a není tudíž zárukou stabilních a předvídatelných postojů. Z pohledu SPD a dlouhodobých zájmů ČR, které se snažíme prosazovat, se jeví, s ohledem na zkušenosti minulých vlád s účastí ČSSD, jako lepší varianta vláda bez participace ČSSD.

Proč bez ČSSD?

Důvodů je mnoho, zejména zahraničněpolitické – ČSSD je euronadšenecká až eurosubmisivní strana směřující k začlenění ČR do takzvaného tvrdého jádra EU. Prosazují přijetí eura, což je obojí pro nás nepřijatelné. Důležité jsou i důvody vnitropolitické – ČSSD v minulosti ukázala, že prosazuje pro nás nepřijatelnou silnou státní regulaci, multikulturní a genderovou agendu, podporuje politické neziskovky, relativizaci tradičních hodnot. To není program SPD, kterým jsme se zavázali našim voličům. SPD proto podpoří pouze takovou vládu, která bude prosazovat volební program SPD.

Vaše SPD je na tapetě, co se týká výroků v souvislosti s táborem Lety u Písku. Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v této souvislosti u Moravce pochyboval o tom, jak je možné, že se člověk jako Tomio Okamura vůbec dostal na post místopředsedy Sněmovny. Za vážnou situaci považuje to, že „byl Parlamentem demokraticky v tajné volbě zvolen člověk, jehož veřejně prezentované názory jsou skutečně rasistické, xenofobní, neonacistické, a to nemluvím o populismu a demagogii“. Co míníte o kauze Lety a snaze odvolat Okamuru z postu místopředsedy Sněmovny?

Výroky pana Rychetského jsou od soudce Ústavního soudu alarmující – nejen, že tím naprosto zpochybnil svou nestrannost a nezávislost soudce, ale jde o nepravdivou pomluvu a očerňování jiného ústavního činitele. Jde o žalovatelné výroky. Navíc zpochybňuje výsledek hned dvojích demokratických voleb, sněmovních a volbu místopředsedy. Musím se tedy sám ptát, jaký má tento pán vztah k demokracii, protože jeho výroky spíše ukazují na „stařičkého mocnáře“ než na ochránce demokracie v ČR.

Kauza Lety je do značné míry umělá, z historického hlediska je uzavřena, nemá smysl se k ní vracet, fakta jsou jasná. Snahu o její medializaci stejně jako snahu o odvolání Tomia Okamury z pozice místopředsedy Sněmovny vnímáme jako zoufalou snahu KDU-ČSL o odvedení pozornosti od skutečné podstaty kauzy Lety. Tou je podivně předražený odkup vepřína za prostředky státu. Měli bychom připomenout, že tento podivný obchod byl protlačen přítelem politických následovníků sudetoněmeckých politiků Danielem Hermanem, bývalým ministrem za KDU ČSL.

Jiří Weigl upozorňuje, že jde o jakousi snahu namočit do holokaustu i Čechy, že v případě Let šlo o „český koncentrák“… Jak se ostatně díváte na polský zákon, který zakazuje označovat koncentrační tábory z druhé světové války umístěné na území Polska za „polské“?

Ano, jde o další kapitolu přepisování moderních válečných a poválečných dějin, o pokus relativizovat vinu nacistického Německa a zcela v rozporu se skutečností ji přenést na státy a národy, které samy přinesly v boji proti nacismu statisíce obětí a které byly určené nacistickou mocí k likvidaci. Polský přístup, který s ohledem na oběti, které polský národ přinesl během druhé světové války, distancuje Poláky a Polsko od nacistických zvěrstev, páchaných v táborech na polském území, je zcela pochopitelný. Paralela s kauzou Lety je nepřehlédnutelná.

Prezident Zeman pokračuje dál v kritice vůči lidem, kteří se vůči němu vymezují. Politologa Jiřího Peheho označil za nejhloupějšího českého novináře. Takzvané pražské kavárně pak Zeman vzkázal „shut up“, ti, kdo křičeli na kardinála Duku, jsou „pisklouni.“ O čem to svědčí? Uráží pražskou kavárnu, nebo je jeho kritika na místě?

Jde, s nadsázkou řečeno terminologií trestního zákona, o přiměřenou obranu – Duka, ale hlavně prezident Zeman (stejně jako Tomio Okamura a SPD) jsou roky vláčeni mediálním bahnem a uráženi všemožnými i nejhrubšími způsoby. Proto se této reakci nelze moc divit. V případě udavačského antidukovského dopisu je kritika namístě.

„Pokud Česko podlehne blouznivcům prosazujícím Czexit, bude to ekonomická a civilizační katastrofa,“ říká komentátor Petr Honzejk a vůbec není sám, kdo vidí jen katastrofické scénáře, pokud by k vystoupení České republiky z EU došlo. Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý předpokládá po Czexitu krach firem, propouštění, a to možná i na desetiletí. Už samotný začátek debaty na toto téma podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Radka Špicara vyděsil japonské investory, kterým musel údajně vysvětlovat aktuální politickou situaci. Co o tom soudíte?

Jde spíše o politické a osobní než věcně ekonomické reakce z jedné části spektra – často jde totiž o osoby profesně a obchodně ekonomicky navázané na obchod se zeměmi EU nebo přímo zaangažované ve strukturách přímo či nepřímo souvisejících s EU. Proto jejich názory rozhodně nepovažuji za objektivní a nezávislé.

Na druhé straně je dobré zase zmínit věcné a nezaujaté reakce jiných renomovaných akademiků, ekonomů a právníků zabývajících se bez osobní zaangažovanosti problematikou evropské integrace – Pavel Kohout, Markéta Šichtařová, Hana Lipovská, Jiří Malý, Tomáš Břicháček, Miroslav Ševčík – ti zastávají buď opačná, nebo neutrální stanoviska z hlediska Czexitu, nepokládají ho za žádnou tragédii, ani ekonomickou. Upozorňují – mimo jiné ve shodě s SPD – na to, že společný evropský trh vznikl před EU, v rámci Evropských společenství, a vzájemně výhodné ekonomické vztahy by mohly být zachovány i po odchodu ČR z politické nadstavby Evropských společenství, EU, pokud by v hlavních členských zemích nepřevládl motiv pomsty a zhrzenosti nad racionálním ekonomickým kalkulem.

A nesmíme vynechat ani druhou stránku mince – vyjednávací sílu a argumenty ČR – sídlí zde mnoho firem ze zemí EU, včetně bank, které zde generují obrovské zisky a dividendy, ty budou mít určitě zájem na výhodných ekonomických vztazích i do budoucna, a podobně. ČR proto není v tomto vztahu nějakým nezajímavým prosebníkem.

https://www.parlamentnilisty.cz/…/Zeman-Duka-i-Okamura-jsou…