Itálie, 7.8.2019
Italskou veřejností a politickým spektrem již několik měsíců otřásá takzvaný případ Bibbiano, nazvaný podle desetitisícové obce ve středoitalském kraji Emilia Romagna, který se týká násilného odebírání dětí z italských rodin a jejich nelegálního svěřování do pěstounské péče. Od konce června vyšetřuje italská policie osmnáct osob, z nichž některé zůstávají dosud v domácím vězení, včetně starosty obce a dalších politiků (ke dnešku počet vyšetřovaných stoupl na 29). Obvinění místní sociální asistenti a psychoterapeuti z turínské neziskové organizace měli na dětech násilnými metodami vynucovat falešná doznání o zneužívání v původních rodinách (za použití terapie EMDR, Eye Movement Desensitization and Reprocessing) a manipulovat jejich výpověďmi (kupříkladu dokreslováním erotických detailů na dětské obrázky). Sedmdesát odebraných dětí pak vyšetřovaní za úplatu rozmisťovali v rodinách svých známých a přátel.
Turínská nezisková organizace s příznačným jménem „Hensel e Gretel“, tedy „Jeníček a Mařenka“ si navíc od italského státu naúčtovala zhruba 200 tisíc euro za psychoterapeutické služby. Toto soukromé centrum, které mimo jiné nabízí kurzy „necenzurovaného sexu“ na středních školách, vede údajný psychoterapeut Claudio Foti, který ovšem tento obor nevystudoval a jeho členství v příslušném profesním sdružení bylo uznáno pouze na základě dodatečného uzákonění. V současné době je vyšetřován rovněž z týrání vlastní manželky a dětí. Tento „psychoterapeutický guru“ v posledních dvaceti letech figuroval v obdobných kauzách napříč celou Itálií, ovšem soudy nikdy nepotvrdily jeho vinu. Nynější operace státního zastupitelství v Reggio Emilia, nazvaná Andělé a démoni, se totiž v mnohém podobá téměř shodné kauze (s podobným titulem „Ďáblové v Bassa Modenese, tedy oblasti severně od města Modena), lokalizované ve stejném kraji. Na konci devadesátých let (1997-98) tu za mnohem menšího politického a mediálního zájmu bylo odebráno šestnáct dětí rodičům, obviněným ze satanistických rituálů. A to rovněž na základě psychologických posudků zmíněné neziskové organizace. Ačkoli vina rodičů se neprokázala, děti se již do svých rodin nevrátily, protože se je v průběhu vyšetřování naučily nenávidět. Ze strany rodičů si případ vyžádal šest obětí na životech, od infarktů po sebevraždy, vysvětluje obhájkyně rodičů, Patrizia Micai (Avvenire, 4.8.2019).
Tato italská právnička zdůrazňuje, že obdobným případům nahrávají mezery v italském právním systému, který sociální služby vybavil neomezenou mocí, co se týče automního rozhodování o oddálení dítěte z rodiny (podle čl. 403 Občanského zákoníku z roku 1941). Takové opatření sice musí podepsat soudce z Tribunálu pro nezletilé, ovšem opětovně na základě psychologického posudku téže sociální služby. „Je velmi nepravděpodobné, že by soudce zvrátil rozhodnutí sociálních služeb“, uvedl pro list Libero (22.1.2019) někdejší soudce a dnes advokát Francesco Morcavallo. „Důvodem je miliardový byznys, který se točí kolem rodinných komunit pro mládež, jež od státu inkasují 100 až 400 euro denně na každé dítě v závislosti na poskytované terapii či pěstounské péči“. Bývalý soudce boloňského Tribunálu pro nezletilé hovoří o neuvěřitelných 500 tisících odebraných dětí v Itálii od zavedení pěstounské péče (1983). „Je to šílené. Skutečný únos ze strany státu“, podotýká Morcavallo, který sám o sobě říká, že přešel na stranu těch, na nichž se páchá nespravedlnost. K otevřenému střetu s jeho zaměstnavatelem vedl případ dvojčat, ze kterých jedno zemřelo udušením. Sociální služby okamžitě usilovaly o svěření druhého dvojčete do pěstounské péče s poukazem na neschopnost rodičů, a když proti tomu soudce Morcavallo vystoupil, byl z boloňského tribunálu oddálen.
Vatikánský rozhlas požádal o vyjádření biskupa diecéze Reggio Emilia, mons. Massima Camisascu.
„Když se jedná o děti, je zřejmé, že jde o to nejvýznamnější, nejcennější a nejdůležitější, odvážil bych se říci „božské“ z naší sociální reality, čemuž je nutné věnovat nejvyšší pozornost. V těchto případech, z toho, co mohu vyvodit z tisku, tato nejvyšší pozornost zde nejenom nebyla, nýbrž dokonce převládla ideologie. Děti byly užity jménem a ve jménu ideologického projektu. To vše je nicméně třeba dokázat, a proto v tuto chvíli oceňuji práci vyšetřujících soudců, která bude pravděpodobně ještě dlouhá. Vše vede k přesvědčení, že se tu stalo něco vážného. Neměli bychom se tudíž dělit na různé politické frakce, nýbrž spojit se v péči věnované dětem.“
Říká středoitalský biskup s ohledem na politické konotace případu. Obžalovaný starosta obce Bibbiano a další politici totiž zastupují levicovou Demokratickou stranu. Ideologický odstín do případu vnesla obžalovaná ředitelka sociálních služeb Federica Anghinolfi, aktivistka hnutí LGBT, která léta vede zápas za adopce ze strany homosexuálních dvojic.
Kauza vyvolala velice silné lidové rozhořčení. Je to podle vašeho soudu pochopitelné?
„Ano, naprosto pochopitelné, protože když se někdo dotkne dětí, dotýká se toho nejcennějšího, co máme. Lidé jsou znepokojení, protože nevědí, kam se obrátit a odkud čerpat informace, aby pochopili, co se stalo a co za tím stojí. Samozřejmě nelze s lidmi manipulovat a využívat jejich strachu k politické revoltě. Myslím spíše, že je naší povinností zaobírat se touto vážnou situací, kterou vyvolala protirodinná ideologie. Víme, že rodinná realita je velice křehká a zde je evidentní snaha ji nadále oslabit, vytvářet rodiny vedle původních rodin a upírat rodinám podporu v jejich lidskosti, která se vyznačuje poklesky a chybami. Existují nemocné rodiny, ale existuje také nespočet cenných rodin, ve kterých se rodí děti, i když mají Downův syndrom anebo jiné obtíže, a tyto děti pak rodina vychovává a vnímá je jako požehnání. Růst dětí v rodinách je poznamenán problémy, těžkostmi a deziluzemi, ale vždy je to růst. Když se toto všechno zpochybní, podrývá se vztah mezi rodiči a dětmi.“
Uvedl biskup Massimo Camisasca.
(jag)