Žádná vláda – kromě americké – by nenašla odvahu k tomu, aby svým spoluobčanům vyprávěla, jak v New Yorku 11. září 2001 vlétla dvě letadla do dvou budov – ale spadly budovy tři, napsal na svém webu náměstek ministra financí v někdejší Reaganově vládě P.C. Roberts, jinak známý též coby otec známé americké ekonomické politiky reaganomics, jež na začátku devadesátých let minulého století vedla k dočasnému ukončení Studené války. Ale vláda americká si to klidně dovolit mohla a vesele v tom pokračuje i dnes, pokračoval Roberts, protože ve světě není lehkověrnějších, důvěřivějších a naivnějších lidí (more gullible people), než jsou právě Američané, věřící absolutně všemu, co jim vláda nakuká.

Tolik tedy Roberts, a já, přestože už 11 letý překladatel jeho článků a jaksi už z toho titulu jeho fanda, nejsem s to s posledními Robertsovými slovy souhlasit. Protože není pravda, že lehkověrní, důvěřiví a naivní jsou jenom Američané a že tedy jedině jim je možno vyprávět o dvou letadlech narazivších do dvou budov tak prudce, že k zemi šly budovy tři. Tak třeba u nás věří tomuto úkazu celý tzv. demoblok (ODS, TOP 09, Starostové, Piráti a lidovci) a věří tomu samozřejmě i voliči, členové a předsedové těchto stran – a to: Fiala za ODS, Pospíšil za TOP 09, Rakušan za Starosty, Bartoš za Piráty, Bartoš a Výborný za lidovce. Ale nevěří tomu všichni jen proto, že jsou stejně „gullible“ jako Američané, ale někteří i proto, že se jim zdá, že jim nic jiného ani nezbývá.

Protože představte si, co by se stalo, kdyby tomu nevěřili, resp. kdyby tomu věřit přestali. Po 11. září přece Západ vyhlásil válku světovému terorizmu, šlo se na Afghánistán, pak na Irák, na Libyi, na Sýrii, na Jemen, na Ukrajině se spískal proamerický puč, z Ruska se vykouzlil netvor a z Putina nový Hitler – no a všechno to, celý tenhle bolestný a krvavý západní marš proti zbytku světa, vychází přece podstatně i z 11. září 2001. Takže nevíra v 11. září 2001 znamená zpochybnění všech zde vyjmenovaných následných událostí – a hlavně: zpochybnění současné západní politiky i jejího étosu, pokud zde nějaký vůbec kdy byl. Nu a pokud jste do téhle politiky vložili svůj život a kariéru, co uděláte, když se podíváte zpátky a spatříte, že jste žili ve lži?

Buďto si to přiznáte, jak si to už pár lidí skutečně i přiznalo (Tony Blair, generálové Wesley Clark a Colin Powell, Henry Kissinger), anebo před fakty zavřete oči a zacpete si uši a jedete dál v tom, co vám až doposud ve všech ohledech vynášelo a vynáší.

Ale protože je to falešné a vychází to víc z vašeho sobeckého kalkulu než z vašeho vnitřního přesvědčení, působíte už od pohledu nevěrohodně, vaše argumenty zní nepřesvědčivě, lidé vás mají stále méně rádi a stále méně a vzácněji vás též volí. A na rozdíl od vás se stále víc a hlasitěji baví představou, jak dvě letadla zbourala v New Yorku tři budovy.

Lubomír Man