Mensdorffové-Pouilly na svém krásném klasicistním zámku mají výstavu o postoji české šlechty k I. ČSR oprávněně.

Proč? Protože za  nejen za ohrožení ČSR, ale zejména za okupace prokázali nejen loajalitu, ale i aktivity v boji se skopčáckým nekulturním nacismem. Pamětníci dobře znají neohrožené postoje pana Mensdorffa-Pouilly vůči říšskému oberlandrátu Bayerlemu, jemuž na veřejnosti neváhal říci do očí, že jeho rodina se nikdy nedá k Němcům, a že by raději se stali "Hotentoty", než Němci. A nejen to. Pan Mensdorff-Pouilly se činně během okupace v náročných podmínkách věnoval součinnosti s odbojovou skupinou VELA na Boskovicku - což představovalo riziko nejen zatčení, vězení, ale rovnou popravy. Pan hrabě je tak i zapsán v dokumentech skupiny Vela v dokumentaci boskovické organizace ČSBS. Totéž platí i pro rod Belcredi.

Oba rody naprosto vyhověly požadavků dekretů a - oba dva rody byly konfiskovány až po únorovém převratu 1948, kdy začala jejich persekuce. Proto stát po sametovém převratu oprávněně v souladu s dekretálním právem umožnil oběma persekvovaným rodům restituci jejich majetku. Byla i malá menšina dalších rodů, které se rovněž postavily němectví a jejich majetek němečtí Velkoněmci konfiskovali. Také jejich restituce jsou v souladu s dekrety ,příkladem může být rod Radslava Kinského ze Žďáru nad Sázavou.

Jak to bylo s deklarací loajality šlechty k Benešově I. ČSR roku 1938?

Toho roku 17.září delegace zástupců loajální šlechty navštívila presidenta dr. Edvarda Beneše a přednesla mu "Prohlášení české šlechty". (Slovo "česká" míněno v zemském smyslu.) Kdo je podepsal?  Již několikrát to bylo publikováno, dokonce i v populárním tisku (například Mladý svět XLIII.ročník č.44/2001, str.29.)

Toto prohlášení podepsali Karel Belcredi, Waickhardt Colloredo-Mansfeld, Rudolf Czernin, Jindřich Dobrzensky, Radslav Kinský, Zdeněk  Kolowrat, Jan Lobkowicz, Karel Parish, Karel Schwarzenberg, Leopold Sternberg, Hugo Strachwitz, a dodatečně Mikuláš Bubna-Litic.

Jak to bylo za protektorátu? Některým rodům byl majetek konfiskován částečně, jiným zcela, sem patří rody Lobkoviczů,Mensdorffů, některé větvi Czerninů, Kolowratů, a některé další.)

Ovšem jiné rody se nejen přihlásily k němectví, ale rovněž v drtivé většině kolaborovaly s Němci - a některé se dokonce přihlásily k nacismu.

Z podepsaných k Prohlášení české šlechty zradily I. ČSR dva rody, a to rod Colloredo-Mansfeld a rod Liticů z Bubna. Proč?

Litic z Bubna se stal členem II.protektorátní vlády a za tuto kolaboraci obdržel dokonce řád Svatováclavské orlice (Vyznamenání z doby nesvobody 1939-1945, Praha 1999,s. 35, 4tý v seznamu III.stupně.)

Weickharda Colloreda pak za okupace omlouvali před nacisty jeho příbuzní , že šlo o "nerozvážný mladický čin" proti vůli žadatelů (!). (Dopis pražskému gestapu proti konfiskaci majetku z r.1942, CUI BONO RESTITUCE II,Praha 2007,s.něm.text s.114-115, český překlad s.117)

Jak to bylo s mnoha ostatními? Můžeme uvést některé příklady.

Tak na střední Moravě byly rody Dubských, Dietrichsteinů, Czernin-Morsinů, Fries-Friesenbergů, Mittrowských, Salm-Reifferscheidtů z Rájce a z Budkova, Kuno Des Fours-Walderode, Schoellerů, na jižní Moravě rody Khuen Belassy, De Forest, Haugwitz, Spee, Podstatsky-Lichtenstein, atd. přihlášeny K Němcům, jiné rody zůstaly přihlášeny k jiným státům - Kálnokyové k Maďarsku, spojenci III.reichu, a Kónigswarterové k Lichtenstejnsku, ovšem sami se přihlásil k NSDAP.

Například hrabata Friesové z zámku Černá Hora,na tom byli tak, že hraběnka byla zakládající členkou NSDAP Letovice a syn byl v SA a sloužil ve wehrmachtu.(Údaje MZA) Schoellerové, příbuzní Salmů, měli tuto příslušnost, otec byl člen NSDAP a syn důstojník wehrmachtu 6.regimentu těreckých kozáků s nacistickými a fašistickými vyznamenáními ( XV.kozácký sbor Waffen SS wehrmachtu od r.1944). Dubští byli oba podle MZA členy NSDAP a hrabě byl údajně komisař pro němectví na panství Lysice. Kuno Des Fours-Walderode, majitel panství Křetína,  byl dle MZA prokázaný nacista.

V poslední době se soudně prokázalo, že otec restituentky Dietrichsteinové byl člen Henleinpartei a později NSDAP. De Forest měl na hradě Veveří skupinu SS a sám byl údajně nacista.(Viz knihu dr.Tomáše Dacíka o hradu Veveří.) V Čechách zase Thun-Hohenstein byl člen NSDAP a jeho manželka Irene dostala od Hitlera řád Mutterkreuz (Ehrenkreuz der deutschen Mutter). Podobně jako kněžna Salmová měla Mutterkreuz za 4 německé děti a užívala všech výhod Reichshilfe za tento řád. (Protokol 5 komisařů bezpečnostní komise Rájec,a Resoluce závodních rad Salmových podniků 1945.) 

Nyní se v průvodcích zámků o těchto skutečnostech NIC nedočteme. Ještě za socialismu tomu bylo v řadě případů naopak. Průvodci dnes tyto skutečnosti utajují před veřejností - a veřejnost je zmatena, když slyší nepravdy případně čtvtpravdy, že zámky "přešly na stát po roce 1948" - nikoli po roce 1945!! A pak návštěvníci  myslí, že zámky sebrali majitelům bolševici. Co dělá Památková péče pro nápravu tohoto neutěšeného stavu? Zhola NIC.

Proto je potřeba neustále tyto věci veřejnosti, zglajchšaltované desinformacemi a čtvrtinformacemi (jak překrásně nečesky to nazvala svého častu madam Salmová - "Ze čtvrtiny polopravdy" ! Je to překlad německého slova "Halbviertelwahrheit". Skvělé.) opakovat a připomínat. Paměť národa to zásadně vyžaduje. Aby si mladé generace nemyslely, že většina protektorátní šlechty byla jakousi "nevinnou obětí protektorátu" (!), a že zabavení majetků v řadě případů způsobily "zlé české bolševické  svině". Jak správně jednou pravila ve své stati Mgr.Nečasová: "Majetky nesebrali této šlechtě bolševici, ale Beneš!" Na tento výrok soudně vyhrála. My dodáváme: Ano dr.Beneš, podle dekretů, podle Postupimské dohody vítězných velmocí a podle Pařížské reparační dohody, která stále platí i pro náš stát, a praví:

  "Žádný konfiskovaný německý majetek se nesmí dostat zpět do německých rukou."

 

V poslední době doc.Benda ve své monografii z let 2010 a 2013 publikoval podpisy mnohé německé šlechty protektorátu, která docházeli k válečnému zločinci reichsprotektoru Konstantinu von Neurathovi. Tam vlastenecké šlechta loajální k republice neměla co pohledávat. Tam měli co pohledávat jen zrádci ČSR, kolaboranti, a kovaní nacisté. Stojí za to prohlédnout si v publikované Návštěvní knize reichsprotektora ze státního archivu U.S.A.  podpisy všech těch Colloredů, Thun-Hohensteinů, Serényiů, Lichtensteinů - ti jsou tam podepsání dvakrát,  - a dlouhé řady dalších. To vše ještě musí být otevřeno, aby české soudy nepropadaly jednomu "justičnímu omylu" za druhým.

Proto měl stoprocentní pravdu premiér Miloš Zeman v roce 2001, když pravil, že těm rodům, které kolaborovaly průkazně s německým nacismem, žádné restituce patřit nemohou.

Ovšem současné "právní reparáty" - jako například odstrašující případ Walderode z poslední doby - právní pořádek a majetkovou jistotu občanů republiky neustále narušují. Jest se ptáti s antickým senátorem Quo usque tandem? - Jak dlouho ještě tento prohnilý stav potrvá? Jak dlouho necháme neustále zpochybňovat naši Benešovu poválečnou republiku? 

Jak dlouho necháme domácí kolaboranty a zahraniční nepřátele plivat jedovaté sliny na stát a jeho dekretální právo?

PhDr. Jiří Jaroš Nickelli, ČSOL Brno I