Všeslovanské národopisné slavnosti – „SLOVANSKÁ PRAHA 2018“
Ve dnech 7. až 9. června 2018 proběhnou v Praze Všeslovanské národopisné slavnosti "Slovanská Praha 2018". Vlastenci a stoupenci myšlenky slovanského přátelství, spolupráce a jednoty přijedou do Prahy, aby si připomněli významná slovanská výročí:
- 220 let od narození Františka Palackého
- 170 let od L všeslovanského sjezdu, který se konal v Praze na Žofíně
- 110 let od III. všeslovanského sjezdu v Praze
- 20 let od VII. všeslovanského sjezdu v Praze v hotelu Pyramida
-
Pořadateli této mezinárodní akce jsou mezinárodní nevládní organizace Všeslovanský výbor a Slovanský výbor České republiky. Naše redakce hovořila s předsedy obou těchto slovanských organizací: JUDr. Zdeňkem Opatřilem, předsedou Všeslovanského výboru a Doc. RNDr. Janem Minářem, CSc., předsedou Slovanského výboru ČR a místopředsedou Mezinárodní slovanské rady.
1. Je nutné dnes si tato výročí připomínat? Vždyť dnešní generace ani neví, o co jde?
Z. Opatřil: Právě proto je to důležité. Každý z nás by měl znát historii, brát si z ní ponaučení pro dnešek a neopakovat to špatné, čím náš národ v minulosti prošel. Rád bych připomenul, že v době pobělohorské česká kultura téměř vyhynula, stejně jako český jazyk. To vše se uchovalo jen v paměti prostého lidu a díky několika osobnostem; českému biskupovi a významnému kulturnímu činiteli Janu Blahoslavovi, jezuitskému knězi a českému historikovi Bohuslavu Balbínovi, významnému českému učenci a knězi Josefu Dobrovskému, Antonínu Jaroslavu Puchmajerovi, Václavu Thámovi, hraběti Kašparu ze Šternberka, Josefu Jungmannovi a dalším osobnostem, které se kolem nich soustředily. To byly počátky národního obrození, které se plně rozvinulo za působení Františka Palackého a celé řady významných osobností, vlastenců a skutečných představitelů české a slovenské národní kultury, jako byli např. František Ladislav Rieger, Ján Kollár, Pavel Jozef Šafařík, Ľudovít Štúr a další. Vyvrcholením vlasteneckého snažení bylo svolání prvního Všeslovanského sněmu (sjezdu) Františkem Palackým do Prahy v roce 1848. Sjezd ukázal, že ve slovanské vzájemnosti si i malý národ, jako je český, může uhájit svoji identitu, národní tradice, obyčeje a kulturní hodnoty, pokud dokáže čerpat sílu ze společných slovanských kořenů a opírat se o silnější slovanské bratry.
J. Minář: Současnost je sledem příčinných vztahů svázána s minulostí. Říká se, že kdo zapomene na svou minulost, bude nucen šiji zopakovat. Dnes se projevuje snaha rozvrátit národní vědomí Slovanů falšováním historie v cizím zájmu. Jsou to německé snahy udělat z viníků 2. světové války oběti, odsuzování husitství katolickou církevní hierarchií, idealizování rakousko-uherského žaláře národů a obdobná pojetí dějin. Odporným příkladem hanobení českých dějin odrodilými pseudohistoriky je pamflet Podiven. Vědomě lživé jsou též teorie o neslovanském původu obyvatel slovanských zemí. Dokonce Evropská unie platila lživý projekt o keltském původu západních Slovanů a propaguje tzv. multikulturalismus, tj. potlačení národních tradic, kultury a jazyka a jejich nahrazení pokleslými cizími vzory a morálkou. V současnosti hrozí islamizace Evropy záměrně podporovanou migrací, šířící tuto krutou středověkou ideologii, nepatřící do Evropy a 21. století.
2. Slovanská Praha není organizována poprvé.
Co této akci předcházelo?
Z. Opatřil: Poprvé jsme tyto slavnosti organizovali v r. 2008. K tomu jsme museli založit právní subjekt, tehdy občanské sdružení, kterému jsme dali název Českomoravská národopisná společnost. Smyslem Všeslovanských národopisných slavností bylo znovu ukázat lidem blízkost kultury slovanských národů a jejich společné kořeny. Probudit v nich lásku k vlasti a pocit hrdosti na příslušnost k velké slovanské rodině. Tímto způsobem postupně zbavovat občana České republiky a jiných malých slovanských států "komplexu malého národa, který se hrbí před vším, co je odjinud". Proti účelově vytvářené ideologii a šíření bezduché západní pseudoumělecké tvorby plné násilí, vražd, válek a mafiánství je třeba postavit reálné hodnoty slovanské kultury, která přinesla nezměrný vklad do společenského života v Evropě, ale i na celém světě.
J. Minář: Jedním z cílů Všeslovanských národopisných slavností je snaha vrátit českému národu, ale i jiným malým slovanským národům hrdost na vlastní historii, na hodnoty národní a lidové kultury, vytvářené generacemi po staletí. Ve vystoupeních účastníků budeme ukazovat pravdu o slovanských zemích a národech. Slovanská Praha je vhodnou příležitostí k poznání dalších našich slovanských bratrů, jejich kultury, zvyků, tradic a charakteru. To je důležité také pro zdokonalení sama sebe.
3. Vzpomněl jste, že pořadatelem Slovanské Prahy 2008 byla Českomoravská národopisná společnost ve spolupráci se Slovanským výborem ČR.
Jaká je současná organizace Slovanské Prahy?
Z. Opatřil: Členové Českomoravské národopisné společnosti se rozhodli pořádat další slovanské akce, a to takové, které nikdo nepořádal. Proto v roce 2009 vznikl Českomoravský slovanský svaz, o. s., který začal vydávat Slovanský kalendář, založil řadu nových akcí, jako např. "Západoslovanský folklorní festival", staroslovanské "Svátky jablek, vína a medu", "Všeslovanský bál" za účastni šesti národnostních menšin. Navázal spolupráci s řadou folklorních souborů.
J. Minář: Slovanské slavnosti jsou příležitostí připomínat obdivuhodné vzepětí národního obrození u nás, čeho dosáhli Slované v následujícím období téměř dvou staletí. Ukázat etiku a kulturu slovanských národů, její tradici a současnost. Činnost Slovanského výboru ČR v těchto oblastech je mnohostranná. Již 21 let vydává měsíčník "Slovanská vzájemnost", obsahující závažné zprávy ze slovanského světa, pořádal 20 slovanských bálů a četná shromáždění samostatně i ve spolupráci s jinými vlasteneckými organizacemi.
4. Kdo se těchto slavností zúčastní a jaké výstupy jednání sněmu očekáváte?
J. Minář: Na Slovanskou Prahu zveme všechny mezinárodní slovanské organizace. Tyto organizace pozvou z okruhu svých členských organizací jejich představitele. V mezinárodním slovanském hnutí došlo k určité dělbě práce. Všeslovanský svaz koordinuje práci mezinárodních profesních organizací (např. Mezinárodní svaz slovanských žen, Mezinárodní svaz slovanských spisovatelů aj. kulturní akce. V Mezinárodní slovanské radě jsou zastoupeny slovanské výbory slovanských států, případně národů, jako jsou kupř. Lužičtí Srbové. Slovanské výbory národů a jejich Mezinárodní výbor-rada jsou organizace nadstranické, ale politické, jednající o všech závažných současných otázkách, týkajících se Slovanů. Tato organizace slovanského hnutí byla vytvořena na VII. všeslovanském sjezdu v Praze v roce 1998.
Z. Opatřil: Do Prahy zveme i představitele některých krajanských spolků z blízkého i vzdálenějšího zahraničí. Všeslovanské národopisné slavnosti by měly napomoci vytvořit nové podmínky pro spolupráci v oblasti kultury, udržování národních zvyků a tradic a vzájemné informovanosti.
První všeslovanský sjezd, od jehož konání uplynulo 170 let, schválil Manifest k národům evropským. Jeho hlavní myšlenkou bylo právo na sebeurčení národů, které bylo po první světové válce v podstatě naplněno. Sněm, který v rámci Slovanské Prahy bude probíhat, by měl pokračovat v díle historického prvního sněmu a přijmout Manifest slovanským národům "Za slovanskou jednotu, přátelství a mír s ostatními národy."
5. Co je třeba zlepšit ve vztazích mezi slovanskými národy?
J. Minář: Především je třeba bránit rozeštvávání slovanských národů mezi sebou, vždy v cizím, Slovanům nepřátelském zájmu. Tak byla vyvolána válka v Jugoslávii, kde národy se společným jazykem - Srbové a Chorváti - bojovali proti sobě. Výsledkem byly tisíce mrtvých, rozbití společného slovanského státu podle mocenských zájmů Německa a USA. Na Ukrajině byl cizím vměšováním - za cenu pěti miliard dolarů podle slov zástupkyně ministra zahraničí USA Nulandové - proveden státní převrat á vyvolána občanská válka na východní Ukrajině.
V Polsku je rozmýchávána protiruská nálada. Tyto protislovanskými silami vyvolané střety a lživé štvaní, zvláště proti Rusku, škodí Slovanům a ohrožují světový mír. Tomu je třeba všemi silami bránit.
Z. Opatřil: Objevují se i myšlenky na vytvoření společenství slovanských států. K této myšlence sjednocení slovanských národů se hlásili slovanští myslitelé již v 19. století (Križanič, Baijatinskij, Kukulevič, Štúr aj.). Tato myšlenka není v současné době uskutečnitelná.
Připomeňme si výzvu prezidenta Budovatele Dr. E. Beneše "...abychom se především nikdy neodpoutávali od východu, tj. od Sovětského svazu a od Polska, ale abychom na druhé straně nezapomínali - a musí to chápat také všichni druzí - že se nemůžeme pro svou geografickou pozici a pro půldruhého tisíce let svého kulturního vývoje odpoutat ani od Západu.
Slovanství je pro nás nepostradatelnou základnou a každá československá politika musí od něho jako od základny, zejména po výsledcích druhé světové války, vycházet." Je však na místě usilovat o společenství slovanských národů.
Závěrem naší úvahy uveďme heslo našeho nastávajícího slovanského shromáždění: "Za jednotu Slovanů, přátelství a mír s ostatními národy."
Slovanská vzájemnost, č. 219, duben 2018, Jan Jelínek