Vlastnil Irák zbraně hromadného ničení?

Je to několik let, co západní propaganda líčila, jak Irák je připraven použít zbraně hromadného ničení. O tom barvitě mluvili přední politici USA i Anglie s jednohlasnou a masivní podporou médií hlavního proudu. Ty se předháněly v líčení katastrof, které západní svět čekají, pokud „zločinci v Iráku“ nebudou zbaveni moci.

A tak v „zájmu záchrany lidstva“ se dala do pohybu vojenská mašinérie USA a dalších států. Irácká armáda nebyla pro Američany vážným konkurentem. Západ v krátké době v Iráku zvítězil a časem přivedl nejen Sadáma Husajna na šibenici.

Velký problém zůstal. Zbraně hromadného ničení, které měl mít zaručeně Irák, hledal kdekdo a hezky dlouho, ale nenašly se. Zřejmě ani nikdy neexistovaly. Důsledky agrese vůči Iráku byly však zdrcující. Statisíce lidí zaplatilo svým životem vpád intervenčních vojsk a  následnou občanskou válku. Z milionů Iráčanů se stali běženci, aby si zachovali životy, opustili své domovy. Bída a hlad, nemoci byly jejich nezbavitelnými průvodci.

Položme si otázku. Proč dosud nikdo z těch vedoucích státníků a politiků USA, Anglie či dalších států, co se dopustili agrese, nebyl postaven před soud a odsouzen. Krev milionů lidí, nevinných mužů, žen i dětí, nejen těch mrtvých, ale i zraněných, volá do nebe o spravedlnost. Lidské soudy, jak je vidět, zatím ty, kteří za vše nesli odpovědnou, nesoudí. Dočkáme se toho, abychom je viděli na lavici obžalovaných?  Pokud nikoliv, pak věřme, že  boží mlýny, ač melou pomalu, viníky spravedlivě semelou.

Máme poučení nejen z Iráku, ale i dalších států. Přesto opět zní hlasy, zejména z USA, že ti, kteří nesou odpovědnost za použití chemických zbraní proti civilnímu obyvatelstvu, budou potrestáni. Nad syrskou vládou, jež je obviněna z tohoto zločinu, se stahují černá mračna údajné odplaty. Nevěříme, že by plynem Syřané útočili proti vlastním lidem. Vítězství Sýrie je již blízké.  Nadto důkazy ještě nebyly zcela zjištěny a ověřeny a přesto prezident Trump chce v Sýrii zasahovat. Rada bezpečnosti OSN nevydala žádné rozhodnutí. USA nemají právo v Sýrii zasahovat. Naopak jsou povinni stáhnout svá vojska ze Sýrie, kde tato dlí proti vůli syrských ústavních orgánů.

A to poslední poučení je obzvlášť důležité. Pokud státníci a politici na základě lživých údajů pustí svá vojska, zbraně proti jiným státům, jde o agresi a další zločiny, kterých se dopustí. Pokud je nepostavíme před soud, a je z hlediska spravedlnosti zcela jedno, zda půjde o Američany, Angličany, Němce, Rusy či další. Důležité tady je, aby konečně ti, kteří mají blízko k uvedeným choutkám, byli již konečně spravedlivě potrestáni a sloužili pro budoucnost jako odstrašující příklad.

O otázkách války a míru může rozhodovat pouze Rada bezpečnosti OSN, nikoliv jednotlivé státy, byť by byly velmocemi. O útoku proti Sýrii nemůže proto rozhodnout ani prezident Trump.

Irák zbraně hromadného ničení nevlastnil. Útok proti němu byl krvavou agresí. Nevinně prolitá krev volá až do nebe o spravedlnost.

J. Kovář