Ve Spojených státech sílí obavy ze zařazení protidružicových zbraní
28 / 02 / 2018 Americké zpravodajské služby varují před zaváděním protidružicových systémů na straně Ruska a Číny. Panuje obava, že v řádu několika let budou mít obě tyto země zbraně standardně zařazeny ve své výzbroji.
Čínská demonstrace síly
Hlavní čínskou zbraň má představovat modifikace rakety DF-21 známá pod označení SC-19 využívající kinetické hlavice. Podle Secure World Foundation už byla otestována minimálně sedmkrát, z toho jednou dokonce zničila čínskou družici.
Právě sestřel meteorologické družice Feng Yun 1C (FY-1C) z 11. ledna 2007 na sebe připoutal pozornost takřka celého světa. Čína se tímto stala zároveň teprve druhou zemí po Spojených státech, která prakticky vyzkoušela sestřel družice raketou odpálenou ze zemského povrchu. Zničením čínské družice však vzniklo zároveň velké množství úlomků, což se setkalo s negativní reakcí politiků i odborné veřejnosti.
Zajímavé je, že bez větší pozornosti médií uskutečnila Čína od roku 2007 minimálně další čtyři testy svého protidružicového systému, jen s tím rozdílem že při nich reálně nesestřelila žádnou družici. Při jednom z testů měla být dokonce využita jiná raketa pod označením DN-2. V tomto ohledu však musíme podotknout, že k vynesení kinetického projektilu je teoreticky možné využít prakticky jakoukoliv raketu s dostatečnou nosností do určité výšky – o finální navádění už se stará kinetický projektil.
Ruská cesta: Využití protiraketového deštníku
Bez většího zájmu veřejnosti vyvíjí Rusko antiraketu PL-19 Nudol, jejíž poslední známý test proběl na konci roku 2016. V nejbližší době má v rámci modernizovaného protiraketového systému A-235 nahradit, respektive doplnit stávající antirakety protiraketového štítu Moskvy známého jako A-135. Ten doposud využíval dvoustupňových antiraket 51T6 a 53T6, které mají být na rozdíl od řady současných protiraketových systémů ničit nepřátelské hlavice menší jadernou explozí ještě v kosmickém prostoru.
psali jsme: Asijské závody v raketovém zbrojení. Kdo proti komu?
O využití jaderných hlavic na místo kinetických projektilů se proto diskutuje i v případě nového systému A-235 vybaveného novými antiraketami. Kvůli přísnému utajení celého protiraketového moskevského „deštníku“ nicméně nejsou dostupné, natož potvrzené žádné bližší informace.
Pozornost na sebe však rakety PL-19 Nudol přitahují kvůli podezření, že jej Rusové vyvíjí nejen jako antirakety proti hlavicím ale také družicím. Ostatně v tomto smyslu se již několikrát měli nechat slyšet i mnozí armádní představitelé a parametry rakety by na něco takového dostačovaly – otázka je jen, do jaké výšky oběžné dráhy družice.
Kinetický projektil versus jaderná nálož
Využití jaderné hlavice na místo kinetického projektilu ovšem dává smysl – trefit se do bojové hlavice anebo družice obíhající Zem rychlostí 7,9 km/s není vůbec snadné. Zvláště v případě napadení hypoteticky dává smysl likvidovat nepřátelské hlavice menšími jadernými explozemi v kosmickém prostoru, nežli riskovat zásah vlastního území jadernou nebo jinou hlavicí.
V případě sestřelu družice je historie využití jaderných hlavic téměř stejně tak dlouhá jako historie kosmonautiky. Koncem 50. a v průběhu 60. let s tímto způsobem ničení družic v případě konfliktu pracovali obě tehdejší mocnosti. Další rozvoj přerušila až změna nálady kolem jaderných zbraní a pozorované vedlejší účinky. Jaderná exploze totiž vytváří elektromagnetický impulz, který ničí jak elektroniku na zemi, tak může poškodit nebo úplně zničit i družice v okolí.
V každém sestřelu družice je tak v mnoha ohledech přeci jen vhodnější využití kinetického projektilu, který ještě nemusí přímo poškodit ostatní infrastrukturu nebo dokonce vyvolat jaderný konflikt. Přesto už jen úvaha konvenčního zničení nepřátelské družice vyvolává řadu otázek i s ohledem na nedávno revidovanou americkou jadernou strategii počítající s možností využití jaderných hlavic i v reakci na nejaderný útok na důležitou infrastrukturu, což družice bezesporu jsou.
Riziko zničení kosmické ,,flotily"
V současné době představují družice veledůležitou součást některých armád zajišťující komunikaci, špionáž, navigaci (i pro jednotlivé zbraňové systémy) a řadu dalších kritických funkcí. Není proto divu, že už jen s existencí rizika zničení vlastních družic je třeba počítat.
psali jsme: Čína otestovala hypersonický kluzák na raketě DF-17
Spojené státy pracují na schopnosti rychlé náhrady zničených družic. Jeden z těchto projektů představuje projekt raketoplánu XS-1, jenž má být schopen vynášet družice na oběžnou dráhu do 24 hodin. Něco takového v současnosti není možné, protože příprava startu pomocí současných kosmických raket trvá standardně měsíce až roky a stojí řádově více desítek až jednotek stovek milionů dolarů.
Zajímavé je, že na něčem podobném pracuje i Čína, která v nedávné době zavedla hned dva typy kosmických raket „rychlé reakce“ a na dalších má pracovat. Jak Kuaizhou-1A (KZ-1A), tak Kaituozhe-2 (KT-2) přitom vychází z vojenských raket na tuhé pohonné látky.
Prozatím naštěstí nic nenasvědčuje tomu, že by sis snad jednotlivé státy přímo začaly sestřelovat družice raketami ze Země. Na druhou stranu je pochopitelné, že vojenští stratégové na všech stranách musí s rizikem zničení družic počítat. A že minimálně Spojené státy a Čína něco takového dokážou a zároveň se chystají i na případ rychlé náhrady zničených družic. To je důležité i s ohledem na to, že způsobů, jak zničit družici existuje celá řada.
Autor: Michal Polák