Válka na západě – jednání na východě

Únor 1918

„Pod českým praporem!." Pod tímto nadpisem píše „Bohemia“:

Bylo to 10. ledna 1915 u vesničky Targette, severně od Arrasu. Setnině českých dobrolníků, jež se utvořila hned na počátku války v Paříži, dostalo se od Francouzů cti, že vedle divokých a barevných vojáků útočila první na německé řady. Za zvuků „Kde domov můj?“. Ruské listy pak psaly o vítězství u Arrasu, draze vykoupeném českou krví... Bylo jich asi 600 a jen málo z nich vyvázlo z pekla německého ohně. V čele svého oddílu strojních pušek padl poručík Dostál, záložní poručík rakouského pluku dělostřeleckého. Ztráty byly tak těžké, že zranění byli tajně v noci vezeni Paříží. Jen předseda tamějšího Národního výboru, dámský krejčí Čapek, směl je navštíviti na nádraží. To byl konec první české legie, která pod vlastním (praporem - francouzské dámy vyšily něžnou ručkou na něj lva - krvácela za věc Francie.

Mír? V Brestu Litevském prudká výměna názorů. Německý generál Hoffmlann vyčetl bolševické vládě, že založena je toliko na moci a násilím potlačuje každého jinak smýšlejícího. Odpověď to na požadavek ruský, sebeurčení národů. Rusové trvají na hlasování lidu bez nátlaku vojska. Němci tvrdí, že jimi obsazené ruské kraje již se vyslovil, o všem pro Německo příznivě; znamená to zastřenou aneksi Kuronska, Litvy, Rigy a ostrovů v zátoce Rižské. A při tom hlásají Němci zásadu: mír bez aneksí! Dne 19. ledna odjel Bronstein-Trocký do Petrohradu a vyjednávání zatím uvázlo.

Politické. Ministrpresident rakouský dr. Seidler prohlásil Němcům, kteří se horšili pro slib o zdemokratisování voleb, že toto volební právo bude přizpůsobeno (!?), aby německá národní država nebyla ohrožena! - Český poslanec dr. Körner prohlásil, že „o budoucnost Rakouska a dynastie nezískali si zásluh ti, kdož zemřelého panovníka

přiměli k podpisu válečné proklamace a kteří radí novému císaři nešťastně. Rak. ministr zahraniční, hr. Czernin prohlásil se v delegačním výboru pro mír bez anexí a bez náhrad, proti vměšování se cizích států do vnitřních záležitostí Rakouska (sebeurčení Českého národa), a rád by přijal podmínky Wilsonovy za podklad jednání.

Výňatky z knihy

F. P. Vožický: Kronika světové války 1914-19 , str. 440-442