V čem spočívá úspěch Jeremy Corbyna? Nabídl radikální alternativu
21.4.2018 VSa
Sociální demokracie je v krizi. Jedinou výjimkou jsou britští Labouristé. V čem
spočívá jejich úspěch? Corbyn nabízí skutečně radikální alternativu, rozchod s
neoliberalismem, politiku, která se opírá o velkou stranu, odbory i hnutí
zdola.
Krize sociální demokracie v Evropě byla znovu potvrzena. Vedle příkladu Řecka,
Nizozemska, Španělska, Rakouska, Německa, Francie dostala nyní také italská
sociální demokracie dostala nejhorší volební výsledky v dějinách. Jedinou
výjimkou je Británie. Labouristická strana je pod vedením Jeremy Corbyna na
vzestupu a se skoro 600 tisíci členy představuje největší levicovou stranu
Evropy. O tom, v čem spočívá úspěch Corbyna a jeho Labouristů napsala belgická
politoložka a teoretička levicového populismu Chantal Mouffeová.
Jak to Jeremy Corbyn dokázal? Po pokusu o pravicový převrat proti novému
lídrovi strany v roce 2016 byly důležitým okamžikem pro konsolidaci Corbynova
vedení červnové volby v roce 2017. V nich se podařily straně významné zisky,
které předčily očekávání. Příčinu lze hledat podle Mouffeové ve dvou faktorech.
Tím prvním byl Corbynův radikální manifest, který odmítnul škrty a neoliberální
politiku jako celek. Vedle toho zde bylo mobilizační hnutí, které Corbyna
podporovalo – Momentum. Toto hnutí se jednak inspirovalo metodami Bernieho
Sanderse v USA, jednak využilo online zdrojů, aby tak vytvořilo širokou
komunikační síť pro aktivisty a dobrovolníky. Ti tak měli dobré informace o
konkrétních volebních okrscích, kde mohli vést kontaktní volební kampaň.
Byl to ale Corbynův manifest, který pomohl vyvolat takovou entuziastickou
mobilizaci zdola. Text Corbynova manifestu dal nový význam sloganu strany „Pro
mnohé, ne jenom pro pár“. Vytvořil totiž politickou hranici mezi „námi“ a
„jimi“ a umožnil novou politizaci veřejné diskuze. Nabídl také alternativu
dosavadnímu neoliberalismu.
Hlavními kroky manifestu bylo znárodnění veřejných služeb jako jsou železnice,
energetika, voda, poštovní služby, ukončení privatizace zdravotnického systému
a vzdělávání, zrušení plateb za univerzitní vzdělání a výrazné zvýšení
sociálních výdajů. Takové návrhy ukázaly na jasný rozchod s Třetí cestou a
Novou Labour.
Manifest se znovu vrátil k tématu strany rovnosti a posunul ji tak pryč od boje
za rovnost prostřednictvím svobodné volby, jak to dělala Nová Labour. Dalším
klíčovým prvkem byl důraz na demokracii a zdůraznění demokratické podstaty
těchto navržených kroků, které mají vytvořit rovnější společnost. Manifest
volal po státních zásazích, ale v takové formě, která by občanům umožnila mít
kontrolu nad správou veřejných služeb. A právě tento důraz je nutný pro
prohloubení demokracie, míní Moufeová dále.
Tyto priority rezonují s hnutím Momentum, které má blízko k sociálním hnutím.
To rovněž vysvětluje, proč zde hraje hlavní roli boj proti všem formám nadvlády
a diskriminace – počínaje ekonomickou a konče jinými doménami, jako jsou
feminismus, boj proti rasismu, boj za práva homosexuálů. Artikulování takového
boje je strategii Jeremyho Corbyna, která tak může být považována za levicový
populismus. Jeho cílem je synergie mezi různými demokratickými boji, které
procházejí britskou společností. Labouristická strana má být velkým lidovým
hnutím, které bude schopné vystavět novou hegemonii. Je to podobně radikální
strategie, jakou měla ve své době Margaret Thatcherová.
Jistě, že boj za tento projekt není ještě dobojován. V Labouristické straně
probíhá vnitřní konflikt s blairisty. Corbynovi oponenti se snaží Corbyna
opakovaně zdiskreditovat.
Napětí ale panuje také mezi těmi, kdo zastávají více tradiční koncepci
labourismu a těmi, kdo zastávají „novou politiku“. Corbynovou výhodou je ve
srovnání s hnutími jako jsou španělští Podemos a Nepokořená Francie skutečnost,
že stojí v čele velké strany a má podporu odborů.
Straně se povedlo také nalákat do svých řad mladé lidi, což naznačuje, že
politologické teze o nepotřebnosti politických stran nebudou přesné. Strany se
mohou obnovit prostřednictvím sociálních hnutí, píše dále belgická politoložka.
V případě, že se voličům nabídne opravdová alternativa a dostanou možnost se
podílet na opravdu politické debatě, budou se snažit, aby byly jejich hlasy
slyšeny. Vyžadujete to nicméně opuštění technokratického pojetí politiky, která
politiku omezila na pouhé spravování technických otázek. Namísto toho je totiž
nutné uznat stranický charakter politiky.
http://casopisargument.cz/…/v-cem-spociva-uspech-jeremy-co…/