Světu zase diktují nezodpovědní blázni

Rozhovor Haló novin s politologem Zdeňkem Zbořilem

MH:   Událostí je mnoho, začněme proto u našich nejbližších východních sousedů. Delší čas si lámu hlavu, jak je možné, že dosud celé týmy kriminalistu nezjistily, kdo je pachatelem dvojnásobné vraždy mladých lidí, novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky. Jsou slovenští vyšetřovatelé a jejich zahraniční spolupracovníci tak málo schopní, nebo je to záměr? Vrah či vrazi jsou klíčem k situaci na Slovensku.

ZZ:    Samozřejmě, že vrah nebo vrazi jsou začátkem a koncem slovenských událostí. Ale když vysoké autority Evropské unie a mezinárodní autority novinářů dokázaly v době, kdy ještě nebyla přesně známa doba smrti obou obětí, oznámit světu, o co jde, nemusíme se dál o další interpretace vlastně ani zajímat. Bylo rozhodnuto o »politickém řešení« na Slovensku a vše další se od tohoto rozhodnutí odvíjí. Jen pořádně nevíme, kdo tento »projekt« zahájil a co je - kromě odstranění ministra vnitra, předsedy vlády, vypsání nových voleb a třeba i odstoupení prezidenta (bude-li třeba) - cílem. Migrace? Rozbití V4? Pokus o dominový efekt ve prospěch vytváření nových lidských zdrojů pro potřebu vojenské moci z řad místního obyvatelstva a přistěhovalců?

MH:   I když je většina veřejnosti pod vlivem mediálního mainstreamu, přesto si mnozí povšimli, že protesty proti Ficově vládě byly velmi rychle zorganizovány a zkoordinovány, dokonce vybaveny anglickými transparenty. Je to jen ukázka rychlosti sociálních sítí, nebo »vyšší koordinace?

ZZ:    Nic nového pod sluncem. Podobně se v Evropě už od sedmdesátých let 20. století organizovaly demonstrace na obranu míru a rozpuštění vojenských bloků. Jedním z organizátorů, řekněme zneužitým, byl například Javier Solana, pozdější generální tajemník NATO. Ty anglicky psané a v jedné dílně vyrobené transparenty prozrazují podobnou logistickou operaci. Ještě ani nebyly ohledány ostatky obětí a už jsme věděli, že Robert Fico má krvavé ruce. Skoro jako kdysi, v dobách mého mládí, »krvavý pes Tito«.

MH:   Poslanec Národní rady Slovenské republiky Blaha to přímo nazval Majdanem, samozřejmě v jiných kulisách. Smrt nevinných lidí, která rozpohybuje masy, a pak nátlakové akce. To samé proběhlo na kyjevském Majdanu před čtyřmi lety. Co vy na to?

ZZ:    Když jsme se rozhodli »bránit demokracii«, říkám s ironií, ani to jinak nejde. Jaképak volby? Curzio Malaparte to kdysi popsal v knize Technika státního převratu.

V zásadě je to podobné jako tehdy nebo za Francouzské revoluce, a u nás třeba v době husitství. Jde o to, mobilizovat větší počet osob, dostat je do omezeného až uzavřeného prostoru, excitovat je zpěvem písní (a nemusí to být hymny nebo chorály) a emoce (nebo jak říká odborník, »skupinová hloupost«) začnou žít vlastním životem. Lze »obětovat« třeba i život studenta Šmída, o kterém se až později, kdy ho nebude třeba, ukáže, že nebyl obětí, studentem a ani Šmídem.

Spontánní aktivisté a dokonce malé skupiny profesionálů dovedou běh věcí usměrňovat. Viděl jsem to z bezprostřední vzdálenosti v listopadu 1989, a dokonce i v době televizní krize, kdy Václav Marhoul použil při hodnocení strategie hezké slovní spojení pro »spacákovou revoluci« - »listopadový manuál«. Na Majdanu se dokonce i střílelo. A vzpomeňme si na československou sametovou a rumunskou krvavou variantu téhož.

MH:   Cosi myslíte o působení miliardáře George Sorose a jeho Open Society Fund? Ve slovenském příběhu má o úloze sorosovců pravdu Fico (za demonstracemi stojí Soros a jeho nadace), nebo prezident Kiska (odmítá to)?

ZZ:    To neumím posoudit, ale myslím si, že ani Soros není nic jiného než postava z politického thrilleru, která má vytvářet mimikry pro skutečného hybatele žádoucích změn. Zda je organizátorem, nebo »jen« plátcem, nevím, ale patří k těm, kteří nám své dosud neznámé zájmy tají.

MH:   Pokud v tom má prsty Soros, proč by měl zájem na destabilizaci střední Evropy?

ZZ:    To nevím. Zničit V4? Zabránit »Podunajské federaci« nebo Pan-Evropě? Do takových geopolitických úvah týkajících se střední Evropy se dá zařadit jakékoli téma. Třeba jde jen o nové vztahy mezi EU, respektive Spolkovou republikou Německo, a Spojenými státy. V každém případě jde o obnovování velmocenského projektu světa, který tak trochu připomínají už události 19. století. Anebo novou konfiguraci aktérů studené války, kterou vytváří nová generace opět nezodpovědných a riskujících jednotlivců a skupin, kteří se podobají, tak jako mnohokrát v historii, těm, kteří ztratili rozum.

MH:   V České republice jsme y uplynulých dnech zažili také lecjaké demonstrace. Platí ještě výsledky svobodných voleb, nebo jdeme do stavu, kdy se řízené bude proměňovat politický systém mimo volby?

ZZ:    Zřejmě si mnoho lidí, včetně učitelů, studentů a žáků, myslí, že nikoli, že výsledky voleb neplatí. 2e není třeba voleb, ostatně ani parlamentu, politických stran, a že stačí demonstrace: O takové »přímé demokracii« se Okamurovi dosud ani nesnilo.

Zřejmě mají v plánu, podobně jako na Slovensku, dospět až k předčasným volbám. Parlamentním i prezidentským. Omylem nám to prozradil občansky zaostalý účastník posezení přátel okolo cen Českého lva, který volal do televizních kamer »Nevolte Zemana!«. Bylo to směšné, ale myšlené, a v politice se skutečností stávají i mnohem větší pitomosti.

MH:   Nepřelévá se k nám ze Slovenska vlna demonstrací?

ZZ:    Rozhodně existuje velká snaha postupovat podobně jako na Slovensku, doufejme, že bez podobných obětí mladých lidí. Jen mi stále není jasné, co je jejich cílem. Zbavit se Andreje Babiše a jeho vlády, odstranit prezidenta Zemana, případně alespoň půl milionu jeho »starých« voličů, jak o tom sní někteří političtí komentátoři? Ale co potom? Možná, že pánové Kalousek, Fiala, Gazdík, Bělobrádek a paní Udženija a Němcová by se chtěli nabídnout novému režimu, ale nejsem si jist, že po vyvolání Dostojevského »běsů« by to bylo přijato. Možná by se objevili jiní, odvážnější, a jak říká klasik, takoví, kteří se »nezakecají«...

MH:   Vidím, že se díváte na politiku s humorem... Již jste zmínil Českého lva. Proč mají mít umělci, kterým je propůjčen veřejnoprávní čas pro převzetí ocenění, právo vyjadřovat svůj politický názor a formulovat výzvy o údajném ohrožení veřejnoprávní televize, přičemž běžní lidé tuto možnost nemají?

ZZ:    Na jednoduchou otázku, jednoduchá odpověď. Protože jim to ČT platí. Pošťák nebo řidič se mohou těžko dostavit ke krmelci České televize (jak ji nazývá generál Blaško). A ta může investovat velké peníze do volby generálního ředitele, Rady ČT, a dokonce i do demonstrací na svou obranu. Pokud je pravda, jak tvrdí organizátoři jedné z demonstrací, že tam byly čtyři tisíce účastníků, kteří mj. vykřikovali i hesla proti EET, pak je jasné, že nejde o obranu ani ČT ani demokracie, ale o mobilizaci, a podle zmíněného Malaparteho snahu dostat lidi na náměstí.

MH:   Myslíte si také, že j e veřejnoprávní televize ohrožena?

ZZ:    Ano, ČT je ohrožena ve svých ambicích a touze po nedotknutelnosti. Nejhorší je, že je o tom sama přesvědčena a dělá všechno pro to, aby si ještě více než dosud ublížila.

MH:   Minulý týden řekl ve speciálním pořadu CŤ90 generální ředitel veřejnoprávní televize Petr Dvořák, že do vysílání zvou různé odborníky s dlouhodobou zkušeností a znalostí věci, bez ohledu na jejich názor. Vás už jsem ve vysílám dlouho neviděla a neslyšela, a býval jste zván, nebo se mýlím?

ZZ:    Zván jsem býval a nejsem už asi tak dva tři roky. Na rozdíl od jiných televizí a rádií. Ale to není nic proti nikomu. Jednak už ztrácím učitelskou touhu poučovat a nemusím být, jak říká jedna z postav Havlova Vyrozumění, »v každém (všem možném) za kvedlačku«.

Ale také bych se v té dnešní České televizi cítil trochu nepatřičně. Já jim už nevěřím snad ani zprávy o počasí.

Poznámka pro pana ředitele: Rušit ale ČT nechci a těch 1560 Kč ročně považuji za vydírání. Za to ho jednou stihne spravedlivý trest - dívat se každý den alespoň deset hodin na vysílání ČT...

MH:   Po legrací zase vážně, Do bodu mrazu se dostaly britsko-ruské vztahy vzhledem k otravě dvojitého exagenta Skripala. Jak toto vidíte? Proč se Rusko nemůže dostat ke vzorku jedu, aby posoudilo číslo šarže apod., což mi připadá naprosto logické?

ZZ:    Stále ještě nevím, zda to byl ruský, nebo britský agent. A pokud byl obojetný, pro koho pracoval více a pro koho méně? Když ho vyměnili z ruského vězení do Británie za skutečné ruské špiony ve Velké Británii, začalo britské vládě na něm záležet více než na ostatních.

Pokud zvolíme pro metodu zkoumání otázku »pro koho je to dobré?«, pak bych si dovolil ukázat spíše na vlast Jamese Bonda. Paní premiérce Mayové se tak trochu hroutí její koncepce brexitu, a tak se zřejmě rozhodla používat tradiční imperiálni

metody. A to i s rizikem, že dostane svou zemi do nové Krymské války nebo té první a druhé světové.

Pokud jde o Novičok, vím jen z médií, že jej prý »syntetizoval« jako první Írán, po rozpadu SSSR se nalézal v Uzbekistánu a Kyrgyzstánu, a nyní nás musí české ministerstvo obrany přesvědčovat, že ČSSR, ČSFR a ČR jsou v tom nevinně. Komu máme věřit? Argumenty Ministerstva obrany ČR jsou stejně »neprůstřelné« jako vyjádření britské ministerské předsedkyně, vysokých autorit NATO nebo Ruské federace.

MH:   Svět se stává nevraživý, zbrojí se, šíří se nenávist, zloba, osočování... Nemůže to vést k nějakému konfliktu?

ZZ:    Může a skutečně to vypadá tak, že světu zase po delší době diktují noty nezodpovědní blázni. Jako v posledních dvou stoletích.

Monika Hoření, Haló noviny, 20.3.2018, str. 3