Sudetoněmečtí ordnéři v akci
Také v Nejdku na
Karlovarsku se zostřila situace v noci ze 13. na 14. září 1938. Bylo to
bezprostředně po rozhlasovém projevu Adolfa Hitlera v Norimberku. Před textilní
továrnou se shromáždilo na dva tisíce Němců, kteří provolávali slávu říšskému
kancléři a hlásili se k jeho cílům. Stále při tom znělo heslo „Sieg Heil“ a
další. Praporů s hákovými kříži byl bezpočet. Pak následoval průvod k okresnímu
úřadu. Během něj došlo k vytloukání výloh židovských obchodů. Stejně dopadla filiálka
firmy Baťa, Rupy. Znacizovaní Němci si vylili zlost i na sociálně demokratickém
konzumu. Zástup volal i po obsazení okresního úřadu.
V oné pohnuté době byly na všech státních úřadech hlídky, složené z úřednictva,
Sokolů, zaměstnanců ČSD a dalších. Jednalo se o jakousi svépomoc. Vojska byl
nedostatek. Nadto bylo vázáno určitými předpisy. Nesmělo samo o sobě opouštět
ubikace, pouze na příkaz shora. Byly obavy z případného krveprolití. Použití
zbraní bylo striktně zakázáno. Z dnešního pohledu v uvedeném vidíme velký
ústupek, který se leckdes potom vymstil.
V nejhorším okamžiku, kdy dali ordnéři z davu ultimatum, že do 10 minut musí
být úřad vyklizen, zasáhl do situace komisař JUDr. Nauman. Pohrozil, nebude-li
nastolen pořádek a vyklizeno náměstí, použije pohotovostní oddíl se všemi
následky. Po chvilce přijel obrněný vůz, došla vojenská jednotka i četnictvo.
To vyvolalo respekt. Ordneři se najednou začali starat o to, aby lidé se
rozešli.
Nedošlo ani k útoku na železniční stanici. Ve skladišti byly dvě kulometné
střílny, chránící kolejiště před nenadálým vpádem nepřátelských vojsk. Ale také
proto, že v osudném okamžiku konal zde službu František Görg, příslušník
Sudetendeutsche Partei (SdP).O půlnoci začaly znít na poplach všechny sirény,
vyzváněly i zvony z kostela. Dav se začal znovu srocovat. Vedený ordnery za
zvuků píšťal pochodoval ke středu Újedku. Obrněný vůz byl ale stále v
pohotovosti, takže až na několik střetů, se podařilo opět situaci uklidnit. V
osm hodin ráno dorazil na železniční stanici dvaceti členný oddíl ordnerů s
červenými páskami a hákovým křížem. Vedl je ing. Korb. Ten oznámil přítomnému
Görgovi, že přebírají správu stanice. Situaci pomohl vyřešit náš rozhlas. Kolem
desáté hodiny vysílal zprávu o vyhlášení stanného práva, platící i pro okres
Nejdek. Rázem zmizeli ordneři ze stanice. Českých lidí se zmocnila úleva a
radost.
Přesto došlo v okolí Nejdku k politováníhodným událostem. V Horní Blatné došlo
k přestřelce ordnerů s jednotkou Stráže obrany státu. V obci Sejfy, tehdy
Trinkseifen, byl ztýrán pošmistr i s manželkou. V Perninku zase rozbíjel dav
okna a provolával protistátní hesla. Tady se jim postavil na odpor výbor
dělnické obrany, vedený komunisty. Ten byl nakonec obklíčen. Díky nerozhodnosti
ordnerů nedošlo ke střelbě. V Abertamech místní továrník Alfred Gertner,
horlivý nacista, napadl a zbil odborového předáka, tajemníka odborového svazu,
Rudolfa Pichlera, byť tento byl také Němec. Stejně tak v Hřebečné v
rukavičkářském provozu ztloukli do krve dělníka, komunistu, Zenkera. Hůře to
dopadlo v Rudné, kde ozbrojení příslušníci SdP přepadli poštovní a obecní úřad.
Přerušili telefonní spojení. Navíc zcela zdemolovali místnost, sloužící za
obydlí pošťákovi české národnosti.
Pořádek zjednali vyslané vojenské jednotky v celé oblasti postupně. Smutnéě
všem bylo po Mnichovu. Od Potůček po Nejdek sbíral lidi a jejich majetek
evakuační vlak směřující do Karlových Varů.
Podle archivních materiálů zpracoval Josef Sedlák, Plzeň