Smrt císaře Františka Josefa I.

F.P. Vožický : Kronika světové války 1914-19 - XXV.

11. listopadu.

Na žádném z bojišť není zvláštních změn, které by bylo nutno zaznamenávati. Autor těchto poznámek, sám ve službě vojenské v Uhrách, používá různých pramenů a vojenských zkušeností, aby obraz války vylíčil co možná věrně. Opakovati stále tyto obraty válečných zpráv, nemá už smyslu. Válka jíž dávno stala se válkou zákopovou, uvázla na mrtvém bodu, vyčerpává spousty střeliva, ale daleko více vyčerpává síly, nervy i mozek lidstva a zasažených národů. Malé naděje Německa nejlépe značí to, že po mnoha měsíčném dobývání Verdunu nedospěli ani k tomu, aby podrželi tvrz Vaux, kterou museli vykliditi. Ohromné oběti na životech zde položených na rozkaz Viléma, byly marné.

V ohledu vojenském provedlo nejdříve Německo úplné zmilitarisování státu, podrobilo voj. službě téměř všecky muže 17—55leté, a nyní uzákonilo předlohu, jež zavazuje k válečným úkonům (výroba střeliva, kancelářské práce, nemocnice atd) všecky muže, děti, starce i ženy. Za Německem jde Rakousko; odvody prosely již čtyřikrát všecky ročníky. Staří muži 45-50letí neosvědčili se valně, ale přes to užívá se jich jako stráží i v pomocné službě; ale největší procento, miliony chorobných a mrzáků s chromýma rukama atd. drží se v nemocnicích i v leženích neužitečně, aniž by je pustili domů, kde by alespoň dítky ohlídali ženám, které shání živobytí. Musí býti „stand“ či počet mužstva v evidenci. A za těmito státy pokulhávají v militarismu ostatní.

„V civilu“ jsou jen ještě ženy, starci, děti, kteří spravují obchody, hospodářství, a platí vysoké pokuty za všecko; omylem oznámí selka o metrák pšenice méně - jest souzena, platí pokutu. Obchodník má ve výkladci rozsvíceno o 1 lampu více - platí pokutu; v hostinci měl spolek (nájemce) čtvrt hodiny delší schůzi přes jedenáctou hodinu - hostinská platí 60 K pokuty. Pak to nemáme vyhrát!

Města se vylidňují, ulice za večera pusty, a úplně bez osvětlení (ku př. Plzeň); Praha osvětlena sotva na čtvrtinu. Vesnice bez mužů, bez tažného dobytka, bez mrvy; ženy slabým potahem; (kravami) ořou role, které vydaly letos dle toho malou úrodu. A proto se rekvíruje poslední zrno - je hlad v obyvatelstvu i ve vojsku, jemuž ubrána třetina chleba, polední menáž sestává z kousku masa a tuřínu, často ze smradlavých mořských ryb a řepy; není knedlík, není bramboří. Ráno neslazená černá káva, večer šlichtovitá polévka bez závaru. A vojsko ve frontě má se daleko hůře. Z hladu aspoň by vojáci kouřili, ale tabák není žádný, tož řežou a suší nať, suché listí atd a kouří přece. Jiní drobně seřezávají všeliké byliny a cpou je do cigaretových dutinek, prodávají je za 4 -5 kor. 100 kusů a do obchodu potají pak přichází taková cigareta za 8 -10 hal.

Drahota — co o ní ještě psáti? Stačí-li, že 1 kg rýže, kdysi kolem 40 hal. stojí teď 16 kor., pravím šestnáct korun! Krádeže se množí.

Fáma dí, že v Německu jsou poměry mnohem ještě horší. Ženy prý se bouří ... Pravdu nelze zjistili. Situace povšechná krajně napjatá. Není drobných peněz; aby tomu vláda odpomohla, vydala železné dvouhaléře, nepatrné velikosti, špatné k počítání a železné dvacetihaléře; jsou brzy černé a ražení sotva znatelno.

21. listopadu.

Dne 21. listopadu v 9. hod. večer zemřel rak. císař František Josef I., nedočkav se konce své války. O něm napsal Arnošt Denis: „František Josef I. žil jen tak dlouho, aby konečně zaplatil spravedlivou pokutu za své chyby a zločiny. V posledních letech se tvořila pošetilá legenda o tomto zlovolném starci, který nastoupil s rukama krví rudýma a který končí vládu svou uprostřed krveprolití! Tento kavalír uvolil se stati přívěskem pirátských Hohenzollernů, kteří se obořili na jeho sídelní město! Tento katolický kníže poslal své pluky na pomoc lotrům, vrahům a banditům, kteří pálí kathedrály! Jeho soukromý život byl bez důstojnosti a jeho veřejný život beze cti. Zradil své nejvěrnější služebníky, zrušil své nejposvátnější sliby! Manžel bez něhy, otec bez srdce, pobužnůstkář bez víry, král bez statečnosti, šlechtic beze cti a nejúhlavnější nepřítel Čechů a všech Slovanů, představuje dobře dynastii Habsburskou, která nezrodila ani jednoho velikého panovníka, ani jednoho čestného muže.

S ním kácí se Rakousko, o němž řekl Gladstone, že plodilo na světě vždy jen zlo. V nové Evropě, která se rodí, není již pro ně místa! Hrobaři, odneste tu mrchu! Ať na těchto zříceninách zrodí se svět míru - svobody - bratrství! Místo pro národ český!!! - Na trůn zasedl mladý císař Karel I., jenž ve svém manifestu praví: Chci činiti vše, aby hrůzy a oběti války byly co nejdříve zažehnány, aby těžce pohřešovaná požehnání míru byla Mým národům opět získána, jakmile tomu dovolí čest našich zbraní, životní podmínky Mých států a jejich věrných spojenců a vzdor našich nepřátel. Svým národům chci býti spravedlivým a láskyplným knížetem. Chci jejich ústavních svobod a jiných práv vysoko si vážiti a rovnosti před právem pro všechny bedlivě stříci. - Ale slibů slyšeli jsme již dost!