15.4.2019 VSa Trendy
Velkou lekcí Wikileaks je to, že naše nesvoboda je nejvíce nebezpečná, když je zažívána jako médium naší svobody.
Panika a zuřivý vztek těch, co jsou u moci, těch, kteří kontrolují naše „digitální společné statky“, ukazují hloubku působení Juliana Assange.
Stalo se to. Assange byl vyvlečen z ekvádorské ambasády a zatčen. Tušili jsme to. Před dvěma týdny web WikiLeaks zatčení předvídal. Nedávné opětovné zatčení Chelsea Manningové (což média ignorovala) je také součástí této hry. Její zatčení je určeno k tomu, vynutit z ní informace ohledně vazeb na WikiLeaks. To čeká Assange, když se ho USA zmocní.
První sféra útoku šla od bývalých spolupracovníků. Prý trpí Assange posedlost vůči Clintonové, má divné vazby na Rusko, je paranoidní. Inu, kdybyste žili v malém bytě, který má odposlouchávání zcela všude, byli obětí neustálého dohledu, za kterým stojí tajné služby, jak byste asi dopadli? Když bývalý šéf CIA říká, že vaše zatčení je jeho priorita, jak byste se cítili, ptá se Žižek.
Ano, WikiLeaks je špionážní organizace. Ta, která slouží lidem, dodává jim informace o tom, co se děje za kulisami.
Hlavní otázka je: proč nyní? Jedna věc to vysvětluje, uvádí Žižek. Je to Cambridge Analytica, která symbolizuje to, proti čemu Assange bojuje, ona spojnice mezi soukromými korporacemi a vládními agenturami.
Stačí si vzpomenou na to, jak obrovská byla obsese ruským vměšováním do voleb. Jenže nyní je jasné, že za tím žádní ruští hackeři nestáli. To hlavní znamená, že „ten zlý vlk“, který deformoval naši demokracii, je v USA, ne v Kremlu. A to říkal Assange celou dobu.
Kde je ovšem přesně zlý vlk?
Nejde jen o Cambridge Analytica, ale o celkové působení firem zpracovávajících data, jako je Google a Facebook spolu se státními bezpečnostními agenturami.
Čína nás asi nešokuje, ale my jsme akceptovali tu stejnou regulaci, zatímco si myslíme, že jsme svobodní a že média jsou za námi. V Číně lidé ví, že jsou regulováni, varuje Žižek.
Jsou tu nové formy společenské kontroly, před kterým „starý, dobrý“ totalitarismus 20. století vypadá tak nějak primitivně.
Největším úspěchem tohoto „kognitivně-vojenského“ komplexu je, že přímá a zřetelná represe není nutná. Je lepší jednotlivce kontrolovat tím, že se budou sami chápat jako svobodné jednotky, které jdou v životě vlastním směrem.
To je další velká lekce díky WikiLeaks: naše nesvoboda je nejvíce nebezpečná, když je zažívána jako médium naší svobody. Co může být volnější než nepřetržitý proud komunikace, ve kterém každý jednotlivec může sdílet své názory a vytvářet virtuální komunity svobodné vůle.
V našich společnostech, varuje dále Žižek, jsou svobodný výběr a shovívavost schovány do vyšší hodnoty – sociální kontrola a dominance už nepůsobí tak, jako by omezily svobodu subjektu. Musí se zdát (a pořád), že tato zkušenost je svobodná. Co může být tak nějak volnější než surfovat si na webu? Takto „fašismus, který voní jako demokracie“, dnes v reálu funguje.
Podle mínění autora je naprosto zásadní, aby digitální sítě nebyly pod kontrolou soukromého kapitálu a státní moci a musejí být přístupné veřejné debatě. Assange měl pravdu, jeho kniha „When Google met WikiLeaks“ byla ignorována. Ve své knize přesně popsal, jak je dnes regulace vnímána jako svoboda, jak je třeba se podívat na podivné vztahy mezi soukromými korporacemi, které kontrolují naše společné statky (commons) a mezi tajnými organizacemi státu.
Teď už chápeme, proč je potřeba Assange umlčet. Protože po skandálu Cambridge Analytica se mocní snažili říci, že se prostě jedná o výjimečný případ „zneužití“ soukromými firmami a politickými stranami. Ale kde je stát sám, ten deep state?
Assange sám sebe charakterizoval jako špiona lidí a pro lidi. On nevyzvídá o lidech pro mocné, naopak – sleduje ty u moci pro lid. A proto také pomoc pro něj může vzejít jen od nás, od lidu. Jen náš tlak a mobilizace mohou zvrátit jeho těžkou situaci. Assange má za sebou jen nás, bojujme za něj, ať už to trvá libovolně dlouho, burcuje Žižek.
WikiLeaks je jen začátek. Naše heslo by mělo být maoistické: nechť rozkvete stovka WikiLeaks.
Podle Žižeka se dají se čekat tvrdé údery. Určitě budeme obviněni, že hrajeme do rukou nepřítele (jako kampaň, že Assange slouží Putinovi), ale na to si musíme zvyknout a odrážet útoky a poštvávat jednu stranu proti druhé, abychom je sundali všechny.
Články zveřejněné v rubrice Trendy nemusejí vyjadřovat názor redakce.