Ruští hrdinové

V šlépějích předků

Napsal/přeložil:  Geo

5. únor 2018

 

Když si svět před několika dny připomínal stalingradský zvrat v historii lidstva, ruský prezident Vladimir Putin prohlásil: „Nemáme právo na polovičatost, malověrnost a nerozhodnost, musíme se v našich skutcích vyrovnat činům otců a dědů.“ Den poté ho poslechl major Roman Filipov. Doslova.

 

Měl u sebe jednu krátkou zbraň, tři zásobníky a ruční granát. Našli ho rychle. A rychle se pak zkracovala vzdálenost mezi ním a hordou krvežíznivých fanatiků, kteří ho obklopili ze všech stran jako zombie. Nerovný boj vedl až do posledních sekund a když byli těsně u něj, projevil pravý opak polovičatosti, malověrnosti a nerozhodnosti: odjistil granát.

 

Roman Nikolajevič Filipov byl absolventem krasnodarského vojenského leteckého učiliště. Těšil se respektu právě pro rozhodnost a um letce-šturmovika, za něž si vysloužil nejedno ocenění včetně ceny z armádní soutěže Aviadarst. Zemřel jako hrdina. Hrdina Ruské federace.

 

Jiný ruský mladík, Alexandr Prochorenko, dokončil teprve před pár lety Vojenskou akademii protivzdušné obrany. Bylo mu pětadvacet let, když 17. března 2016 coby příslušník specnazu plnil v okolí Palmýry samostatný bojový úkol – v hloubi území kontrolovaného Islámským státem určoval pozici cíle a naváděl na něj vzdušný útok.

 

Když jej teroristé odhalili, obklíčili a dostali se do jeho bezprostřední blízkosti, odkud nebylo úniku ani při podpoře ze vzduchu, navedl úder na svoji pozici. Jeho manželka Jekatěrina s ním v tu dobu čekala potomka.

 

Lacině patetická rusofilní adorace? Ani náhodou.

 

Rusů zemřely za dva a půl roku operace v Sýrii čtyři desítky a podobných případů se dá najít v seznamu víc. Osudy bojovníků Velké vlastenecké válce jich pak skrývají nespočítatelně.

 

A tak zatímco naši novináři řeší, kolik že milionů stála vojenská přehlídka na Rudém náměstí, každá taková přehlídka, každá položená květina u hrobu děda či praděda, každá georgijevská stužka připnutá v Den vítězství, to vše vpisuje do kódu nových a nových ruských generací něco, co nelze ocenit žádnými penězi: čest, víru a rozhodnost.

 

Právě díky těmto zbraním Rusko války nezačíná, ale ukončuje.

 

Geo, Eurasia24.cz