Rudá armáda u Dukly – Atentát na Hitlera – Spojenecké nálety na německý průmysl v Československu

6. srpna 1944

Předevčírem tomu bylo 30 let, co začala první světová válka - zahájením nepřátelství mezi Velkou Britannií a Německem. První světová válka byla kratší než tato. Trvala 222 týdnů. Tato trvá už 257 týdnů - dlouhé a hrozné, někdy nekonečné týdny. V létě 1918 rozsypala se německá vojenská moc, v létě 1944 je nacisticko-pruská velmoc roztřesena do samých základů. K úplnému rozdrcení prušáctví, junkerství a nacismu bylo třeba 30 let.Četli jste jistě podrobně o Churchillově řeči. V Německu dodělávajícím mocipánům se jistě nelíbila. Poslali nám proto v ten den větší počet létajících bomb. Pro mne nejdůležitější část Churchillovy řeči bylo rozhodné a nekompromisní zdůraznění spojenecké spolupráce. Amerika, Anglie, sovětské Rusko jsou nerozlučně spjaty v jednotné povinnosti rozbít jednou provždy německý „Herrenvolk“. A my a jiné menší státy jdeme s nimi. Slyšíte někdy pochyby o důkladi nosti a nezměnitelnosti této jednotné spojenecké fronty. Nevěřte jim, jsou částí německé propagandy a výkazem strachu z blížícího se konce.V 257. týdnu druhé světové války Rusové ve svém zázračně rychlém a rozhořčeném postupu stojí u Dukly. Američané a Angličané rychle postupují z Normandie do Bretaně a Němci se zoufale snaží dostat se odtamtud ven, než bude pozdě. Ruské trestající střely dopadají na území Východního Pruska, kolébky to všech pruských neřestí, počínaje tak zvanými německými rytíři. V Itálii Alexander stojí za Florencií. Turci přerušili diplomatické styky s Německem a von Papenova perfidně neslušná diplomacie sklapla. Když Hitler zavraždil svého nejlepšího přítele Rohma, unikl von Papen o chlup. Tentokrát se mu asi dostane konečného důkazu Hitlerova přátelství. Finové svěřili presidentský stolec stařičkému reakcionáři Mannerheimovi a ten se pokouší osvobodit Finsko ze zasloužených sovětských kleští. Nevím, podaří-li se mu to. Ostatní sateliti - Maďaři, Bulhaři a Rumuni - zle doplatili na svoje nadšení pro Osu. Rumunska je mi trochu líto. Rumunský těžce pracující sedlák si jistě nepřál bojovat po boku Hitlerově. Neříkám vám nic nového, jen dokládám několika fakty, že jsme definitivně došli do poslední fáze této druhé, a budeme-li rozumní, poslední světové války. Ať už to bylo s pučem na Hitlera jakékoliv, poměry v Německu jasně ukazují na neodvratný začátek konce. Hitler pořádá hony na polní maršálky a generály. Německá armáda po pěti letech válčení musí znovu přísahat věrnost Hitlerovi a němečtí důstojníci už nesmějí salutírovat; musí se zdravit nejapnou nacistickou posunčinou a lhát si navzájem slovy „Heil Hitler“. Himmler ovšem může svou mučírenskou zlobou ještě nějakou chvíli terorisovat zjančený německý národ, ale německá armáda beze sporu trpí rakovinou, která se již žádnou operací nedá vyléčit. I u nás gestapáci přitáhnou jistě šroub, ale jejich panství už je namále. Toto všechno víte sami stejně dobře jako já a stejně jako já máte plnou důvěru v toho malého českého a slovenského člověka, který v pravou chvíli udělá to, čeho bude třeba. Až do té chvíle zatnout zuby, čekat a neodpouštět. Slyšel a četl jsem reakce Němců v Československu a jejich nohsledů na bombardování průmyslových středisk v naší vlasti. My, stejně jako vy, vzpomínáme s láskou a smutkem na nevinné oběti tohoto naprosto nutného bombardování. Československo se stalo vývojem událostí jedním z nejdůležitějších arsenálů Hitlerova pohanského podniku a proto musíme a musíme očekávat, že, čím více se přiblíží fronta k našim hranicím, tím ostřeji musí spojenci ve všech směrech postupovat. V posledních měsících specialisovali se spojenečtí letci na olejové rafinerie. Čím více jich bude zničeno, tím dříve bude konec. Neslušná prolhaná quislinčata prolévají krokodilí slzy a diví se, jak je možno, že anglo-americko-ruské letectvo opovažuje se bombardovat Bratislavu a Pardubice. Spojenecké letectvo koncentruje se na průmyslová střediska. Že někdy zasáhnou objekty nevojenské, rozumí se v leteckém válčení samo sebou. Titíž Němci, kteří nad bombardováním průmyslových středisk v tak zvaném Protektorátě vyslovují podivení, současně posílají nad Londýn létající bomby, které byly speciálně vymyšleny na vraždění žen a dětí. Až bude po válce, postaráme se u nás o rodiny těch, kteří zahynuli spojeneckými bombami. Ale ani Angličané, ani my nikdy neodpustíme Hitlerovi nesystematické vraždění civilistů létajícími roboty, a měli-li Němci nějaké iluse o tom, že při diktování míru bude Anglie shovívavá, fundamentálně se zmýlili.

Opakuji, že je nám ze srdce líto civilních obětí u nás doma. My v Londýně jsme na bombardování zvyklí. Než se vojna skončí, zvyknete si na ně i vy, pokud je vůbec možno si na bombardování zvyknout. Ale vaše letecké utrpení bude kratší než naše a my zde v Londýně jsme přesvědčeni, že je snášíte a snesete, jak se sluší a patří na frontové bojovníky v této nejdějinnější chvíli Evropy.

Hlavy vzhůru a dobrou noc!

Jan Masaryk: VOLÁ LONDÝN , str. 278-280
reprint vydání z roku 1948