Revoluce v Rusku – Amerika začíná válku
6. listopad – 5. prosinec, 1917
Československé legie z Ruska chystá se prvý oddíl přeplaviti do Francie, aby zde, po zhroucení ruské fronty, pokračoval v boji proti německému nepříteli. Ruští bolševici zaručili Čechům volnou cestu do Vladivostoku na lodi. Čechoslováci v důsledku íéto úmluvy odevzdali loyalně v Penze všecko jmění, zbraně, koně, automobily, aeroplány atd. v cenu přes miliardu rublů bolševikům. Vše to dobyli Čechoslováci na Němcích. Výprava tato plavila se z Vladívostoku do Ameriky a přes tuto a ocean opět na francouzskou frontu, kamž právě šťastně přibyla pod vedením komandanta inž. Husáka. Podnik tento vzbudil nadšený rozruch veškerého dohodového světa a vedle znamenitých výsledků čechoslováckých zbraní proti Němcům a bolševikům v Sibiři — opanování této — získal nehynoucí slávu národu našemu i přispěl podstatně k prohlášení jeho samostatnosti. Avšak další lodě české odjeti nemohly, neboť bolševici údajně smluvili tajně s Německem, že Čechy odzbrojí. Čechové čekali zradu, že mají po odzbrojení býti také přemoženi, a vydáni Rakousku; proto, okupujíce železnici do Vladivostoku vedoucí, postavili se na odpor. První česká loď zakotvila pak v Anglii u staroslavného Winchestru, kdež byli naši legionáři nadšeně přijati. Druhý oddíl, asi 500 mužů připravoval se též na cestu; důstojníci nebyli k odjezdu připuštěni, vzdali se tedy svých hodností, jen aby mohli jeti pomáhat Francii, Vyjeli ze Žitomíru a přijeli do Čerenovce (na západ), kdež byli zdrženi 6 neděl. Strávili zásoby, sebrali vlak a jeli s příspěvkem francouzské vojenské misie asi 10.000 rublů po Murmaňské dráze k severnímu oceánu. V Petrozavodsku koupili ještě trochu chleba na 10 dní; dostávali denně 300 g černého chleba, kousek masa a kostku cukru. V Murmaňsku však žádné lodi nebylo, takže museli čekat i další dlouhé týdny v Kole v třeskutých mrazech, sídlíce v železničních vozech a vyživováni francouzskou misií. Soustřeďovací bod českých legionářů, jeden z velmi mnohých na ohromné ruské rozloze byl v Borislavi, kam se scházeli z krajů Kamyšlova a okolních.
V Kijevě vyhlášena ukrajinská republika ve spojení s Ruskem — Dohoda staví se k bolševické vládě vyčkávavě, ale protestuje proti porušování spojeneckých smluv. — Sibiř a Kavkaz utvořily samostatnou vládu, nezávislou na Rusku. — Zahraniční ministr Trockij uveřejňuje diplomatická akta. — Ministrpresident dr. Seidler odmítl požadavek slovanský, aby národové hlasovali o své samostatnosti řka, že Rakousko má nejliberálnější parlament — a týž den pražská censura zabavila prohlášení tří poslaneckých klubů: Čes. svazu, jiho- slovanského a ukrajinského klubu. — Slované podali na říš. radě návrh, alby k mírovému jednání byli přibráni delegáti národů: 12 Němců, 10 Maďarů, 10 Čechoslovanů, 7 Jihoslovanů, 5 Poláků, 4 Ukrajinci, 3 Rumuni a 1 Vlach. Zahraniční ministr Czernin tento návrh zamítl.
Amerika vypověděla dne 5. prosince Rakousku válku.
Výňatky z knihy
F. P. Vožický: Kronika světové války 1914-19 , str. 416-419ěžnou