Anton Veselov

11. července 2019

Dne 7. července proběhly v Řecku mimořádné parlamentní volby, jejichž výsledky udělaly čáru přes rozpočet vládnoucímu bloku Syriza (koalice radikálních levicových sil) vedeného Tsiprasem. Dojde tak k přerozdělování mandátů v parlamentu. Pro koalici je to fiasko, když před tím jej utrpěla i v regionálních i místních volbách a ve volbách do Evropského parlamentu. Tsipras byl před čtyřmi lety zvolen za podpory Západu a za přímé účasti Sorose. Bylo po něm požadováno bezvýhradné podřízení se věřitelům, zajištění rozšíření NATO na Balkáně a nepřátelství k Rusku, a to i za cenu poškození národních zájmů a navzdory názoru většiny obyvatel a škody  pro vlastní zemi.

Tsipras nesplnil ani jeden ze svých předvolebních slibů. Měla se rozvíjet ekonomika, zvýšit životní úroveň a mělo se bojovat s korupcí. Podle organizace EY EMEIA Fraud Survey zaujímalo Řecko v roce 2015 dvanácté místo v hodnocení nejzkorumpovanějších evropských zemí, v roce 2017 se posunulo mezi první trojici. Větší korupce je již jen na Ukrajině a na Kypru.

Tsipras byl neobvykle horlivý při uzavírání Prespanské dohody o novém názvu Republiky Severní Makedonie, což umožnilo vstup této země do NATO. Současně Tsiprasova vláda zdůvodňovala svůj postoj odkazy na 8. století před Kristem, na Aristotela a Iliadu. Přitom nynější Makedonie nemá s Řeckem nic společného. Athény nic neměly proti názvu sousední země ani v roce 1945 (založení Lidové republiky Makedonie), ani v roce 1963, kdy se Makedonie stala součástí Jugoslávie s názvem Socialistická republika Makedonie.

Podle řecké agentury Pulse RC vystoupilo proti Prespanské dohodě 62 % obyvatel země. Lidé protestovali v ulicích, ale protesty byly tvrdě potlačeny policií se zatýkáním a vězněním. Ostře se ohrazovali i někteří poslanci. Své námitky proti dohodě vyslovilo také 22 biskupů Řecké pravoslavné církve  a autonomní klášterní stát Svaté hory vyzval k celostátnímu referendu. Jeden z poslanců parlamentu ze strany Zlatý úsvit vyzval přímo v parlamentu armádu, aby svrhla politické vedení za zradu. V koalici došlo k roztržce  a ministr obrany na  znamení protestu odstoupil. Jeho strana Nezávislí Řekové má v úmyslu odejít z bloku Syriza. Ještě před tím odstoupil ministr zahraničí Kotzias, který byl veřejně řeckým ministrem obrany označen za Sorosova muže.

Všechno bylo marné, Tsipras pokračoval. Předseda Evropské rady jásal: „Oni riskovali, byli připraveni obětovat své vlastní zájmy pro obecné blaho. Zorane, Alexisi, jste výborní.“ Zoran Zajev je předseda vlády Makedonie, který se na Světovém ekonomickém fóru setkal se Sorosem a oznámil splnění úkolu.

Tsiprase nezastavilo ani nebezpečí realizace Velké Albánie, podle níž náleží Albáncům nejen vlastní Albánie, ale také celé Kosovo, srbské Preševské údolí, severozápad Makedonie spolu se Skopjí, jihovýchod Černé Hory včetně Podgorice, řecké území Epirus s městem Joannina a ostrov Korfu. Albánský předseda vlády Rama ohlásil otevření hranic s Kosovem a podtrhl: „Podle stejného principu očekáváme úpravu hranic s Makedonií, Černou Horou a s Řeckem“. Dnes se nedá říci, kolik nelegálních Albánců je v Řecku, ale je jich hodně.

Tsipras neúnosně zhoršil vztahy s Ruskem, když i přes řecký default jeho vláda usilovně kladla odpor ruským investorům. Gazpromu nepovolila vítězství v tendru na privatizace řeckých společností DEPA a DESFA, ruské železnice donutila odmítnout účast v privatizaci řeckých železnic a kontejnerového přístavu v Soluni a byla znemožněna dohoda  na výstavbu ropovodu Burgas-Alexandrupoli.

V tisku byla rozvinuta kampaň proti Rusku a s vládní tolerancí byli napadáni ruští občané. Došlo k tomu v roce 2017 na ostrově Kréta a v roce 2018 v centru Athén, kde byli násilníky členové ukrajinského Pravého sektoru, kteří byli v Řecku podporovat ukrajinské Dynamo. Z nich bylo 18 zadrženo, ale ihned propuštěno „pro nedostatek důkazů“. Ve sdělovadlech se o incidentech nepsalo, v ruských z falešné delikátnosti a v řeckých z obav o ztrátu turistů. Ještě pro informaci: V roce 2014 navštívilo Řecko 856,2 tisíce ruských turistů.

V červenci 2018 se situace silně zhoršila, Athény obvinily Rusko ze zasahování do jejich vnitřních záležitostí a z nezákonnosti proti národní bezpečnosti Řecka ve snaze sbírat a šířit informace (!), z podplácení vládních úředníků a metropolitů Řecké pravoslavné církve se snahou získat vliv na Svatou horu Athos a v odporu k „urovnání makedonské otázky“. Vedoucí parlamentního výboru pro zahraniční vztahy, člen Syrizy Dousinas, vyhrožoval: „Jestli budou Rusové i nadále narušovat tento proces, odpověď Řecka bude tvrdá.“ Nato byli vyhoštěni ruští diplomaté, povolán z Moskvy řecký velvyslanec a vznesena nová neuctivá obvinění. Ruská strana žádala o předložení faktů, ale byla odmítnuta s tím, že jde o utajované věci. Proto ministr Lavrov odřekl svoji návštěvu Athén ke 190. výročí diplomatických vztahů Ruska s Řeckem.

Někteří Řeci si pamatují, co pro jejich stát Ruská říše udělala. Země byla na mapě světa zachována jako nezávislý stát  zásluhou Ruského impéria, kde na počátku stál ruský admirál Fjodor Ušakov. Poté Rusko Řecku nejednou pomohlo zachovat si nezávislost. Přesto řecký ministr zahraničí vydal další nótu s novými nároky: „Protože se Rusko stalo spojencem Turecka a začalo mu dodávat zbraně a systémy PVO, soustavně se odklánělo od postojů přátelství a spolupráce, není v tuto chvíli schopno pochopit základní postoje zahraniční politiky Řecka. … Zdá se, že nechápe, že má Řecko v zahraniční politice své vlastní zájmy a kritéria.“

V prosinci 2018 nakonec Tsipras pochopil, že stojí u červené čáry a odjel do Moskvy, aby „objasnil postoj Řecka vůči Makedonii“. Avšak otázka rozšiřování NATO na Balkáně byla už prosazena a cílem cesty bylo požádat o peníze a plyn a snažit se odradit Moskvu od dodávek systému S-400 Turecku. Řekl, že pravoslavné Řecko může být mostem porozumění mezi NATO a Ruskem.

Ateista Tsipras asi neví, že řecká církev je rozdělena na Řeckou pravoslavnou a Konstantinopolský patriarchát. Proti první z nich vede vláda boj, nařizuje odstraňovat ze škol kříže a ikony, snižuje mzdy duchovním (tato církev není oddělena od státu), zvyšuje daně klášterům, povolila přehlídky homosexuálů i jejich sňatky, spolu s osvojováním dětí sezdanými pederasty. Konstantinopolský patriarchát zahrnuje sever řecké pevniny, Athos, Krétu a další ostrovy. V létě 2018 navštívil Athos americký velvyslanec v Řecku a jeden z ideologů ukrajinského majdanu Payette a požadoval omezit vzájemné akce Kinotu (výkonná katedrální autorita Svaté hory Athos) a ruské pravoslavné církve. Americké velvyslanectví v tomto případě nebylo obviněno z vměšování.

Po Tsiprasově návštěvě se nic nezměnilo. V březnu 2019 byl na letišti v Athénách zadržen ruský občan a teprve po pěti dnech byl propuštěn, když athénský odvolací soud přiznal, že „došlo k chybě“. Zatčení bylo bez mezinárodního zatykače. Dne 22. března byl na generálním konzulátu RF v Athénách odpálen ruční granát. V době útoku byla policejní stanice opuštěná, diplomatická mise tak byla bez ochrany. Nikdo nebyl zraněn, byly jen materiální škody. Agresor se nenašel.

Nyní Tsiprasovu sestavu zamění pravicově konzervativní Nová demokracie. Odborníci počítají s tím, že bude pokračovat ve stejném směřování. Existuje příliš velká závislost země na věřitelích. Podle jednoho z řeckých politiků je Řecko protektorát a není perspektiva osvobodit se od dluhů. Athény nyní hledají nikoliv jednoduché cesty: V dubnu přijal parlament rozhodnutí žádat od Německa reparace. Podle jejich propočtů je škoda způsobená druhou světovou válkou 309,5 miliardy  EUR, plus škoda z první světové války 9,2 miliard. To stojí za úsměv, ale Řeci to berou vážně. V červnu předal řecký velvyslanec v Berlíně německému ministerstvu zahraničí nótu s požadavkem okamžitě začít jednání o platbách k „odškodnění  za utrpení obětí a potomků obětí německé okupace, o návratu  okupačních půjček a navrácení nelegálně vyvezených archeologických a jiných kulturních cenností“. O reakci německé strany není nic známo. Možná se nenašlo nic písemného.

Převzato z Fondsk.ru

outsidermedia