03.04.2018 7:00
ROZHOVOR K diplomatické akci jsme měli přistoupit už dávno bez ohledu na otravu ruského agenta ve Velké Británii. Místopředseda KDU-ČSL Ondřej Benešík tvrdí, že jsme tak měli reagovat na zjištění zpravodajských služeb o nepřátelské ruské činnosti v České republice. Zároveň dodal, že pokud s informacemi nic neděláme a ignorujeme je, jedná se o nezodpovědnost.
Foto: Zuzana Koulová Popisek: Ondřej Benešík
Zajímá mne váš pohled na otravu agenta Skripala ve Velké Británii. Důkazy zatím nejsou, nebo nebyly zveřejněny, ale celá Evropa hovoří o tom, že by se měli vyhošťovat ruští diplomaté. Je taková reakce adekvátní?
Já myslím, že je adekvátní. Důkazy jsou a zpravodajská služba nepracuje se stejným důkazním břemenem jako soud či policie. Výbor pro Evropské záležitosti dostal o proběhlém summitu lídrů Evropské unie informace a jednání bylo neveřejné právě kvůli tomu, aby tam mohly zaznívat informace neveřejné. Existují indicie, které se na úrovni zpravodajských služeb dají považovat za důkazy dostatečně silné. Co je důležité, že Česká republika stojí v této kauze trochu jinde než ostatní členské země. Bez ohledu na to, co se stalo ve Spojeném království, tak byla Česká republika označena Ruskou federací jako země, která s touto látkou manipuluje. To znamená a vyznělo to tak, že můžeme být v tomto konkrétním skandálu namočení. Podle mého názoru je to dostatečný důvod k diplomatické akci.
Když půjdeme dál, naše zpravodajské služby dlouhodobě poukazují na nepřátelskou činnost Ruské federace v České republice. Pokud věříme vlastním zpravodajským službám, tak měla Česká republika přistoupit k podobným krokům už dávno. Pokud ti, kteří jsou za to placení, poukazují na nepřátelskou ruskou činnost na našem území a ignorujeme ji a nic s tím neděláme, je to nezodpovědné. Z mého pohledu, i kdyby se prokázalo cokoliv, jsme měli k nějaké akci vůči Ruské federaci přistoupit už dávno, protože se jedná o bezpečnost našich občanů.
V minulém rozhovoru jste mi řekl: „Andrej Babiš naprosto geniálně a umně dokáže využít situace a otočit, takže ze strany Babiše se jedná o účelové jednání, nic menšího, nic jiného.“ Kritici Andreje Babiše tvrdí, že vyhoštění ruských diplomatů použil jako omluvu pro Evropskou unii, která nerada vidí jeho spolupráci s komunisty, dříve zvažovanou i s SPD. Jde i v tomto případě o využití situace ze strany Andreje Babiše?
Je to kombinace obojího. Nedovedu si přestavit, že by udělal něco jiného, takže se možná jedná o z nouze ctnost. Přece jen Andrej Babiš na evropském summitu seděl, měl informace o této kauze z první ruky, měl možnost jednat osobně s dotčenými lidmi, a jsou mu podřízeny zpravodajské služby. Pokud připočtete možný kalkul z jeho strany, ten výsledek mne nepřekvapil. Co mě možná překvapilo, byla na jeho poměry v takové situaci větší razance.
Když jsme spolu hovořili naposledy, čekala nás inaugurace prezidenta Miloše Zemana. Jak hodnotíte vhodnost jeho inauguračního projevu ve Španělském sále? Nejde o to, že by řekl něco nového, ale spíše o příležitost.
To bylo dost nevhodné. Tajně jsem v koutku duše doufal, i když jsem tušil, že to nevyjde, že Zeman by na začátku druhého a i logicky podle Ústavy posledního volebního období mohl ukázat státotvornost, a zase to pokazil. Mrzí mě, že k tomu použil úřad prezidenta. Nevím, zda mu to stojí za to a chce se zapsat do dějin jako prezident spíše konfrontační. Jeho vystoupení bylo drzé a nijak mě nepřekvapilo. Tajně jsem doufal, že to bude státnický projev, nakonec byl politický, a i tak měl své trhliny.
Česko tedy vyhostí tři členy ruského diplomatického personálu v reakci na otravu agenta. Je to odpovídající počet? Mělo by jich být podle vás více, nebo méně?
Myslím, že na poměry České republiky – vzhledem ke stavu našich diplomatů v Moskvě – je odpovídající. Co je ale velmi zajímavé, je počet diplomatů na jedné a druhé straně. V České republice bylo před vyhoštěním akreditováno asi na 45 ruských diplomatů a civilních zaměstnanců přes 130. Představte si, že desetimilionová země má sice svůj význam, ale zdaleka ne takový jako pětašedesátimilionová Velká Británie, která je zároveň jadernou velmocí. Počet diplomatů byl ve Velké Británii asi o desítku vyšší, a z toho jasně vyplývá obrovský nepoměr. I naše zpravodajské služby upozorňují, že Česká republika zřejmě slouží pro Ruskou federaci jako jakási základna pro ostatní státy. Ještě se potýkáme s důsledky sovětské doby, kdy velitel vojsk Varšavské smlouvy měl ve vojenských otázkách větší slovo než všichni Husáci dohromady.
Odpůrci prezidenta Miloše Zemana tvrdí, že jednak kauza Skripal, ale také skutečnost, že Číňané neinformovali Česko o zadržení prezidentova poradce, jsou ukázkou, že zahraniční politika prezidenta nefunguje. Co vy na to?
Zahraniční politika Zemana má minimálně trhliny, což je na větší politologický rozbor. Pokud se podíváme na slíbené čínské investice, je to evidentní. Víceméně bohužel slouží úřad prezidenta spíše jako kancelář pro byznys některých z jeho blízkého okruhu, ale Česká republika na tom moc nezískává. Spíše bych řekl, že v konečném důsledku i ztratí. Což se zdá být jednoznačné, takže ano, já vám dávám za pravdu, ale nehodnotil bych jeho zahraniční politiku jako zcela špatnou. Nejsem nepřítel Miloše Zemana, já se snažím být k němu kritický a umím ho i pochválit, ale nejsem zatvrzelý antizeman. Z mého pohledu dělá více medvědí služby České republice, než pozitivních přínosů, ale nebudu tvrdit, že všechno dělá špatně. Například s jeho politikou vůči Izraeli máme shodu na devadesát procent.
Expremiér Bohuslav Sobotka složil poslanecký mandát. Miroslav Kalousek na sociální síti připustil, že si zaslouží dík za všechno úsilí, které veřejné službě věnoval: „Často jsme spolu velmi nesouhlasili. Pro některé jeho vlastnosti a postoje jsem si ho vážil a vážím. Především proto, že odmítal dělat politiku vyprázdněnou od idejí,“ napsal. Na Fórum24 psali o tom, že Sobotka nebyl schopen čelit Babišovi, že v podstatě je škoda, že nevyužil svůj mandát k tomu, aby zabránil vzniku vlády Andreje Babiše. Naopak analytička Ryšánková o něm řekla, že zničil sociální demokracii, pohrdal letitými členy a stranu v podstatě zničil. Jaký je váš komentář ke kariéře Bohuslava Sobotky a k jeho odchodu ze Sněmovny?
Já jsem se se Sobotkou setkával pravidelně zejména v evropské politice, kdy před Evropskou radu přicházel ve svém mandátu vždy poctivě a velmi připravený. Byl konstruktivní, a když jsme nesouhlasili, dokázali jsme si věci vyříkat. Nezaznamenal jsem žádnou podpásovku. Mohu mít a mám k němu spoustu výhrad ideových i k sociální demokracii, ale jeho politický styl mne oslovoval a byl jedním z důvodů, že dopadl, jak dopadl. Byl příliš korektní a slušný. Je to klišé, ale s tím, co říkal Kalousek, se ztotožňuji. V milionech věcí ohledně programu a idejí jsme se střetávali, ale co se týče stylu, tak si opravdu nevzpomínám, kdy bych mohl říci škaredé slovo.
Jiří Drahoš založil spolek Společně pro Česko. Na jednu stranu tvrdí, že půjde o apolitický spolek, který bude spojovat lidí různého politického smýšlení, jenže on sám ohlásil kandidaturu do Senátu. Reagoval i Miroslav Kalousek, který napsal: „Dobrou noc. Teď jsem slyšel, že zítra bude pondělí. Plně se s tímto názorem ztotožním hned poté, co se o tom poradím se svým analytickým týmem. Apolitický spolek Společně pro Česko,“ uvedl Kalousek. Doplnil i to, že sdružovat by se měly demokratické strany, ale spolky smysl nemají. Má pan Kalousek pravdu? Má Jiří Drahoš budoucnost v české politice a dělá dobře, když zakládá takový spolek?
Myslím si, že Jiří Drahoš může mít budoucnost v české politice, ale v tomto ohledu dost souhlasím s Václavem Klausem, že politika má být politická a měli bychom oddělovat politiku od aktivismu, což se částečně děje. Teď nastává otázka, co ten spolek bude znamenat? Člověk s politickým názorem jde do souboje a hodlá prosazovat své politické postoje. Založení apolitického spolku, který má sloužit jako diskusní fórum a potkávání se, se navzájem nevylučuje. Já v tom momentálně žádný zásadní problém nevidím, byť nejsem příznivcem nepolitické politiky. Měl by stát za nějakým názorem.
Co si budeme povídat, takovou poměrně nejviditelnější platformu nepolitické politiky dělá hnutí ANO. Už jen, že Babiš chce poskládat to nejlepší z našich programů a my máme poskytnout podporu. Spousta lidí na to slyší. Ale jak to může fungovat? Nejlepší body programu od Okamury jsou v naprostém rozporu s tím nejlepším z KDU-ČSL a navzájem si odporují. Jedná se o to, že se buď strany nebo koalice dohodnou na konkrétním programu, a musíte dělat ústupky, a pak jdete s tím programem na trh. Nezáleží na tom, zda je to vláda koaliční, nebo otevřená koalice s tichou podporou, i ona má mít jasné mantinely a většinu ve Sněmovně. Dělat to podle návrhu Babiše, a lidi na to skáčou, je nesmysl. Řekne – já prosadím podporu rodiny a Okamurovi slíbím vystoupení z Evropské unie. A myslí si, že budou všichni spokojení? To je úplný nesmysl. Chce to trochu občanského vzdělávání, aby dokázali vyhodnotit, že to nikam nevede.
Přeje si Andrej Babiš předčasné volby, i když tvrdí opak?
Podle mého názoru to za určitých okolností můžeme vyloučit. Dojít k předčasným volbám je složitá záležitost, ale Babiš má hlavně velké možnosti, jak poskládat vládu za relativně malých ústupků komukoliv. Vždyť – i když má obrovské mediální možnosti – by to těžko vysvětloval. Když má možnost jaksi mít naprostou dominanci v koaliční vládě, případně v menšinové, využije toho. Předčasné volby lidi obtěžují a také něco stojí. Reakce voličů většinou nebývá příznivá. Osobně si myslím, že Andrej Babiš bojuje o složení vlády.
Parlamentní listy