Projekty vzbuzují zájem

Sudetoněmecká a česká historie jsou úzce spjaty. Tato společná minulost se odráží v předávaných tradicích, zvycích, rituálech a festivalech, znalostech a dovednostech, které musí být zachovány. Často stačí jen malý podnět k tomu, aby zaměřil pohled na společnou historii a vzbudil zájem pozdějších generací. O tom se mohlo začátkem února přesvědčit asi 80 účastníků semináře v sudetoněmeckém školícím a setkávacím středisku Heiligenhofu v dolnofranckých lázních Bad Kissingen. Sudetští Němci z generace přímo ovlivněné zkušeností, stejně jako jejich potomci, svědkové druhého a třetího stupně, projevili zájem o společné dějiny prostřednictvím svých iniciativ a projektů. 

Přístupný virtuální archiv, který představil Karel Halla, ředitel Státního archivu v Chebu, s přehledem české archivní krajiny, umožňuje po více než deset let (sudetským) Němcům a Čechům pohledy na společnou historii. Historik zkoumal stav digitalizace  českých národních archivů v České republice, v sedmi státních oblastních archivech, 72 okresních archivech, pěti městských archivech a desítkách specializovaných a soukromých archivů. Má široké znalosti o digitalizovaných archiváliích, jako jsou kulturní památky, eseje, edice historických pramenů, fotografie, knihy, kroniky, dopisy a dokumenty, mapy a odborné časopisy, matriky, periodika pozemkové knihy. Také jeho znalosti rukopisů či výsledků sčítání lidu zapůsobilo na účastníky semináře.

Nový projekt je Porta Fontium, bavorsko-česká sít digitálních historických pramenů, vedoucí poprvé k sjednocení a aktuální prezentaci historických map a společných česko-bavorských dějin až do roku 1918 z bavorských a českých archivů. Jako první krok by měly oblastní archivy v Plzni a státní archivy Bavorska vyhledávaly příslušné mapy a plány z pohraničních oblastí. Archivy identifikované jako relevantní pro cíle projektu budou přiděleny, podle jednotných kritérií, speciálně vytvořeným projektovým kancelářím. Současně se zaznamená i stav uchovávání archiválií. Vybrané mapy a plány pak budou zabaleny a připraveny pro digitalizaci. Všechny digitalizované mapy, plány a také metadata budou uveřejněny na internetu. Přístup k obrazovým souborům by měl být usnadněn také označením.

"Dále se budeme věnovat přehledné prezentaci a opětovnému prozkoumání obrazových souborů. Nejprve bude provedena analýza obrazu, na základě této analýzy bude provedeno zařazení a označení. Uživatel pak najde data v přehledných adresářích, jako texty a obrázky s popisem. Dále by měl být vytvořen „inteligentní přístup k plně textovým dokumentům. Uživatelé budou moci vyhledávat a pak získat odpovídající odpovědi ve svém jazyce." Konečně, výsledky projektu by měly být prezentovány odborné i laické veřejnosti prostřednictvím "workshopů" a školení, což zpřístupní Porta Fontium odbornější a laické veřejnosti.

Zaujala přednáška o zajímavých webových stránkách a odborné rady pro péči o válečné hroby a německé hroby v České republice. Je dobré vědět, že obecné zásady pro péči o hroby od Halla si vzali účestníci semináře k srdci: „Potomci posledního oprávněného uživatele mohou hrob s prošlými užívacími právy kdykoliv znovu pronajmout a udržovat, nebylo-li místo použito pro jiný hrob. Uvedl nájemné a platby za služby, pokud bude hrob správcem hřbitova poskytnut, odpovídají obvyklé výšce jako pro české občany. Dohoda o zprostředkované o péči hrob je možná za poplatek."

O svém virtuálním přístupu k sudetoněmecko-české historii informovala Yvonne Mostová ve své prezentaci „Stopy z minulosti, přístup mladší generace k historii a komunikaci v sociálních médiích“ Za zmínku stojí, jak se dostala k tématu. Jako vnučka rodiny vyhnané ze „Sudet“ zkoumala fotograficky své rodinné kořeny: její babička našla po svém vyhnání "nový" domov ve středním Německu. Yvonne tehdy sotva něco znala o útěku. V rodokmenu byly mezery, chyběli tam lidé. Začala svůj výzkum a našla přístup k dějinám sudetských Němců. Jako vyškolená fotografka se vydala na své fotografické hledání stop. "Mým cílem je spojit kolektivní zkušenosti s vyhnáním, se stopami paměti, historickým výzkumem a s mým novým pohledem na krajinu, která má jizvy. Výzvou pro mne je vytvořit hybridní dokumentární fotografický příběh spojený s obsahem, v současné formě", uvedla.

"Fotoaparát je můj nástroj. S jeho pomocí mohu zaznamenávat všechno kolem mě, co dává smysl“, říká rodák z Maďarska, fotograf André Kertész. Série fotografií, které vznikají, by měly u příjemce posílit vlastní biografii, akt identity, posílit kořeny. Mostová, známá také jako kulturní manažerka, zdůrazňuje četné příklady významu sociálních médií v sudetoněmeckých kruzích, především Facebook je populární pro schopnost spojovat lidi.

Takový je také po celá desetiletí cíl členů Sudetoněmecké rady vlasti, ve službě sudetoněmecké etnické skupině. Její předseda, Franz Longin, vyzýval ve svých úvodních poznámkách k dobrovolnické práci, zejména potomky z řad druhé a třetí generace. Podle Longina je pro budoucnost perspektivní práce z domova, s optimálním využitím médií. S cílem dosáhnout do široké veřejnosti, stejně jako pro nábor a udržení dalších dobrovolníků, jako předpoklad pro úspěšné pokračování práce asociace.

Jeho zástupce, Ulf Broßmann, poté představil pomocí četných příkladů možnosti a opatření pro 14 domovských landsmanšaftů a 81 okresních a přibližně 2.000 domovských komunit. Pro zachování sudetoněmeckého kulturního bohatství v "nové" vlasti jsou zapotřebí - kultivace zvyků, domovské světnice (Heimatstuben) a sponzorství, informace založené na očitých svědectvích a kronikách, tematické přednášky, publikace,

Výstavy, výstavba památníků, účast na akcích a sezónních trzích, kulinářské speciality, uplatňované už od školky. Zvláštní pozornost by měla být věnována živému sponzorství a partnerství měst. V souvislosti s každoročním Sudetoněmeckým dnem se zmínil o prezentaci domovských landsmanšaftů spolu s příslušným českým partnerem.

Vedle toho Brossmann navrhl začlenění domů vlasti, klubů a přátel, do práce z domova, při péči o kulturní záležitosti, dodržování tradic a zvyků, pravdivém vyprávění o historické minulosti, při filozofické a politické práci, aby byla zaručeno uznávání sudetoněmeckého landsmanšaftu. Mládež je rozhodně potřeba získat pro práci z domova, aby se tím prosadily kulturní výlety, podpora výměny mládeže a partnerství škol, genealogie, filmů o vlasti předků, soutěží a ocenění, jako například cen udělovaných sudetoněmeckým landsmanšaftem. Dnes samozřejmě s pomocí internetu, se všemi jeho možnostmi, v souvislosti s možností dialogu a public relations.

Hildegarda Schusterová, Sudetendeutsche Zeitung, 9.3.2018, str. 5

Pro České národní listy volně a kráceně přeložil P. Rejf