Převážnou část našeho státního zlatého pokladu polistopadové vlády „prošustrovaly“

 

Není správné mít ke zlatu nekritický postoj, pravdou však je, že může tvořit nezanedbatelnou část národního jmění. Pro svou snadnou směnitelnost může být důležitou částí krytí národní měny. Protože jeho část bývá i v historických mincích a špercích má i velký historický-státotvorný význam.

 

Jak k úniku našeho zlata došlo?

Mnohé se můžeme dozvědět z knihy investigativního novináře Stanislava Motla : „Kam zmizel zlatý poklad republiky“.

V době existence Československé republiky byl jejím hospodařením, i několika sbírkami zlata mezi občany, zlatý poklad republiky vytvořen. V době před Mnichovem mělo Československo v různých trezorech doma i v zahraničí více než 90 tun zlata. 14 tun jsme ztratili po záboru pohraničí, dalších více než 6 tun odvezli Němci v letech 1939 a 1940. 26 tun jsme předali Britům jako platbu za výzbroj a dodávky pro naši armádu i za udržování naší exilové vlády v Londýně. (Ostudné je, že Velká Británie účtovala vládě Československa každou pušku, každou uniformu i ponožky, i když naši letci zachraňovali Velkou Británii.) Další ostudou Velké Británie je to, že v r. 1939 ,na vynucený příkaz z okupovaného Československa, vydala hitlerovskému Německu 23 tun našeho zlata. Churchill dne 26.5.1939 označil převod československého zlata Němcům za veřejné neštěstí. Restitucí zlata uloupeného ve II. světové válce se zabývala Tripartitní komise Anglie, Francie a USA. Spočetla naše ztráty na 45.300 kg zlata a přiznala nám navrácení alikvotní části – 24.500 kg zlata. V roce 1948 jsme ze Západu dostali první část – něco přes 6.000 kg. Kvůli studené válce dále zůstávala většina na Západě. Po složitých jednáních, platbách za znárodněný západní majetek u nás apod., nám byl zbytek – 18,4 tun našeho zlata - vrácen v r. 1982.

Dobrým hospodařením předlistopadových vlád bylo těsně po listopadu v sejfech Československé státní banky nashromážděno 102 tun zlata. Při rozdělení Československa připadlo České republice 63 tun a Slovenské republice 39 tun zlata ze státního pokladu. Polistopadové politické reprezentace však nás o většinu tohoto zlata připravily. Na přání svých „loutkovodičů“ ze Západu zhruba 40 tun zlata z našeho zlatého pokladu prodaly v devadesátých letech, za mnohonásobně nižší ceny, než jsou nyní. (31 tun zlata vyměnili v r. 1998 s Německem za dluhopisy.) Nyní nám zbývá asi jen 13,7 tun zlata. Tím byl podkopán jeden z pilířů naší státnosti, při přeměně naší země na neokolonii - „protentokrát“ EU.

Podobně oloupen byly i ruský národ a národy bývalého Sovětského Svazu. Po rozpadu SSSR byly „zašantročeny“ na Západ tisíce tun sovětského zlata.

Ing. P. Rejf