Přestaňte lhát o presidentu Edvardu Benešovi!

My pozůstalí po obětech nacismu a bojovnících proti hitlerismu už toho máme dost. Nechceme poslouchat a číst neustále útoky a sprosté lži o našem druhém presidentu dr.Edvardu Benešovi. V současnosti je příkladem takové prolhanosti výklad psychologa pana Bohumila Slámy na Parlamentních listech 7.3.2018 ("Masaryk by nikdy nepřipustil to, co se dělo po válce..."). Jaké nepravdy - doslovné lži - nám sděluje pan psycholog o presidentu, kterému národ dal přízvisko "president Budovatel" tak, jako TGM dal přízvisko "president Osvoboditel"?

Pan psycholog tvrdí toto:

President Beneš prý začal s potlačováním myšlenek TGM, když nad jeho rakví sliboval věrnost jeho ideálům. A jak prý to podle pana psychologa prováděl?

Za první prý naplnil kolektivní vinu vůči odsunutým Němcům.

Za druhé prý přimkl ČSR k sovětskému Rusku.

Za třetí prý nepřijatelně osekal československou demokracii povolením pouze levicových stran a lidovců, jen těmto stranám ponechal právo na život.

Když si zejména pozůstalý po obětech nacismu přečte tyto bláboly, musí se od nich odvrátit s naprostým odporem. Zde je nutno položit otázku. Zná vůbec pan psycholog válečné dějiny, zná historii naší okupace a příběh takzvaného protektorátu? Zná vůbec pan psycholog pozici Benešovy vlády za okupace a její boj za obnovu ČSR? Zná pan psycholog poválečná ustanovení velmoci v Postupimi a v Paříži, od kterých se odvíjela dekretální normotvorba Benešovy vlády? Zná pan psycholog kolaborantskou pozici, do níž se dostaly strany I. ČSR, posléze kolaborující s III.reichem?? Pokud ano, nikdy by nemohl ani nesměl napsat takové nesmysly - doslovné lži - o presidentu dr.Beneši.

Tak za první, dekrety presidenta Beneše a Národního shromáždění, vydávané od roku 1940, reflektovaly státoprávní stav republiky od nastolení válečného stavu s reichem až do osvobození. Panu psychologovi asi není známo, že legitimní čs.vláda v Londýně, Benešova, J. Masarykova a Šrámkova vláda, vyzývala mnohokrát opakovaně protektorátní kolaboranty včetně politických stran, aby ukončily svou kolaboraci, neboť jinak se vystaví národním soudům ustaveným po osvobození státu. Toto se také stalo, a bylo to v souladu s nově koncipovaným mezinárodním právem, kodifikovaným antifašistickou koalicí v Postupimi, v Paříži a na Norimberském soudu.
Panu psychologovi není asi známo, že tzv.sudetští Němci nebyli jen určeni Postupimí nikoli Benešem k odsunu a Paříží ke konfiskacím majetku, ale že byli také žalováni jako skupina na Norimberském soudu, viz Ečerův Norimberský soud. (Orbis,Praha 1946. I.vydání.) President Beneš nikdy nevytvořil žádnou kolektivní vinu odsunutých Němců. To je pouhá sprostá pomluva nepřátel ČSR. Všechny dekrety zabývající se občanstvím, se týkaly nejen Němců a Maďarů, ale všech českých i slovenských zrádců, kolaborantů, fašistů, gardistů a osob se Svatováclavskou orlicí - zabývaly se zradou republiky, nikoli etnickou kolektivní vinou. Je třeba, aby konečně přestaly lži o dekretech v této věci. Proto mohlo v ČSR po šetřeních zůstat na 220 tisíc československých Němců,kteří prokázali loajalitu ke státu v době nesvobody, v době okupace. Tudíž žádná hermanovská "etnická čistka ve stínu Moskvy" se nekonala.

Za druhé, Beneš nepřimkl ČSR k sovětskému Rusku bez závažné příčiny. Poprvé tak učinil v době ohrožení ČSR v roce 1935 a tehdy čs.letectvo dostalo od SSSR řadu rychlých stíhacích bombardérů TB-2, které převyšovaly kvalitou i německé letouny. Za války v roce 1943 donutil Beneš smlouvou s SSSR uznat ČSR i Velkou Británii, která v této otázce neustále kolísala. Jest si například přečísti knihu M.D.Browna "Jak se jedná s demokraty" a Benešovy paměti. Pokud by tak neučinil, existence ČSR po válce vůbec nebyla zajištěna - vždyť ve hře diplomatů byly i varianty obnovení velkého Rakouska a jiné!

Konečně za třetí, omezení poválečných politických stran bylo výsledkem protektorátní a luďácké kolaborace srovnatelné jen s quslingovskou kolaboraci v Norsku, nebo ve vichystické fašistické Francii. Toto pan psycholog nezná?? Strany jako agrární, ludová, atd. se naprosto profanovaly odpornou kolaborací s nacisty a neměly právo na poválečnou existenci.

My jako pozůstalí po obětech nacismu se stydíme za systematické pomlouvání presidenta Beneše. Řekl by takové věci o presidentu Benešovi do očí pan psycholog našim členům odboje, válečným hrdinům generálu Bočkovi, letci RAF nebo generálu Vranskému, hrdinovi od Tobruku a Dunkirku? Ti by pana psychologa poslali ke všem čertům s jeho pomluvami presidenta Beneše, který nejen zachránil stát před nacisty, ale postaral se i o jeho poválečnou obnovu. Ví pan psycholog, že ponechání provinilých sudetů v ČSR by vyvolalo těžkou občanskou válku? Odsun tomu zabránil - a za jeho provedení dostala ČSR pochvalu od Mezinárodního Červeného kříže. Pán si to může potvrdit v knize dr.Kocourka, Svět žaluje v Norimberku (Praha 1946.)

Všem pomlouvačům presidenta Budovatele dr.Beneše vzkazujeme: Přestaňte konečně jednou provždy lhát o panu presidentu Benešovi, o jeho dekretech a o poválečné republice 1945-1948! Proti vašim lžím budeme vždy protestovat.

Dr.Jiří Jaroš Nickelli,

předseda Historicko dokumentační komise

ČSBS Boskovice

Autor je pozůstalý po oběti gestapa,příbuzný obětí Osvětimi

a sekyrárny Pankrác