Pražské hodiny jdou jinak

Nouzová brzda byla v Praze včas zatažena. Téměř notoricky známý - z nasazení oddílů „Sboru národní bezpečnosti“, které bily demonstranty v rozhodujícím roce 1989 -  Zdeněk Ondráček, v českých médiích zvaný „mlátička“, se mohl stát šéfem parlamentní komise pro kontrolu národních bezpečnostních sil, jako zástupce komunistické strany. Desetitisíce lidí protestovaly v Praze proti podpoře současné Babišovy vlády od KSČM - a byly úspěšné. Kontroverzní kandidát na tento důležitý post, s podporou těsné většiny  dvou hlasů, ustoupil od voleb, a tím předešel návrhu hlasování o nedůvěře vládě, od jednoho z občanských demokratů (ODS). V parlamentu měl Ondráček později drzost, znevažovat své kritiky jako křiklouny a odpad demokracie, a sebe vylíčit jako oběť. Dopad protestu také ukázal, že Babiš hledá pro podporu vlády parlamentní většinu, s konkrétními omezeními. Podal malé oznámení, že byl od počátku proti volbě Ondráčka. Je možné mu to věřit? Skandální událost v únoru 2018 však jasně ukázala, co je možné v České republice 29 let po "sametové revoluci". Síť starých struktur je stále neporušená. Pražské hodiny jdou jinak. V Berlíně, ve Vídni a jinde na Západě jsou stále mylné představy o české demokracii a jejích osobitostech. Že například prezident Miloš Zeman nenalezl nic, aby měl repekt ke komunistické straně, se hodí do obrazu. Zeman však o straně, jejíž hlavní lídr Vojtěch Filip stále brutální potlačení demonstrace studentů a dalších disidentů ze dne 17. listopadu 1989 „považuje za oprávněné“, tvrdí, že policie „pracovala standardně“. A úřadující předseda vlády Babiš? Miliardář je pragmatický, zejména v ekonomických záležitostech. Získává si v Bruselu důvěru, ale musí přijmout fakt, že v nativních archivech je jako rozený Slovák veden jako agent bývalé komunistické Státní bezpečnosti - což opět potvrdil Okresní soud Bratislava. Toho se Babiš nezbaví. Nejsou to žádné dobré vyhlídky pro Českou republiku a její sousedy.  Zvláště ne pro rozvíjející se sudetoněmecko-české vztahy. Pražské hodiny jdou jinak. Tomu se musí člověk konečně přizpůsobit.

Gernot Facius, Sudetenpost, 5.4. 2018, str. 1

Pro České národní listy kráceně a volně přeložil P. Rejf