Postřehy ze sledování ruských prezidentských voleb

20.3.2018 Zdeněk Vopat Politolog Zdeněk Vopat komentuje mediální finiš prezidentských voleb v Rusku. Co bylo šokující a kdo naopak překvapil profesionalitou?

Z neděle na pondělí jsem sledoval přibližně 3 hodiny společné rozhlasové vysílání ruských stanic Radio Majak, Radio Rossija a Věsti FM. Rád bych se podělil o své dojmy z tohoto přenosu a z ruských prezidentských voleb. Když jsem začal sledovat společné vysílání těchto rozhlasových stanic, bylo sečteno necelých 50 procent voličských hlasů, kdy s velkým náskokem přibližně 75,4 procenty hlasů vedl současný ruský prezident Vladimír Putin. Protože nejprve výsledky přicházely z východních oblastí Ruské Federace, očekával jsem, že se procentní zisk odevzdaných hlasů pro prezidenta Putina bude snižovat. V té době se odhadovaná volební účast přibližovala 60 procentům oprávněných voličů. S postupem času se však procentní zisk hlasů pro prezidenta Putina nesnižoval, ale zvyšoval. Začal se snižovat procentní zisk druhého na pásce, kandidáta Komunistické strany Ruska Pavla Grudinina a i počet hlasů pro kandidáta Liberálně demokratické strany Vladimira Žirinovského. Postupem času nepatrně rostl počet získaných procent čtvrtého z kandidátů, Ksenie Sobčakové, z 1,4 procent na 1,6 procent. Každý z ostatních kandidátů, včetně známého opozičního politika Javlinského, získal méně než jedno procento hlasů. Alespoň tak tomu bylo do chvíle, než skončilo přímé vysílání z ruského volebního studia. S přibývajícím časem se zvyšovala a zpřesňovala volební účast a zvyšoval se i počet procent odevzdaných hlasů pro prezidenta Putina. Při 99,5 procentech sečtených hlasů prezident Putin obdržel 76,6 procenta, kandidát Komunistické strany Ruska Grudinin 11,8 procenta, kandidát Liberálně demokratické strany Žirinovskij 5,6 procenta, Sobčak 1,6 procenta a Javlinskij 1 procento hlasů. Volební účast přesáhla 67 procent.

Co bylo ovšem naprosto šokující, byla nevyváženost zpravodajství těchto ruských rozhlasových stanic, která předčila i tak notoricky neobjektivní médium, jakým je Česká televize. V prvních dvou hodinách, kdy jsem jejich program sledoval, prakticky chyběla jakákoliv vyjádření politologů, jakékoliv přenosy ze štábů ostatních kandidátů, a prakticky celý prostor byl vyplněn projevem prezidenta Putina k jeho příznivcům, kteří se v počtu asi 35 tisíc shromáždili na Manéžním náměstí v Moskvě, a to i přes mrazivou teplotu -15 stupňů Celsia a pokročilou noční hodinu. Dále pak tyto rozhlasové stanice vysílaly projev a tiskovou konferenci prezidenta Putina v jeho volebním štábu. Na své tiskové konferenci prezident Putin mimo jiné uvedl, že nehodlá měnit ústavu Ruské federace a nehodlá být prezidentem do sta let. Domnívám se, že to svědčí o vyspělém úsudku prezidenta Putina, který nechce, aby se Ruská federace stala zemí jednoho muže, jak to nyní hrozí Čínské lidové republice. Prezident Putin byl dotázán také na skutečnost, že na Ukrajině bylo znemožněno ruským voličům účastnit se prezidentských voleb. Prezident Putin to označil za bezprecedentní, ale zdůraznil, že Ruská federace nepodnikne proti Ukrajině žádná protiopatření, a že chce, aby se Ukrajinci cítili v Rusku jako doma.  Z reakcí na volební výsledky ostatních kandidátů přinášely tyto rozhlasové stanice pouze útržky jejich projevů. Teprve v poslední hodině se dostali ke slovu politologové. Zde bylo vidět jejich naprostou profesionalitu, kdy nebylo možné říci, jakého favorizují kandidáta. Na rozdíl od českých politologů, kteří ve svých komentářích známkují a dělí český elektorát do různých skupin, jejich ruští kolegové známkovali a komentovali výhradně výsledky jednotlivých kandidátů. Nikde nezaznělo, zda prezidenta Putina volí „hloupější“ nebo naopak „inteligentnější“ část ruského obyvatelstva. Podle ruských politologů byly ruské volby ovlivněny tlakem ze zahraničí, například zákazem účasti ruských sportovců na olympijských hrách pod ruskou vlajkou či obviněním Ruské federace z otravy bývalého ruského agenta Skripala a jeho dcery.

Ruští politologové rovněž označili současné prezidentské volby za neúspěch kandidáta ruské komunistické strany Grudinina, který získal méně hlasů, než v minulých volbách předseda strany Gennadij Zjuganov. S tímto komentářem je však možné nesouhlasit, protože do dnešních prezidentských voleb vstupoval Grudinin jako politik na federální úrovni neznámý, a navíc poměrně pozdě, až v listopadu minulého roku. Politologové rovněž hodnotili tyto volby jako prohru liberálních kandidátů, kdy nejúspěšnější z nich, Sobčaková, nedosáhla ani na dvě procenta hlasů, a všichni dohromady se ani nepřiblížili výsledkům liberálního kandidáta Prochorova z minulých prezidentských voleb. Podle politologů je tomu tak proto, že liberální opozice je roztříštěná, a navíc prezident Putin si dokáže přivlastnit jak levicová, tak i liberální témata. Čímž eliminuje prostor pro kandidáty ruské levice a ruských liberálů. Politologové rovněž kladně hodnotili větší transparentnost voleb a přínos ústřední volební komise, která se snažila o maximální transparentnost, kdy přenosy z jednotlivých volebních místností bylo možné sledovat prostřednictvím webových kamer přes internet. Zajímavá je i inovace ruského volebního systému, kdy volič, který se pokusí o volební podvod, bude trestně stíhán. Jak tedy vyhodnotit ruské prezidentské volby?

Prezident Putin získal přes padesát miliónů voličských hlasů, což je jeho největší volební vítězství. Přispěly k němu i „západní“ sankce, zákaz účasti ruských sportovců na olympijských hrách pod ruskou vlajkou a obvinění Ruska z vraždy bývalého agenta ruské zpravodajské služby ve Velké Británii. Navzdory tomuto protiruskému tlaku ze strany „západních“ zemí prezident Putin získal ještě větší mandát od svých voličů a zvýšila se i volební účast. To svědčí nejen o úspěšnosti Putinovy domácí politiky, je možné položit si i ironickou otázku, zda snad prezident Putin není agentem „západních“ zpravodajských služeb, nebo zda si protiruská opatření „neobjednal“, aby zvýšil svoji domácí popularitu? Nebo, že by to snad ukazovalo na naprostou neschopnost „západních“ politiků porozumět ruské mentalitě?

http://casopisargument.cz/2018/03/20/postrehy-ze-sledovani-ruskych-prezidentskych-voleb/