Posselt, Strache a zbytečná hádka

Předseda FPÖ nezpochybňuje nezávislost Kosova

 

Evropa, přesněji EU v současné době, není v nejlepším stavu. Násilně vede spor: Kdo je dobrý Evropan? Ten, kdo stále tlačí na další „integraci“ a neřešené  problémy vytěsňuje, nebo ten, kdo volá po konsolidaci před otevřením nové stránky? Bernd Posselt, jako prezident hnutí Paneuropa v Německu, patří spíše do první kategorie. Nikdo samozřejmě nemůže popřít, že podporoval aspirace nezávislosti národů a etnických skupin jako (bývalý) člen Parlamentu EU z celého srdce. Jako zpravodaj skupiny Evropské lidové strany (EPP) přikládal Posselt velkou hodnotu uznání nezávislosti Republiky Kosovo, z 90 procent obydlené Albánci, jejíž desetileté výročí bylo slaveno 17. února. Právě tohoto data vyvolal politik CSU bez poslaneckého mandátu, „mluvčí sudetoněmeckého etnické skupiny“, diskusi o údajném zpochybnění nezávislosti Kosova ze strany „nového rakouského místokancléře a stranického vůdce nacionalistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Heinze-Christii Stracheho“ (citát „Sudetendeutsche Zeitung“). Požadoval z Mnichova, což je dost neobvyklé proti přátelské sousední zemi, rezignaci Stracheho, protože „se pokusil ohrozit svobodu a nezávislost evropské země, která strašně trpěla pod režimem srbského apartheidu a brutálním masovým vyháněním“. Posseltův útok ho  obviněnil, že lidé jako Strache jsou „trojskými koni Putina v EU, protože Moskva zkouší všechno, aby zvrátila nezávislost Kosova". Zničující politický argument.

 

Realita je ve skutečnosti mnohem složitější, než naznačují reflexivní reakce muže CSU Posselta, jeho tiskové zprávy a „poznámky“ o zapojení FPÖ do ruských a srbských pletek. Předpoklad zpochybňování nezávislosti Kosova byl založen výhradně na citacích srbských novin „Politika". Strache měl před návštěvou Bělehradu nazvat Kosovo jako součást Srbska – podle novin. Mluvčí místokancléře to popřel. Strache dal velmi diferencovanou odpověď, s odkazem na minulé prohlášení, spíše rozhovor politika: „Rakousko ostře kritizovalo uznání Kosova, to (uznání) je nyní skutečností a nemůže být změněno.“ To je skutečnost a tuto skutečnost místokancléř v Bělehradě potvrdil. Realita a skutečnost je však také to, že Bělehrad stále považuje Kosovo za součást Srbska ve smyslu rezoluce OSN.

 

Vzrušení nad údajnou politickou aberací rakouského místokanceláře bylo, jak  ukazují fakta, umělé. To se také projevilo v prohlášení ministrině zahraničí Karin Kneisslové. Diplomatka, nominovaná Stracheho stranou FPÖ, označila uznání Kosova za suverénní stát za „nespornou skutečnost, kterou nelze změnit". Takže odrážela pouze to, co jiným způsobem vyjádřil místokancléř. Nicméně, a to bylo ve zprávách z velké části ignorováno, ministr zahraničních věcí také zdůraznil, že status Kosova podle mezinárodního práva nebyl v Evropské unii plně vnímán. Malou zemi tak neuznává pět ze současných 28 členských států EU. Problém bude společenství i nadále zaměstnávat.

Sudetenpost, 3.5.2018, str. 2, bez autora a značky

Pro České národní listy kráceně a volně přeložil P. Rejf