Jiří Jaroš Nickelli, ČSOL Brno I

Když jsem dnes četl Mladou Frontu (2.9.2019) a text u fota piety Poláků za II. světovou války, kdy německý pan president prosí polský národ o odpuštění, řekl jsem si: Ano, tisíckrát ano, bratřím Polákům všechna čest za jejich odpor vůči hitlerismu a utrpení ve válce! Neměl jsem přitom na mysli panskou polskou vládu, která jako první na světě podepsala dávno před Rusy pakt o neútočení a spolupráci na deset let, a rozbila tím navždy kolektivní bezpečnost Evropy, jak to pravil polskému velvyslanci president Beneš! Ne, měl jsem na mysli hrdinnou polskou armádu a hrdinný polský lid, který už tolikrát v dějinách prokázal svou statečnost a bezměrné oběti vůči strašným germánským útokům na jejich zemi.

Ale současně my na mysli vytanula  nedávná slova paní kancléřky Merkelové o tom, že prý "pro vyhnání Němců z Československa nebylo žádné politické ani morální opodstatnění".

Toto si dovolila říci veřejně paní kancléřka země, která jako primární agresor rozpoutala dvě světové války,a která jako druhou zemi okupovala právě naši vlast, když předtím dostala záruky velmocí v ohavném městě zrady Mnichově. Té země, jejíž Hitler roztrhal i tu dohodu, která uloupila naší zemi dějinami dané pohraničí i s milionem Čechů vydaných jako podlidé napospas germánským nadlidem.

My Češi nemáme nárok na prosbu o odpuštění?? Já vím, odpůrci teď vytáhnou papír zvaný "Německo-česká deklarace" (ano, tak by se měla i u nás jmenovat, protože se tam nadržuje Německu slovem Vertreibung místo transfer!) A já, jako pozůstalý po oběti nikoli "národnostně nehmotného nacismu", ale velkogermánského a sudetského nacismu, říkám jediné. Ta deklarace je jen prázdné politické gesto. Nic neřešila, nic neřeší a nic nevyřeší.

Je otázka, proč pan německý president oslovil nyní právě Poláky - a proč je žádá o odpuštění. Není za tím něco více než účinná lítost?? Není za tím snaha zmírnit a eliminovat polské nároky na reparace za strašlivé škody na lidech a zemi následkem II. světové války?? V dějinách německé politiky to totiž není poprvé. Vzpomeňme jen na "Ostpolitik" Willyho Brandta, který poprvé jako představitel západního Německa poklekl před polskými památníky obětí II.války. A nezaplatil nic. A přitom po nás chtějí landsmani protiprávně, odporně a nestydatě odškodnění a majetky, kterých se nikdy nevzdali - a přitom tyto majetky jim zabraly nejen dekrety,ale především Pařížská reparační dohoda.

U nás se nikdy nic takového nekonalo. Pokrytecká slova, o tom, že "německá strana lituje následků" války pro ČSR nebyla a nejsou omluvou za odporný protektorát, za toto hitlerovské inferno Nro I. Evropy, nejsou a nemohou být omluvou za 360 tisíc mrtvých ČSR, za půl milionu otrocky nasazených do reichu, za 350 tisíc vyhnaných čs. občanů z pohraničí a vnitrozemí, nemohou být omluvou za české vězně Dachau,Bergen-Belsenu, Flossenbürgu, Gross Rosenu,Mauthausenu,Oranienburgu, Osvětimi, Sachsenhausenu, nacistických věznic Breslau, Frankfurtu n.Odrou, Špilberku, Kounicových kolejí, Petschkova paláce, Pankráce a jiných Golgot československých občanů. Toto vše je třeba neustále vmetat do  německé a sudetské tváře a dodávat - paní kancléřko, nástupník reichu nikdy ČSR a jejímu následníku nezaplatil válečné reparace, stejně jako je nezaplatil Řekům a Polákům! A ta Pařížská reparační dohoda, které je ČSR stále signatářem, nikdy nebyla zrušena, platí a bude platit, dokud Německo svůj velkodluh nevyrovná! Naši ústavní experti by měli tato slova potvrdit. Je třeba vyprat, nikoli jen vypoklonkovat sudetoněmecké spolky z republiky, natož aby se uvažovalo  o nějakém sjezdu landsmanů u nás! Takovou provokaci si český národ nezaslouží.  Je nutno, aby se vlastenecké síly vzchopily a zabránily této hanebnosti na našem území.

A proto volám - dost bylo sudetských lží o nějakém klidném protektorátu, dost bylo lží o neopodstatněném odsunu, dost bylo lží o jakési "etnické čistce krvelačného Beneše", dost bylo lží o neexistenci nároku na reparace, dost bylo lží o ČSR utiskovateli německých občanů! My z rodin postižených velkogermánským hitlerismem toto vše zásadně odmítáme a žádáme, aby naše vlády, které doposud k našim osudům ostudně mlčely, toto vše zohlednily, a konečně začaly konat podle práva osvobozené ČSR, podle práva dekretů, podle práva mezinárodní konference Postupimi a podle práva Pařížské reparační dohody. Pro nejednání podle těchto mezinárodně právních aktů není žádného opodstatnění - na rozdíl od klamu paní kancléřky.

My Češi, dožadujme se konečně svých práv! A posílejme na politické smetiště všechny strany, které fandí sudetskému moru, a určitým velkoněmeckým náladám určitých vysokých politiků našeho západního souseda. Pro rodiny poškozené  velkoněmeckou okupací musí být  morálním i racionálním příkazem nevolit strany kolaborace a zrady se sudetoněmectvím a jeho nároky, a to v jakýchkoli volbách. Víme přesně, které strany to jsou a jaké ohavné představitele mají. Tyto strany by už po tolika desetiletích od II. války konečně měly být expedovány z praktické politiky do skanzenu politických fosilií. Pokud si to voliči neuvědomí, dotlačí opět po desetiletích naši republiku do nového, tentokrát i politického, nejen hospodářského, protektorátu cizí moci.

Autor pozůstalý po legionáři,zabitém gestapem,

příbuzný obětí Osvětimi a sekyrárny Pankrác