Podle landsmanů Češi z pohraničí v r. 1938 vyhnáni nebyli, ale německé obyvatelstvo z ČSR ano

"Spolkový ministr vnitra Otto Schily přivodil na letošním sudetoněmeckém dni v Norimberku účastníkům rychlou změnu jejich pocitů. Potěšil je svou výzvou české vládě, aby zrušila tzv. Benešovy dekrety z let 1945-46 jako odporující lidským právům. Za to sklidil srdečný potlesk. Rozrušil je ale hned svým následujícím odstavcem, ve kterém je nabádal, aby nezapomněli, že "vyhnáni Němců předcházelo po Mnichovu vyhnání Čechů". Toto tvrzení kvitovali jeho sudetoněmečtí posluchači potřásáním hlavy a výkřiky nevole. Ministr přesto ještě jednou důrazným hlasem opakoval s tím, že tomu tak skutečně bylo a oni se s tím musí smířit.´ Autor příspěvku dále rozvádí, že Schily nemluvil pravdu, k žádnému vyhnáni Čechů po Mnichovu 1938 nedošlo.“

(Dr. Alfred Schickel, Následky lehkomyslnosti, Sudetendeutsche Zeitung č.34 z 21.8.2002, přeložil PhDr. V. Novák, CSc.)

Poznámka redakce: Jak uvádíme, nejde o tvrzení nějakého ojedinělého vyšinutého landsmana, ale o tvrzení tiskového orgánu tzv. sudetoněmeckého landsmanšaftu. Pravda tak postavili na hlavu. Češi vyhnáni v r. 1938 ze svých domovů v pohraničí byli, kdežto Němci byli v souladu s rozhodnutím vítězných spojenců, učiněné na Postupimské konferenci v srpnu 1945, přesídleni do Německa.

Zkuste těmto Němcům a jejich potomkům tvrdit pravdu a uvidíte, s jakým rozhořčením se setkáte. Budou až do krve, samozřejmě většinově, tvrdit, část rozumných mezi nimi byla a je, že byli vyhnáni, ač tento termín je v hrubém rozporu s terminologií spojenců a s jejich deklarovanými cíli. To jim vůbec nevadí. Již od roku 1945 melou tu svou, stále stejnou, a stále stejně lživou, písničku. Ta je již refrénem všech dalších jejich tvrzení.

ČNL