Pečujeme dostatečně o naši národní kulturu?

V  letošním roce budeme připomínat četná výročí - jedna s hrdostí - vznik naší první  republiky v r. 1918, jiná s bolestí a hněvem - okupace naších zemí v r. 1938.  Je tu ještě jedno výročí, které bychom neměli opomenout Před dvacetipěti lety byl založen Výbor národní kultury.Stalo se to v době, kdy euforie z r.1989 pomalu vychládala a bylo jasné, že k slibovanému nastolení "pravdy a lásky" nepomůže ani to neonové srdíčko, umístěné velice nevhodně nad sídlem našich hrdých králů  nad Hradčanami . A co se týče tak "pošlapavané" minulým režimem demokracie, napadá mne rčení jednoho "novopodnikatele"- demokracie končí před branami mé továrny."

          Ze všech negativ kapitalistického systému, do kterého jsme tak radostně vstoupili, považuj za nejhorší i jeho dopad na naši kulturu. Kultura každého národa  je nejen jeho bohatstvím, ale i důkazem jeho vyspělosti, jeho schopnosti udržet svou identitu a samostatnost. Potlačení těchto hodnot vytváří osobnosti bez vnitřního náboje, bez sebevědomí a snadno manipulovatelné. Proti tomuto nebezpečí, ohrožujícího náš národ, vystoupilo početné uskupení našich vlastenců a v r.1993  se sjednotilo ve Výboru národní kultury (VNK). Předsevzetím tohoto sdružení bylo - a stále je - chránit dědictví, zanechané nám našimi předky, připomínat ho - hlavně mládeži - a pokud možno ho dále rozvíjet. Náš národ se má čím chlubit - nesmrtelná Dvořákova symfonie "Z nového světa" bude dále znít v koncertních sálech celého světa", verše J.Wolkra a P. Bezruče budou dále vyzývat k boji za spravedlnost, díla A. Muchy a Myslbeka neztratí na své kráse a Nezvalova líbezná Manon bude dále vyvolávat v lidských srdcích pocity něhy a lásky. Pochybuji, že dnešní společnost, orientovaná na hmotný zisk, dosáhne někdy takových výšin.   Amerikanizace naší kultury dovedla ku ztrátě nejen morálních, ale i estetických hodnot.

          Proto činnost VNK  je potřebná a důležitá. Její práce je mnohostranná- organizuje přednášky, autorská čtení, výstavy i menší koncerty. V Praze je každoročně vydáván čtvrtletník "Lípa",kde najdeme články o celosvětovém i našem dění a též i krásnou poezii. Brněnská pobočka VNK , vedená básnířkou  M. Veselou, se vyznačuje mimořádnou aktivitou. Situace v Brně  je komplikovaná vstřícným postojem magistrátní garnitury - v čele   s primátorem panem Vokřálem, k tzv. sudetským Němcům. Pro tyto "milé krajany" jsou ochotni pořádat nejrůznější akce - jako byl vloni na př. MEETING BRNO s nezapomenutelným lešením, majícím připomínat brněnský Německý dům. Uvidíme, čím nás překvapí letos. Zatím se můžeme těšit na megaseznamku EX:PO,kterou  pan M. Hollan pokládá za stěžejní akci Festivalu REPUBLIKA, věnovanou oslavě založení naší první republiky.Tento přístup pana Hollana k našemu velkému výročí, považuji  nejen za nevhodný, ale i urážlivý.

          Přes tyto neshody a i finanční nezajištění -  VNK totiž nepatří mezi privilegované "neziskovky", ukrajující velká sousta z "národního krajíce",- obětaví pracovníci brněnské VNK se nedávají zastrašit. M. Veselé a jejím  spolupracovníkům se podařil dokonce výlet "po stopách Cyrila a Metoděje" na Velké Moravě. Podporováni vlasteneckými organizacemi, dále bojují o to, aby se naplnila slova básníka J. Seiferta:

Ať v této zemi nikdy nezevšední

slova básníků

a motýli, kterých ubývá,

ať usedají na čerstvé květy

jejich písní.

Ing. N. Žečeva