Panika v Kosovu

Kritici Mezinárodního soudního tribunálu pro bývalou Jugoslávii po právu poukazují na skutečnost, že mezi odsouzenými je až příliš málo muslimů či kosovských Albánců. A právě politici v Kosovu nyní chtějí zabránit vzniku zvláštního soudu, který by se věnoval válečným zločinům páchaným kosovskými Albánci.

Kosovo se při svém vzniku zavázalo, že posvětí vznik zvláštního soudu, který se bude věnovat například kontroverzní minulosti Kosovské osvobozenecké armády (UČK). Její členové jsou obviňováni z terorismu a dokonce i z obchodováni s lidskými orgány. Přesto se stal její bývalý velitel Hashim Thaci nejprve premiérem Kosova a loni na jaře také prezidentem země. Nyní se snaží Thaci společně s poslanci své bývalé strany PDK zabránit tomu, aby byly jejich zločiny vyšetřovány.

Jak uvádí server Politico, nový soud by měl vyšetřovat násilí a zastrašování, kterého se dopouštěli členové UČK na Srbech, dalších etnických skupinách a politických oponentech v průběhu kosovské války v letech 1998 až 1999. Mnozí ze současných vrcholných politiků však byli nedílnou součástí "vražedných komand" UČK a nemají na konání soudu žádný zájem. "Vedle zmiňovaného prezidenta Thaciho je to také současný premiér Ramush Haradinaj, jeho bratr Daut Haradinaj, šéf PDK Nait Has ani a další desítky poslanců Kosovského parlamentu. "Zvláštní soud pro Kosovo byl a bude pro naši zemi nepřijatelný Jde o politický soud, který chce potrestat vojáky UČK," uvedl Hasani, který figuruje na seznamu 43 poslanců, kteří odmítají zvednout ruku pro zákon, který právně vymezuje působnost soudu.

Soud pro zkoumání válečných zločinů kosovských Albánců sídlí v Haagu, ale není oficiálně považován za mezinárodní orgán. Jeho součástí jsou soudci z celé Evropy z obav před zastrašováním svědků v Kosovu a je financován z prostředků Evropské unie. Jeho fungování je jedním z hlavních požadavků mezinárodního společenství na Kosovo. Americké ministerstvo již vyjádřilo nad snahou kosovských politiků házet spravedlnosti klacky pod nohy "hluboké znepokojení".

Nesouhlasné hlasy s postoji vůdčích politiků země se však ozývají i ze samotného Kosova. Zřízení soudu se naopak nebrání jedna ze tří největších stran. Demokratická liga Kosova (LDK), která dlouhodobě kritizuje minulost prezidenta Thaciho a poslanců z konkurenční PDK. Citlivé je téma zřízení soudu také pro pozůstalé po obětech, které v devadesátých letech minulého století i později zavraždili samotní bojovníci UČK či jejich příznivci. Jednou z nich je dcera zavražděného novináře a poradce někdejšího šéfa LDK Ibrahima Rugovy Xhemajli Mustafy. „Pokud chceme vybudovat právní stát, tak se musíme vypořádat s naší minulostí a předat spravedlnosti všechny pachatele válečných zločinů. Kořeny vzniku Kosova jsou nasáklé krví, a dokud to nezměníme, nemůžeme o naší zemi hovořit jako o právním státu. Uznání právního rámce soudu je prvním krokem," říká Beriane Mustafa.

Prezident Thaci již oznámil, že snaze poslanců prosadit zákon, který by zamezil fungování soudu, nebude bránit, „jasně tím říká, že chce, aby soud nemohl fungovat. Letošní rok bude pro naši zemi klíčový. Pokud nám vládnou takoví lidé, je otázka, jestli bude Kosovo existovat i za rok. Politici riskují, že se ocitneme na mezinárodním poli v naprosté izolaci. Přitom právě díky mezinárodnímu společenství jsme získali nezávislost," říká analytik z think-tanku (nazývají se tak instituce zabývající se výzkumem politiky - pozn. red.) Kosovský demokratický institut Albert Krasniqi.

(Příspěvek kosovoonline) , Slovanská vzájemnost, č. 218, březen 2018, str. 5