Pan Stephan Mayer, státní tajemník německého ministerstva vnitra, se hrubě vměšuje do našich vnitřních záležitostí

 

Na sjezdu „sudetoněmeckého landsmanšaftu“ včera prohlásil, že tzv. Benešovy dekrety nepatří do dnešní Evropy práva, bezpečnosti, míru a svobody. Poučuje druhé, ač nejdříve sám se měl nechat poučit.

 

Jím použitý termín takzvané Benešovy dekrety je nesprávný a zavádějící. Navozuje představu, že prezident E. Beneš, občas v době kdy měl čas a náladu, někde v koutku smolil svoje dekrety. Skutečnost je však zcela jiná! Návrhy dekretů projednávaly orgány tzv. čs. prozatímního státního zřízení v Anglii. Především to byla vláda, v jejímž čele stál Mons. Jan Šrámek, předseda Československé strany lidové, dále to byla, od určitého času, i Státní rada a Právní komise s předsedou dr. A. Procházkou, známým lidoveckým činitelem. Později na osvobozeném slovenském území  se dekretální normotvorby účastnila též Slovenská národní rada. Po vytvoření čs. vlády v Košicích se tato stále více v tomto směru angažovala. Po přesídlení vlády do Prahy se na přípravě dekretů účastnila celá řada odborných institucí. Dekrety však v každém případě podepisoval prezident republiky dr. E. Beneš. Proto mluvíme o dekretech prezidenta republiky, nikoliv o Benešových dekretech.

 

Tím však proces dekretální normotvorby nebyl zakončen. Koncem října r. 1945 bylo ustaveno Prozatímní národní shromáždění (PNS), které  potvrdilo pana dr. E. Beneše ve funkci prezidenta republiky. Součástí  agendy PNS bylo projednání všech dekretů prezidenta republiky, ať již byly vydány v Anglii nebo v osvobozeném Československu. Dekrety takto získaly formu ústavních zákonů či zákonů.

 

Důležité je si uvědomit, že všechny politické strany, sociální demokraté, komunisté národní socialisté lidovci, jakož i slovenští komunisté a slovenští demokraté, s ratihabicí dekretů souhlasili a tak se tyto staly pevnou a nezvratnou součástí našeho právního řádu. O tom rozhodli v osvobozeném Československu zástupci československého lidu.

 

Závěrem několik vět z výňatku Nálezu Ústavního soudu České republiky ze dne 8. března 1995 ve věci návrhu na zrušení dekretu prezidenta republiky č. 108/1945 Sb., o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy (č. 55/1995 Sb.)  Ústavní soud tento návrh zamítl. Na samém závěru Nálezu uvedl: „Na základě všech uvedených zjištění a úvah dospěl proto Ústavní soud k závěru, že dekret prezidenta republiky č. 108/1945 Sb. byl v době svého vydání nejen legálním, ale také legitimním aktem.“

 

Protestujeme proti tomu, aby státní tajemník na ministerstvu vnitra SRN strkal nos do našich vnitřních záležitostí. Rádi bychom se dozvěděli, kolik  Čechů, přítomných na sjezdu SL v Augsburku, proti jeho výrokům protestovalo. Pokud mlčeli, souhlasili. A to je ostudné nejen pro ně osobně, ale i pro naši republiku.

 

O dekretech prezidenta republiky přineseme další informativní a komplexnější texty.

J. Kovář

 

 

 

 

 

 

 

Takzvané Benešovy dekrety nepatří do dnešní Evropy, je přesvědčen státní tajemník německého ministerstva vnitra Stephan Mayer (CSU). Řekl to dnes v bavorském Augsburgu na sjezdu sudetských Němců. Po několika letech, kdy se o Benešových dekretech na sudetoněmeckých sjezdech vůbec nehovořilo, tak téma znovu otevřel.

"Jsem pevně přesvědčen, je to můj osobní názor, že do Evropy práva, bezpečnosti, míru a svobody nepatří takové dekrety," prohlásil dnes za silného potlesku stovek přítomných Mayer. Vyjádřil také přesvědčení, že dekrety, na jejichž základě byli sudetští Němci v Československu po druhé světové válce zbaveni občanství i majetku, odporují mezinárodnímu právu.

J. Kovář