Padělek rakouský

prosinec 1917

Bolševici podali 29. prosince vládám nabídku míru, k níž rakouská vláda odpověděla, že jest ochotna vyjednávati. Dohoda protestuje. 3. prosince započalo jednání o klid zbraní mezi Ruskem a Německem. K vyjednávání připojila se též rumunská armáda.

Rakousko má dosud 200 tisíc invalidů. Rakouská vláda nařídila soupis žen a dívek k účelům válečným.

Rusové smluvili se středními velmocemi příměří do 14. ledna 1918, s výpovědí sedmidenní aneb dalším automatickým prodloužením. Nastává v Brestu Litevském jednání o mír.

Padělek rakouský. Ministr Czemin zavolal si právě české delegáty, aby (se jim pochlubil bolševickou nabídkou míru. Když Češi text bezdrátového telegramu přečetli, tázali se, Czernina, kam se poděl úvod depeše a třetí bod, týkající se „práva národů, rozhodovati o svém osudu sami“. Czernin, zrudlý vztekem, vyskočil, řka: „Jak to můžete vědět, že depeše bolševiků zněla jinak?“ Delegáti se jen usmívali a - porada byla skončena. Téhož dne dostalo pražské místodržitelství rozkaz, pátrati po české bezdrátové telegrafní stanici. Četníci prohledali Černokostelecké lesy, Zbraslav a j. zámky české, ale - nenašli ničeho. Mafie pracovala chytřeji.

Mír? Rusové podali na konferenci v Brestu Litevském tyto podmínky míru: 1. Nedovoluje se násilně spojovati území, jež byla za války zabrána. 2. V celém obsahu obnovuje se politická samostatnost národů, kteří své samostatnosti ve válce této pozbyli. 3. Národním skupinám, které před válkou nebyly samostatny, zaručuje se možnost, aby o otázce příslušenství k tomu či jinému státu neb o své státní samostatnosti rozhodli referendem. 4. Pro území smíšené národnosti chrání se právo menšiny zvláštním zákonem. 5. Žádná z válčících zemí není povinna zaplatiti druhé zemi tak zvané válečné výlohy. 6. Otázky koloniální budou rozhodnuty se zřením k zásadám, vyloženým: sub 1. až 4. - Před rozejitím 28. prosince navrhli Rusové: „V úplné shodě s otevřeným prohlášením obou stran, uzavírajících smlouvu, že válečné plány jsou jich daleky a že chtějí uzavříti mír bez anexí, stáhne Rusko své vojsko zpět z obsazených jím částí Rak.-Uherska, Turecka a Persie a mocnosti čtyřspolku z Polska, Litevska, Kuronska a jiných území Ruska. Podle zásad ruské vlády, která prohlásila právo všech v Rusku žijících národů bez výjimky na sebeurčení až k odloučení, bude obyvatelstvu těchto území dána možnost v nejkratší dokonale určené lhůtě úplně svobodně rozhodnouti o otázce svého spojení s jednou nebo druhou říší nebo o utvoření samostatného státu.“

Na to odpověděli Rakušané a Němci, že béřou na vědomí, že Rusové dají svým národům sebeurčovací právo(!), ale sami se jím neváží. Němci spekulovali na odtržení Litvy, Kuronska, Polska od Ruska. Nad tím ruští zástupci vyslovili ptříkré odsouzení. Kongres rozešel se rozladěn, ale rakouská úřední zpráva psala, jakoby Rusové byli uspokojeni. Dohoda se tohoto jednání nesúčastnila. Dalšírokování mírové má býti 5. ledna 1918

Výňatky z knihy

F. P. Vožický: Kronika světové války 1914-19 , str. 416-419