5. 8. 2019

Redakce Protiproud tlumočí hlavní teze maďarského premiéra Viktora Orbána z jeho projevu u příležitosti každoročního transylvánského zasedání Maďarské národní rady v Rumunsku.

Maďarský lid má dnes dostatečnou politickou a ekonomickou váhu, aby se ochránil a zachoval si nezávislost, řekl v sobotu premiér Viktor Orbán ve svém každoročním projevu na letní univerzitě „Tusványos“.

Brzy bude mít i fyzické prostředky pro sebeobranu, dodal na mítinku konaném v Tusnádfürdő (Baile Tusnad), ve středním Rumunsku. Podle Orbánových slov se maďarské vládě podařilo obnovit suverenitu země a ochránit její hranice před migrací.

Generace národní identity

„Naše generace získala historickou příležitost k posílení maďarského národa,“ uvedl premiér. „Byl to dosud nespravedlivě tvrdý boj a nespravedlivě tvrdý zůstane i v budoucnu.“

Dále řekl, že za třicet let po přechodu k demokracii si Maďaři uvědomili, že „nejde o to, stanovit si cíle na určité časové období, ale o to, abychom v tomto období dali smysl našemu vlastnímu životu. To platí nejen pro jednotlivce, ale také pro každou generaci,“ řekl Orbán a zdůraznil, že je třeba, aby současná generace „dala smysl“ své existenci.

Premiér Viktor Orbán také uvedl, že Maďarsko se ustanovilo jako „neliberální stát“ a dodal, že země se přeměnila v „jedinečný křesťansko-demokratický stát“.

Orbán se vymezil proti předpokladu, že „všechny demokracie jsou od přirozenosti liberální povahy a křesťanská demokracie by měla být také liberální“. Prohlásil, že idea liberální demokracie je životaschopná pouze potud, pokud „má pozitivní vliv na lidstvo“ a zároveň zajišťuje ochranu osobních svobod a soukromého vlastnictví.

„Jakmile však začala přetrhávat pouta, která držela člověka v reálném životě, zpochybňovat genderovou identitu, snižovat náboženskou identitu a považovat za zbytečnou národní příslušnost, její náplň se radikálně změnila. To je duch doby posledních dvaceti až třiceti let v Evropě.“

Orbán navíc řekl, že když zastánci liberální demokracie kritizovali maďarskou vládu, „upadli do nenávisti“ namísto toho, aby se snažili argumentovat. 

Služba národu

Maďarský premiér uvedl, že když byla jeho nová vláda v roce 2010 konfrontována s otázkou, zda problémy, které zdědila po předchozích vládách, lze vyřešit v rámci liberální demokracie, „řekli jsme, že v této struktuře neexistuje správná odpověď a že je nutné vytvořit něco jiného.“ 

„Přehodnotili jsme a pozvedli vztah mezi člověkem a společností na novou úroveň.“

Orbán k tomu vysvětlil, že liberální systém je postaven na skupině individuí, která si konkurují, aniž by brala v úvahu existenci národa. „V lepším případě tu máme politický národ,“ řekl.

Naproti tomu podle jeho slov „neliberální, nebo národní hledisko“ nahlíží národ jako „historicky a kulturně definované společenství, jehož členové musejí být zaštítěni a schopni se ve světě ubránit jako skupina“. Podle něho tento přístup zohledňuje individuální efektivitu, která slouží i celé společnosti.

„Jinými slovy, „ano“ demokracii, „ne“ liberalismu.“

Premiér Viktor Orbán poznamenal, že podstata neliberální politiky spočívá v křesťanské svobodě. „Cílem křesťanské politiky zaměřené na svobodu je chránit vše, co liberálové zanedbávají nebo opomíjejí. Hodláme příštích patnáct let věnovat misii naší generace, abychom čelili liberálnímu duchu doby a liberálnímu internacionalismu."

Premiér dodal, že ačkoli pro liberály může být postačující hmotné bohatství země, „přesto je na naší straně něco víc, co lze nazvat krásným, svobodným a spravedlivým; co lze nazvat křesťanskou svobodou.“

Maďarsko může změnit ekonomický plán

Premiér Viktor Orbán rovněž poznamenal, že na jaře bude pravděpodobně nutné vypracovat druhý plán ekonomické záštity a možná i třetí plán na podzim roku 2020. 

Podle jeho slov by tyto akční plány měly být zaměřeny na zlepšení konkurenceschopnosti země.

Když mluvil o tom, co je na pořadu dne, Orbán uvedl, že Maďarsko se bude aktivně účastnit bitvy za právní stát. Zároveň dodal, že Maďarsko by mělo „pěstovat sebeovládání“ a zároveň „bychom neměli urážet naše partnery“.

Orbán rovněž nadnesl otázku členství vládnoucí strany Fides v Evropské lidové straně (EPP) a uvedl, že je nutné počkat, až se v EPP vyjasní situace a jaké bude rozhodnutí EPP ohledně její budoucnosti. To bude pravděpodobně na pořadu podzimního kongresu EPP, dodal.