Odpověď na neklidné časy je Evropa I
Výroční konference komunity Sdružení Ackermann v Praze.
„Evropská unie je inteligentní odpovědí na změny 21. století". To vysvětlil bývalý předseda spolkového sněmu Norbert Lammert na výroční konferenci Sdružení Ackermann (SAG) v polovině února v Praze. Přibližně 120 účastníků z České republiky a Německa se sešlo na konferenci s tématem „Politický (ne)klid v současné Evropě? České a německé vnímání".
Globalizovaný digitální svět stále vede k tomu, že národní státy jsou méně a méně „pány svých vlastních záležitostí,“ řekl Lammert. Proto nejsou žádné národní státy, které by byly suverénní v klasickém slova smyslu. Proto obhajuje sdílení suverenity, aby bylo možné vykonávat společné akce, a tím převzít velký vliv na světovém dění. Lammert se zúčastnil třídenní německo-české konference české sesterské organizace Ackermann-Gemeinde v Praze. Byla to jeho první cesta do zahraničí v jeho nové funkci předsedy Nadace Konrada Adenauera (NKA). Matthias Barner, vedoucí kanceláře NKA v Praze, upozornil na to, že tím oceňuje východního souseda.
Martin Kastler, spolkový předseda Ackermann-Gemeinde, ve své vítací řeči zdůraznil, že hodnota Evropy je zejména v rozhovorech mimo Evropu uznávána. Slyšel od zástupců Africké unie, že chtějí dosáhnout toho, čeho EU již dosáhla. Kastler jasně uvedl: „Podcenili jsme náš potenciál." Ackermann-Gemeinde bude nadále odhodlána působit k tomu, aby Evropa potvrzovala křesťanskou odpovědnost.
Lammert poukázal na povzbudivý počáteční postoj: velká většina - 71% evropských občanů - viděla v EU místo stability v neklidném světě. Nicméně politik CDU se obává, že se o integračním procesu nyní vede z mnoha důvodů diskuse. Současná mírová fáze je „absolutní výjimkou v evropských dějinách." „Při evropské integraci již násilí není prostředkem prosazování vlastních zájmů". Evropané by měli upustit od myšlenky, že jsou přirozeným centrem světa. „Již po sto let, od roku 1918, to tak není."
21. století je „stoletím globalizace.“ Nikdy svět nebyl tak velký a zároveň tak malý. Pomocí digitalizace jsou informace, poprvé v historii lidstva, kdekoliv v Evropské unii zároveň k dispozici. Tím jsou hranice irelevantní. Odpověď zní podle bývalého předsedy Spolkového sněmu: „Evropa". Naléhavým úkolem je vysvětlit souvislosti. Při odmítání dialogu ale není možné reagovat na stávající obavy obyvatelstva. Obavy by se neměly spochybňovat, ale také by se neměly zdůrazňovat, varoval Lammert.
Tomáš Jelínek, jednatel Česko-německého fondu budoucnosti, vidí v České republice rozdělenou společnost. Na jedné straně existují ti, kteří projevili otevřenost k ostatním a upřednostňují mezinárodní spolupráci. Na druhou stranu existují ti, jejichž postoje spočívají v izolaci a ústupu dovnitř národa. Především je třeba vybojovat přeshraniční spolupráci, vyzval Jelínek.
V následné debatě vystoupil kníže Karl Schwarzenberg, podvakrát český ministr zahraničí. Obává se ztracené přitažlivosti demokratických stran. To lze pozorovat v mnoha evropských a západních zemích. „Pomalu ztrácíme demokratické struktury," stěžoval si Schwarzenberg.
Zaměřením druhého dne byly české dějiny 20. století, z dnešního pohledu. Historik Petr Koura, ředitel Collegia Bohemica v Ústí nad Labem, se zaměřil na říjen 1918, září 1938, únor 1948 a srpen 1968. Sledoval dostupné údaje o jednotě nebo rozdělení společnosti. V roce 1918 došlo k „aroganci moci" Čechů a pokusům vyvolat u Němců strach ze života v novém státě.
Z dnešního pohledu je podle Koury překvapující, proč až do roku 1938 umožnili demokraté vzestup Konráda Henleina a Adolfa Hitlera. Vysvětluje to propagandou, která fungovala. Byly však také zbytečné pokusy přesvědčit Němce pomocí informací o skutečných podmínkách ve třetí říši, před Mnichovskou dohodou. "I dnes je zásadní rozlišovat pravdu od lži," zdůraznil Koura.
Jako poučení z komunistického zmocnění se moci v únoru 1948 vidí historik, že bychom se neměli vzdát demokratických principů. Jiné strany tyto zásady popírají tím, že se zapojily do de-privatizace, zákazu stran a schvalování vyhnání Němců. Komunisté také manipulovali s veřejným míněním a argumentovali údajnou vůlí lidí, aniž by ji vyjádřili svobodnými volbami.
V prvních týdnech po rozdrcení Pražského jara v srpnu 1968 vidí Koura „jedno z nejlepších období českých dějin.“ Lidé se bránili bez násilí a s humorem proti okupantům. Také připomněl, že desítky tisíc Čechů – emigrantů - byly na Západě vítány. „Na to by měla česká společnost pamatovat dnes," řekl ředitel Collegium Bohemicum.
V následné diskusi byla projednávána soudržnost v Evropě a v jednotlivých společnostech, která se v současné době zdá být všude ve velkém nebezpečí. Klaus Prömpers, dlouholetý korespondent ZDF se stanicemi ve Vídni, Bruselu a New Yorku, obecně přivítal nepokoje, které vedly ke změnám. V současné době však vidí nebezpečí, že by nálada mohla být špatná. Podpora EU je ve Visegrádských státech nízká, zejména u mladých lidí.
Také bývalá poslankyně TOP 09 Nina Nováková se o tyto obavy podělila. Obává se, že dnešní mládež v České republice si již může představit, že žije mimo EU. „Výsledkem je, že se často již nechce angažovat pro EU a také nic pro ni investovat.“ „Zeman a pravicový představitel SPD Tomio Okamura jsou posíleni tím, že i další strany akceptují jednoduché slogany,“ řekla Nováková. Spíše jsou ale potřeba „diferencované odpovědi".
Koura uvedl v diskusi, pod vedením novináře Kiliana Kirchgeßnera, význam vzdělávací a vzdělávací práce. Ta podle jeho názoru vede k odstranění politických nepokojů.
Profesor Tomáš Halík, prezident České křesťanské akademie, kněz a jeden z předních intelektuálů své země, byl hlavním řečníkem třetího dne konference. Pokud jde o populismus a vývoj v Polsku a Maďarsku uvedl, že občané by neměli zůstat klidní. Ve volání ke klidu vidí nebezpečnou frázi. Varoval před lhostejností ke společenskému vývoji. „Naším hlavním zájmem není izolování. To by bylo pro nás ekonomicky a kulturně katastrofální“, řekl Halík jasně. Jde tady o „terapii úzkosti." On diagnostikuje „nedostatek víry" a „duchovní slepotu" v české společnosti. To usnadňuje možnosti demagogům. Nový populismus se však neomezuje jen na střední a východní Evropu. „Žádná země není chráněna proti této nemoci,“ řekl duchovní. Mocensko-politickou podporu získává populismus od autoritativního režimu Vladimira Putina, je si jistý Halík. Ruský prezident vede informační válku proti Západu, s cílem podlomit důvěru v EU, abychom se v ní navzájem zničili. Obává se, že tato propaganda je úspěšná také mezi křesťany. Populismus staví na „krizi identity“. „Současný strach ze ztráty identity ukazuje, že identita je dávno pryč,“ řekl Halík. Vidí velké nebezpečí v nekritickém chování zástupců církve k lidem u moci.
Halík také poznamenal, že je v České republice je také rozdělená církev a episkopát. Společnosti a s nimi církve jsou na začátku nové fáze. Čas modernity je skončen. S papežem Františkem církev nyní reaguje na „novou éru radikální plurality v globálním světě.“ Příliš dlouho byla polarizace v církvi chápána politicky. To z pohledu teologa. „Potřebujeme prohloubení duchovnosti a teologie“, požádal Halík.
Sudetendeutsche Zeitung, 2.3. 2018, str. 3, bez autora a značky
Pro České národní listy kráceně a volně přeložil P. Rejf