Česká republika je státem, tedy typickým subjektem mezinárodního práva, který může uzavírat mezinárodní smlouvy, plně nabývat práv, zavazovat se a je způsobilý vynucovat si i respektování svých práv jinými státy.

Státy se těší mezinárodněprávní subjektivitě. Proto mohou spolu jednat, uzavírat smlouvy nabývat práv a zavazovat se. Ve vztahu k Německu je partnerem ČR pouze SRN a její ústavní orgány. Proto v době, kdy byl ministerským předsedou Václav Klaus, tato zásada byla striktně dodržována.

Čas, především však vměšování se některých německých spolkových orgánů do našich vnitřních záležitostí, psali jsme o takovýchto nežádoucích intervencích již nejednou, naši zavedenou jedině správnou praxi začal postupně měnit. A tak naši ústavní činitelé navazovali kontakty i s jednotlivými spolkovými zeměmi Německa a uzavírali s nimi smlouvy.

V této souvislosti si však musíme uvědomit, že země SRN nemají plnou svrchovanost. Postrádají např. samostatné ministerstvo zahraničních věcí a obrany. Mluvíme proto o jejich fragmentární, částečné mezinárodněprávní subjektivitě. Zásadně jiná situace vznikne, když naše ústavní orgány začnou jednat s nějakým německým spolkem. I kdyby šlo o sebevětší spolek, musíme zdůraznit, že žádnou mezinárodněprávní subjektivitu nemá. V žádném případě proto bychom neměli vstupovat s ním do jakýchkoliv jednání, či dokonce navazovat s ním vztahy.

Bylo by dobré, kdyby si především naše Ministerstvo zahraničních věcí uvedené skutečnosti konečně uvědomilo a v souladu s nimi také jednalo. Pro žádný náš ústavní orgán není tzv. sudetoněmecký landsmanšaft (SL) partnerem k jednání. Přesto však dokonce státní nebo vládní delegace, někteří ústavní činitelé v nedávné minulosti s představiteli SL jednali. Ani tak však není možné “nadělit“ SL mezinárodněprávní subjektivitu. Ta je dána pouze mezinárodním právem.

Pokud si uvedené skutečnosti plně uvědomíme, měli bychom se vrátit k praxi, jíž uskutečňovala vláda premiéra V. Klause, a jednat pouze s příslušnými ústavními činiteli SRN. Stejnými zásadami se řídila a řídí i SRN. Nic nevíme o tom, že by Němci vypravili vládní delegaci do ČR, aby zde jednala s vedením nějakého českého spolku či němečtí vládní činitelé by se zúčastnili jeho sjezdů nebo na nich dokonce vystupovali se svými projevy.

Pokud svou dosavadní praxi rychle nezměníme, budeme nadále sami přispívat k destrukci naší státnosti. A to si jistě velká většina občanů republiky nepřeje.

Dr. O. Tuleškov