napsal(a) Judith Bergman
6. srpna 2019
Překlad původního textu: UN Launches All-out War on Free Speech
Překlad: Radomír Bobek
Jinými slovy, zapomeňte na všechno, co se týká svobodné výměny názorů: OSN se domnívá, že její "hodnoty" jsou ohroženy, a proto musejí být ti, kdo je kritizují, umlčeni.
OSN přirozeně všechny ujišťuje, že "zaměření na nenávistné projevy neznamená omezení nebo zákaz svobody slova. Znamená zabránění eskalace nenávistných projevů do něčeho nebezpečnějšího, zejména podněcování k diskriminaci, nepřátelství a násilí, což je podle mezinárodního práva zakázáno."
Až na to, že OSN jednoznačně usiluje o omezení svobody slova, zejména toho, který odmítá její agendu. To je zřejmé v případě Globálního paktu OSN o migraci, v němž je výslovně uvedeno, že by mělo být zastaveno veřejné financování "sdělovacích prostředků, které systematicky podporují nesnášenlivost, xenofobii, rasismus a jiné formy diskriminace vůči migrantům."
Generální tajemník OSN Antonio Guterres v lednu 2019 zadal urychlené vypracování "globálního plánu boje proti nenávistným projevům a zločinům z nenávisti" a řekl, že vlády a instituce potřebují "přijmout řešení, která zareagují na znepokojení lidí a jejich strach...." Zdá se, že Guterres naznačuje, že jednou z oněch odpovědí je likvidace svobody slova. Na snímku: Antonio Guterres. (Foto: Fiona Goodall / Getty Images)
Generální tajemník Organizace spojených národů Antonio Guterres v lednu 2019 pověřil svého zvláštního poradce pro prevenci genocidy Adama Dienga, aby urychleně "předložil globální plán opatření proti nenávistným projevům a zločinům z nenávisti." Na tiskové konferenci o výzvách OSN pro rok 2019 Guterres prohlásil: "Největší výzvou, které dnes vlády a instituce čelí, je ukázat lidem, že nám na nich záleží - a přijmout řešení, která zareagují na jejich znepokojení a strach...."
Zdá se, že Guterres naznačuje, že jednou z oněch odpovědí je likvidace svobody slova.
"Musíme zapojit všechny segmenty společnosti do boje proti tomu, čemu dnes náš svět čelí – jde zejména o vzestup nenávistných projevů, xenofobie a nesnášenlivosti. Slyšíme znepokojující, nenávistné ozvěny ér dávno minulých," řekl Guterres. "Toxické názory pronikají do politických debat a znečišťují hlavní proud. Nikdy nezapomeňme na poučení z 30. let. Nenávistné projevy a zločiny z nenávisti jsou pro lidská práva přímou hrozbou..."
Guterres dodal: "Slova nestačí. Musíme být efektivní jak při uplatňování našich univerzálních hodnot, tak při řešení základních příčin strachu, nedůvěry, úzkosti a hněvu. To je klíčem k tomu, abychom lidi přivedli k obraně hodnot, které dnes čelí tak vážné hrozbě."
Jinými slovy, zapomeňte na všechno, co se týká svobodné výměny názorů: OSN se domnívá, že její "hodnoty" jsou ohroženy, a proto musejí být ti, kdo je kritizují, umlčeni. Nejen to, OSN také pokrytecky srovnává nesouhlas s její agendou se vzestupem fašismu a nacismu ve třicátých letech 20. století.
Akční plán, o kterém Guterres mluvil v lednu 2019, je nyní hotový. 18. června Guterres představil Strategii OSN a plán boje proti nenávistným projevům:
"Nenávistné projevy jsou... útokem na toleranci, inkluzi, diverzitu a samotnou podstatu našich lidskoprávních norem a principů," řekl Guterres. V článku na toto téma také napsal: "Těm, kteří trvají na používání strachu, aby rozdělili naše komunity, musíme říci: Diverzita je bohatstvím, nikoli hrozbou... Nesmíme nikdy zapomenout, že každý z nás je pro někoho odlišný."
Podle akčního plánu se "nenávist stala součástí hlavního proudu – jak v liberálních demokraciích, tak v autoritářských zřízeních. A s každou porušenou normou jsou pilíře naší společné humanity oslabeny." OSN chce hrát klíčovou roli: "Organizace spojených národů musí neustále zásadním způsobem čelit nenávistným projevům. Ticho může signalizovat lhostejnost vůči fanatismu a nesnášenlivosti...."
OSN přirozeně všechny ujišťuje, že "zaměření se na nenávistné projevy neznamená omezení nebo zákaz svobody slova. Znamená zabránění eskalace nenávistných projevů do něčeho nebezpečnějšího, zejména podněcování k diskriminaci, nepřátelství a násilí, což je podle mezinárodního práva zakázáno."
Až na to, že OSN jednoznačně usiluje o omezení svobody slova, zejména toho, které odmítá její agendu. To je zřejmé v případě Globálního paktu OSN o migraci, v němž je výslovně uvedeno, že by mělo být zastaveno veřejné financování "sdělovacích prostředků, které systematicky podporují nesnášenlivost, xenofobii, rasismus a jiné formy diskriminace vůči migrantům."
Pojmy nesnášenlivost, xenofobie, rasismus a diskriminace zůstaly pochopitelně nedefinovány, což je nahrávka na smeč vládám, které chtějí potlačit média, jejichž názor se liší od stávajícího politického ortodoxního náhledu na migraci. [1]
Na rozdíl od Globálního paktu OSN o migraci obsahuje Akční plán OSN proti nenávistným projevům definici toho, co OSN považuje za "nenávist". A jde o nejširší a nejvágnější možnou definici:
"Jakýkoliv druh verbální komunikace, písemné komunikace nebo chování, které přímo útočí nebo používá hanlivý nebo diskriminační jazyk, odkazující na osobu nebo skupinu osob na základě toho, kým jsou, jinými slovy na základě jejich náboženství, etnika, národnosti, rasy, barvy pleti, původu, genderu nebo jiného identifikačního faktoru." S tak širokou definicí "nenávisti" může být za "nenávistný" projev označena jakákoli řeč.
Cílem akčního plánu je "poskytnou Organizaci spojených národů prostor a zdroje k zaměření se na nenávistné projevy, které představují hrozbu pro její zásady, hodnoty a programy. Přijatá opatření budou v souladu s mezinárodními normami a standardy v oblasti lidských práv, zvláště v oblasti svobody názoru a projevu. Cíle jsou dvojí: Zvýšení snahy OSN o zaměření se na základní příčiny a na to, co dále pohání nenávistné projevy. A umožnění účinné reakce OSN na dopady nenávistných projevů na společnost."
OSN v plánu jasně uvádí, že "bude realizovat opatření na celosvětové úrovni i na úrovni jednotlivých zemí, stejně jako posilovat vnitřní spolupráci mezi příslušnými subjekty OSN" v boji proti nenávistným projevům. Domnívá se, že "řešení nenávistných projevů je odpovědností všech - vlád, společností, soukromého sektoru" a předjímá vznik "nové generace digitálních občanů, kteří jsou s to rozpoznat, odmítnout a postavit se nenávistným projevům." Jaký to překrásný nový svět (narážka na slavný dystopický román Brave New World, jehož název se do češtiny překládá jako Překrásný nový svět, pozn. překladatele).
OSN v plánu stanovuje řadu prioritních oblastí. Zpočátku bude OSN "potřebovat vědět více, aby mohla jednat efektivně," a proto umožní "příslušným subjektům OSN... rozpoznat, sledovat, shromažďovat data a analyzovat trendy nenávistných projevů." Rovněž se bude snažit "pochopit základní příčiny a to, co dále pohání nenávistné projevy s cílem učinit příslušná opatření s cílem co nejlépe řešit a/nebo zmírnit jejich dopad." Kromě toho OSN "identifikuje a podpoří aktéry, kteří čelí nenávistným projevům."
Subjekty OSN budou také "zavádět opatření, zaměřená na lidská práva, jejichž cílem je bojovat proti odvetným projevům nenávisti a eskalaci násilí" a "podporovat opatření, která zajistí dodržování práv obětí a jejich potřeb, včetně využívání opravných prostředků, přístupu k justičnímu systému nebo psychologického poradenství."
Je znepokojivé, že OSN plánuje vyvíjet tlak přímo na média a ovlivňovat děti prostřednictvím vzdělávacího procesu:
"Systém OSN by měl ustanovit a posilovat partnerství s novými i tradičními médii za účelem zaměření se na narativy nenávistných projevů, podporu hodnot tolerance, nediskriminace, pluralismu a svobodu názoru a projevu" a "jednat ve formálním i neformálním vzdělávacím procesu... za účelem podpory hodnot a dovedností globálního občanského vzdělávání a zlepšení mediální a informační gramotnosti."
OSN si je velmi dobře vědoma toho, že k dosažení svého cíle musí využít strategická partnerství s řadou globálních i místních, vládních a soukromých subjektů. "OSN by měla navázat či posílit partnerství s příslušnými stranami, včetně technologických společností. Většina smysluplných opatření proti nenávistným projevům nebude přijata pouze samotnou OSN, ale vládami, regionálními a nadnárodními organizacemi, soukromými společnostmi, médii, náboženskými společnostmi a dalšími aktéry občanské společnosti," poznamenává plán. "Subjekty OSN, by měly také zapojit aktéry ze soukromého sektoru, včetně sociálních médií, do kroků, které podpoří zásady a opatření OSN pro boj proti nenávistným projevům nebo podpoří partnerství mezi vládou, průmyslem a občanskou společností." OSN také říká, že "na požádání" poskytne "podporu členským státům v oblasti budování kapacit a rozvoje politiky s cílem řešit nenávistné projevy."
Akční plán také odhaluje, že první konkrétní iniciativa je již naplánována. Jedná se o "mezinárodní konferenci o vzdělávání pro prevenci se zaměřením na boj proti nenávistným projevům, které se zúčastní i ministři školství."
Nový akční plán hraje přímo do karet desetiletí trvajícím snahám Organizace islámské spolupráce o zákaz kritiky islámu. V návaznosti na zahájení Guterresova akčního plánu již Pákistán v sídle OSN předložil šestibodový plán "řešení nových projevů rasismu a nenávisti založené na víře, zejména islamofobie." Prezentaci uspořádal Pákistán společně s Tureckem, Svatým stolcem a OSN.
Podle zpráv byl tento plán navržen stálou zástupkyní Pákistánu při OSN velvyslankyní Maleehou Lodhi na zasedání nazvaném "Boj proti terorismu a dalším násilným činům, spáchaným na základě náboženského vyznání a víry."
"Zvláště alarmující je vzestup islamofobie, současného projevu starobylé nenávisti, která zplodila antisemitismus, rasismus, apartheid a mnoho dalších forem diskriminace," uvedla ve svém projevu velvyslankyně. A dodala: "Pákistánský premiér Imran Khan nedávno opět vyzval k neodkladným akcím proti islamofobii, která je dnes nejrozšířenějším projevem rasismu a nenávisti vůči ostatním."
"Jsme plně odhodláni podporovat strategii OSN proti nenávistným projevům," řekla pákistánská velvyslankyně. "Je to okamžik, kdy se my všichni chceme spojit, abychom zvrátili příliv nenávisti a fanatismu, který hrozí podkopat sociální solidaritu a mírové soužití."
V roce 2017 viceprezident Facebooku pro styk s veřejností Joel Kaplan údajně souhlasil s požadavky pákistánského ministra vnitra Nisara Ali Chána na "odstranění falešných účtů a explicitního, nenávistného a provokativního materiálu, který podněcuje násilí a terorismus," protože "celá muslimská umma byla velmi znepokojena a má vážné obavy ze zneužívání platforem sociálních médií k šíření rouhačského obsahu."
Pákistánská velvyslankyně Lodhi v OSN vyzvala k vládním intervencím v boji proti nenávistným projevům, včetně přijetí národní legislativy, a údajně "vyzvala k vytvoření přesněji zaměřené strategie pro řešení různých projevů islamofobie. Je potřebné zapojení 'celé vlády' a 'celé společnosti'. Pákistánská velvyslankyně vyzvala generálního tajemníka, aby se spolu s dalšími aktéry včetně vlád, občanské společnosti a sociálních médií podílel na opatřeních, která by zabránila uživatelům sociálních médií v online radikalizaci."
Totální válka OSN proti svobodě slova právě začala.
Judith Bergman je komentátorka, právnička, politická analytička a významná spolupracovnice Gatestone Institute.
***
[1] Podle cíle č. 17 Globálního paktu o migraci se členské státy zavazují "podporovat nezávislé, objektivní a kvalitní podávání zpráv včetně informací na internetu, stejně jako uvědomělé a vzdělané mediální odborníky na otázky migrace a příslušnou terminologii. Dále investice do etických standardů zpráv a reklamy. A nakonec zastavení přidělování veřejných financí a materiální podpory sdělovacím prostředkům, které systematicky podporují nesnášenlivost, xenofobii, rasismus a jiné formy diskriminace vůči migrantům při plném respektování svobody sdělovacích prostředků."