Liberecký okresní soud roku 2005 nedal rodu Walderode možnost restituce pro odůvodněné provinění proti čs.státu podle dekretu 33. To je historický fakt. O deset let později,roku 2015, bez valného zájmu médií obrátil vše jablonecký okresní soud v opak. Prý dr.Walderode jako podepsaný Němec a podepsaný příslušník Henleinpartei podle úžasného výroku soudu "jako Němec to dělal proto, aby chránil svou osobu". To je rovněž historický fakt. Sancta Simpicitas!, zvolal by klasik. A totéž dnes, za velkého halasu médií z obou stran barikády na kolaboranty a vlastence rozděleného národa, potvrdil krajský soud v Hradci Králové. Tento soud tak učinil v naší historii již podruhé. Poprvé tak přiznal majetek rodu Salmů - a ti z něj drží dodnes zlomek, po prohraných Ústavních soudech. My nevíme, zdali se tato situace bude opakovat v případě rodu Walderode, respektive manželky zesnulého dr.Karla Des Fours Walderode. To je věc soudů a vyšší spravedlnosti...

Ovšem vedle již propíraných fenomenů páně dr. Walderodovy protektorátní kariéry se objevily dvě nové skutečnosti. Skutečnosti objevené docentem Josefem Bendou, autorem skvělé olbřímí monografie o velkých restitucích bývalé šlechty po roce 1989, vydané v letech 2010 a 2013 (I.a II.vydání. Zde citujeme II.vydání,Tuláček Praha 2013.)

Nejdříve pro paměť připomeňme,co se o dr. Walderodem propíralo v knihách, a částečně i v médiích.

Primát rozboru restituce Walderode patří brněnskému genealogu dr. Petru Stehlíkovi v knize "Skandální pozadí velkých restitučních kauz šlechty" vydané v Brně roku 2003, další knihy zabývající se restitucí rodu Walderode vyšly roku 2007 (II.vydání CUI BONO RESTITUCE, stať Josefa Kunetky) a pak velká monografie doc.Bendy v letech 2010 a 2013. Ani jeden z autorů nebyl za své nálezy žalován. Jaké to byly nálezy? Byla to především

- příslušnost dr.Walderodeho k Henleinpartei (potvrzená podpisem Fragebogenu)

- nástup do wehrmachtu k pancéřům v Neuruppinu

- příslušnost tlumočníka Abwehrstelle Prag

a to v letech 1942 až 1943 (J.Kunetka uvádí data, viz CUI BONO,str.62.)

a dále činnost ve Svazu německých velkostatkářů a posobnost ve funkci vysokého odborníka ve Zbrojovce Brno,pracující pro III.říši. Tím vším se zde nebudu zabývat, o to se přeli specialisté a soudy dosti dlouho - a zdá se, zbytečně, pokud jsou doklady průkazné.(?)

Zde mám na zřeteli zcela nové skutečnosti.

Skutečnosti,kterými se doposud nezabýval žádný soud ani orgán státu.

Jsou to právě ony skutečnosti, které objevil docent Benda v archivech U.S.A. - a které mohou při vědecké pozitivistické interpretaci zcela nabourat výroky jabloneckého a hradeckého soudu o " nacismu prostém profilu dr. Walderodeho". O co jde?

Jde o nález Návštěvní knihy válečného zločince Norimberského soudu, prvního reichsprotektora okupované ČSR, bývalého kariérního diplomata III.reichu, Konstantina von Neuratha. Ústavní expert, znalec dekretálního práva, universitní profesor Karlovy university JUDr. Václav Pavlíček CSc. o tomto nálezu praví, že může zásadním způsobem změnit výklad chování a jednání protektorátní šlechty během okupace ČSR. Proč? Protože docházení příslušníků německých a zněmčilých rodů protektorátu k reichsprotektorátu musí být vykládáno v duchu dekretálního práva republiky. (A to je též jeden ze závažných důvodů monotónního řevu nepřátel státu a domácích kolaborantů proti "Benešovým dekretům"...).

Návštěva reichsprotektora v duchu dekretálního práva může být totiž vyložena jen jediným přijatelným způsobem. Jako vlastizrada, jako porušení loyality k okupované vlasti, tudíž k okupované ČSR za éry nelegitimního protektorátu. Žádný loyální občan ČSR se k reichsprotektoru nemohl teroreticky (i prakticky) dostat jinak, než jako zatčený nebo vězeň. Pokud se tam dostal jako legitimní návštěvník, znamenalo to jen jediné - byl to buďto příslušník III.říše s německým občanstvím, anebo protektorátní kolaborant. Tertium non datur. Pokud kdokoli vykládá tyto návštěvy opačně, zadělává si na uznání a legitimizaci okupace ČSR, na legitimitu protektorátní reality, která byla zpochybněna již londýnskými dekrety presidenta republiky a následně vyhlášením válečného stavu okupované ČSR s III.říší a s Maďarskem.

A právě pan dr. Walderode je podepsán na návštěvě u válečného zločince reichsprotektora von Neuratha, a to dne 4.července roku 1939, tedy značně brzy po okupaci Československa! A nejen to. I jeho tehdy ještě žijící rodiče navštívili reichsprotektora Neuratha,a to 10.října 1939. K dispozici jsou fotokopie příslušných stran Návštěvní knihy von Neuratha, publikované v monografii doc.Bendy ve II.vydání roku 2013. Dalšího komentáře netřeba.

Jiří Jaroš Nickelli, ČSOL Brno I