Proč ruské nové strategické schopnosti přicházejí jako šok pro americké zpravodajské služby?
Global Research, 11. března 2018
Strategic Culture Foundation 8. března 2018
Spojené státy americké vynakládají zhruba 80 miliard dolarů ročně na shromažďování a analýzu zpravodajských informací. Když byla CIA založena zákonem o národní bezpečnosti v roce 1947, bylo záměrem vytvořit mechanismus, který by varoval před bezprostředním ohrožením. Vzpomínka na Pearl Harbor v roce 1941, kdy Japonsko zaútočilo na námořní základnu USA, bylo ještě čerstvá a legislativa byla popularizována sloganem "žádné další Pearl Harbory".
Navzdory věnování značných zdrojů a pracovních sil došlo v posledních sedmdesáti letech k závažným poruchám v činnosti zpravodajských služeb, počínaje tím, že nebyly schopny předvídat propuknutí korejské války, dodaly i falešné zpravodajské informace o údajných zbraních hromadného ničení Saddáma Husajna. Nejnovější selhání však může být spíše následkem, tedy jinak než tomu bylo u Koreje nebo Iráku.
Ruský prezident Vladimir Putin před 1. březnem hovořil před federálním shromážděním své země a velkou skupinou místních i zahraničních novinářů. Ve svém vystoupení uvedl své plány pro ekonomiku a také pro řešení domácích problémů, kdyby byl tento měsíc znovu zvolen. Poslední třetina prezentace se týkala národní obrany a ve své podstatě byla jasně zaměřena na celosvětové publikum, zejména na Spojené státy.
Vysvětlil:
"Během všech let od jednostranného odstoupení Spojených států od smlouvy ABM (v roce 2001) intenzivně pracujeme na pokročilých technologiích a zbraních, což nám umožnilo udělat průlom při vývoji nových modelů strategických zbraní."
Měl na mysli balistickou raketu RS-28 Sarmat, která má téměř neomezený dolet a velmi vysokou rychlost, což jí umožňuje použít trajektorii k úderům např. i přes jižní pól, při které projde stávajícími americkými systémy protibalistické obrany. Rusko také vyprodukovalo a nasadilo zbraňový systém Avangard.
Ale skutečným měničem hry je ruská schopnost negovat schopnost Ameriky uplatňovat sílu prostřednictvím svého námořnictva. Již nasazená, ze vzduchu startující okřídlená střela Kinžal má dosah 2.000 km a hyper-sonickou rychlost, díky níž je téměř nemožné ji zneškodnit. Vývoj učinil třináct amerických leteckých armád zastaralými. Prezident Putin jasně uvedl, že Rusko má nyní ohromnou vojenskou výhodu v křižujících střelách a raketách, které jsou schopny proniknout obranou USA.
Nová realita může nebo nemusí povzbudit politické činitele ve Washingtonu, aby navázal kontakt s Moskvou a usiloval o nové kolo jednání o kontrole zbraní. Skutečný šok, plynoucí z Putinova oznámení, je však způsoben selháním zpravodajských služeb při předvídání vývojových tendencí a vysvětlování jejich významu. Některé z nových systémů byly stěží tajné, například vývoj Sarmatu byl známý západním vládám již řadu let.
Nepochybně se jedná o vinu Washingtonu za neschopnost dozvědět se o ruských zbrojních programech. Otázky, kterými se pravděpodobně nikdo nebude zabývat, se týkají i samotných zpravodajských služeb a jejich schopností nebo nedostatků. Není žádným tajemstvím, že organizace, jako je Centrální zpravodajská služba (CIA) změnila od roku 2001 své základní poslání. Organizace, která se pyšnila svou schopností provádět klasické špionážní operace, zahrnující nábor a vysílání špiónů, náhle slyšela od politiků, že tyto činnosti již nejsou požadovány. Mnoho důstojníků, kteří byli propuštěni nebo nuceni odejít do důchodu, byli právě ti jednotlivci, kteří si vydobyli uznání při provozování operací namířených proti starému Sovětskému svazu. Měli jazykové a kulturní dovednosti potřebné k shromažďování informací o Rusku.
Místo získávání zpravodajských informací pracovaly americké zpravodajské agentury většinou proti tomu, co bylo obecně označováno jako „terorismus", na technologiích k nalezení potenciálních cílů a k jejich zabíjení. CIA podřízená Clandestine Services, se místo špionážních operací stala pod prezidentem Barackem Obamou spíše polovojenskou organizací, zaměřenou spíše na vojenská řešení než na špionáž. Tento proces byl urychlen pod vedením Obamova ředitele CIA Johna Brennana, který důsledně pracoval na snížení vlivu bývalých špiónů v agentuře. Brennan údajně kdysi chtěl být špionem, ale byl vyřazen z výcviku jako "nezpůsobilý".
Dozvěděla se tedy Amerika, že její zpravodajské agentury pracují špatně, a že strategie národní obrany je neudržitelná? Že rusko-americké vztahy jsou nyní uvedeny na nový základ? Možná, ale spíše je pravděpodobné, že si Washington nebude pokládat tvrdé otázky.
*
Philip M. Giraldi, Ph.D., výkonný ředitel Rady pro národní zájmy.
Doporučený obrázek je od autora.
Původní zdroj tohoto článku je Strategic Culture Foundation
Copyright © Philip Giraldi, Strategic Culture Foundation, 2018
Pro České národní listy kráceně a volně přeložil P. Rejf