Na dnešním sjezdu jde nejen o ČSSD, ale i o další vývoj v republice

Bude-li zvolen předsedou strany některý ze spolupracovníků B. Sobotky, např. Chovanec nebo Hamáček, strana pojede v zásadě stejným sobotkovským kurzem, který ji může dovést až k zániku.

Na druhé straně předseda ze Sobotkovo stáje může být velmi cenným spojencem stran dosud živořícího tzv. Demokratického bloku. Zvláště když vůči Babišovi a jím připravované vládě zaujme shodné stanovisko s nimi. Žádné jednání o vládě, když v jejím čele má být osoba trestně stíhaná. A všem politickým trpaslíkům pak bude úplně jedno, že sestavením vlády prezident republiky pověřuje zásadně předsedu strany, která vyšla jako nejsilnější z parlamentní voleb.

Jeden z našich nejvýznamnějších ústavních právníků, prof. Z. Jičínský jasně a opakovaně řekl, že předsedou vlády nemůže být z vítězné strany kdokoliv, ale právě jen její předseda, a proto zdůraznil, že na tomto požadavku ANO nevidí nic zvláštního, ale právě naopak je zcela pochopitelné. A že by „vynikajícím vůdcům“ stran sdružených v “Demokratickém bloku“ vadilo, že svým ultimatem určeným ANO, aby určilo někoho jiného jako kandidáta na funkci předsedy než právě A. Babiše, by porušilo i dosavadní ústavní zvyklosti, nelze se ani chvíli domnívat. Pánům jde o moc. Když se kácí les, létají třísky. A za to oni přece nemohou.

Pokud bude zvolen předsedou ČSSD někdo nezatížený sobotkovskou minulostí, pak strana může vykročit ke spolupráci s ANO. Její formy určí pak následné jednání. Vývoj v republice bude předvídatelný. Snad k tomu napomohou i slova prezidenta republiky, který na sjezdu bude také mluvit.

Jen strany z Demokratického bloku v tom případě zůstanou na ošklivci, bez moci, bez vládních křesel a dalších finančně zajímavých křesel. Bude to u nich jako o delším půstu. Chytily se na vlastní udici, budou to muset „přetrpět“.

Bude-li předsedou strany zvolen Chovanec nebo Hamáček, vše bude zřejmě zčásti jinak. ANO bude mít sice do určité míry ztíženou pozici, ale jednáním s dalšími politickými subjekty může dosáhnout dohody, která mu umožní vládnout. Je přece zcela pochopitelné, že strana, která zvítězila v parlamentních volbách, vládne. Jak bude vládnout, zda půjde jen o podporu při jednotlivých hlasování, či o nějakou formu jiné bližší spolupráce, závisí jen a jen na dohodě ANO a příslušných politických subjektů, mezi kterými nemusí být ani novosobotkovská ČSSD.

Připomeňme si ještě jednu velmi důležitou věc. Důvody toho, že ČSSD se stala téměř politickým trpaslíkem, především sobotkovci hledají všude jinde, nikoliv však ve své proněmecké a prosudetoněmecké politice. Jen si vzpomeňme na prohlášení B. Sobotky, že v landsmanech nemůžeme spatřovat pohrobky nacistů a že musíme hledat mezi Němci spojence a jimi, jak tvrdil pan Sobotka, mohou být i tzv. sudetští Němci. Vzpomeňme si i na tzv. strategický dialog mezi ČR a SRN, který údajně vyšel z myšlenkové dílny samotného velkého Sobotky. A bylo by toho ještě mnohem více. Německou kartou páni sobotkovci a kádeuáci dlouho hráli – a prohráli.
J. Kovář