My jsme nečekali na osvobození nečinně

Obraťme nyní pozornost na situaci v tehdejším protektorátu na začátku května 1945. Vrcholil boj českého lidu proti německým okupantům a bylo zřejmé, že všechno spěje k povstání. Česká národní rada, která byla v ilegalitě vytvořena k vedení celé revoluční akce a v níž měly své místo všechny důležité složky odboje, počítala, že k povstání by mohlo dojít kolem 7. května, a to podle situace na frontě, až se sovětská vojska ještě více přiblíží.

Ve skutečnosti povstání vypuklo dříve a jeho výbuch byl živelný, naprosto spontánní. Již 1. května došlo k povstání v Přerově, v dalších dnech pak v Nymburku, Poděbradech, na Náchodsku a Trutnovsku, na mnoha místech v Podkrkonoší, v Rakovníku i v dalších městech. Jak již bylo řečeno, 5. května povstala i průmyslová Plzeň. Centrem povstání se však stala Praha. Již 4. května v odpoledních hodinách došlo v Praze ke zjevným projevům začínajícího povstání, když lidé odstraňovali německé nápisy a symboly nacistické moci a docházelo k prvním incidentům s německými vojáky. Jiskrou, která zapálila nahromaděnou revoluční energii lidu, bylo volání pražského rozhlasu o pomoc V poledne 5. května. Začalo se bojovat nejen o budovu rozhlasu, ale i na dalších místech hlavního města. Česká národní rada pod vlivem živelného povstání vystoupila 5. května z ilegality.

Charakteristickým rysem povstání od samého začátku byl vysoký morální duch lidu. Odvaha, iniciativa a nezměrná obětavost, to byly základní vlastnosti většiny lidových bojovníků, zvláště mladých, kteří neprošli dosud žádným vojenským výcvikem. Německá vojska byla silou, masovostí a rychlostí povstání natolik překvapena, že nedokázala využít své naprosté technické převahy. Proto prvního dne povstání se dostala velká část Prahy pod kontrolu povstalců a nacistické jednotky, které se nevzdaly, byly izolovány v jednotlivých částech města.

Povstalecké Praze však hrozilo obrovské nebezpečí zvenčí, protože Němci měli na východ od Prahy velké síly, kterých mohlo být proti povstání použito. Prahu jako důležitý komunikační uzel Němci totiž nutně potřebovali pro možný ústup na západ. Polní maršál F. Schômer proto vydal hned 5. května rozkaz, aby povstání v Praze bylo za každou cenu zlikvidováno. Proto byly již v noci na 6. května stahovány ku Praze z několika stran silné německé tankové jednotky. Proti tomu bylo nutno učinit rychlá a účinná opatření. Již v noci z 5. na 6. května byly v celé Praze stavěny barikády a záseky, aby tak bylo zabráněno volnému pohybu a proniknutí německých vojsk do města. Barikády byly stavěny s nesmírnou obětavostí a aktivitou veškerého obyvatelstva. Jako hlavní materiál posloužily dlažební kostky, ale i převržené tramvaje a železniční vozy, zkrátka vše, co bylo po ruce. Uvádí se, že celkem bylo v Praze takto rychle postaveno asi 1600 barikád. To bylo bezesporu velmi kladným a účinným rysem pražského povstání. Avšak sílící tlak německých vojsk stále více vyžadoval, aby Praze byla poskytnuta rychlá a rozhodná pomoc zvenčí.

Doc. PhDr. Václav Melichar, DrSc. - Nezapomenutelný květen 1945, str. 278-279

z knihy – Cesta ke svobodě, kolektiv autorů, Orego, 2005, ISBN 80-86741-35-4