Mluvíme o vlastenectví

Sebe považujeme za vlastence Co tím rozumíme? Především každodenní opakovanou drobnou činnost ve prospěch naší vlasti. Každý z nás má možnost něco pro vlast udělat. Takových aktivit je celá řada. Nejjednodušší, často však velmi důležitou, je občasná nebo pravidelná návštěva nějakého vlasteneckého webu nebo FB. Vybrat podle vlastního uvážení jeden, či dva významné články, okomentovat je, případně i označit, že se mi líbí. Pak články mohu přeposlat  na známé adresy, případně je přiřadit na svůj portál. Pokud pravidelně tuto činnost bude vyvíjet více vlasteneckých zaměřených jednotlivců, bude mít v nepříliš dlouhé době významný efekt. Více lidí bude sdílet více vlasteneckých informací. A to je jeden z těch nejdůležitějších cílů, které  přirozeně společně sledujeme, aniž bychom se museli na nich předem domlouvat.

Takto může pracovat jako jednotlivec každý z nás. Někteří z vás takto již činní. Vyšší formou spolupráce je součinnost dvou či více vlasteneckých subjektů. Máme na mysli vzájemné sdílení článků v elektronické formě. Opět jde o jednoduchou aktivitu, která si vyžádá  na každé straně jen několik minut času navíc, ale její efekt může být mnohonásobný. Ani zde nemusí jít o předem dojednanou činnost.

Prvky organizovanosti v takovéto spolupráci vznikají až postupem doby, případně jsou výsledkem dohody zainteresovaných subjektů. Elektronické kontakty minimalizují časové náklady spolupráce a současně dále násobí její efektivitu. Přes tyto značné výhody součinnost více vlasteneckých subjektů je jevem nikoliv častým.

Vraťme se nyní k té nejnižší formě spolupráce, o níž jsme si řekli již několik vět. My vám, vážení přátelé, nabízíme své stránky. Na nich můžete najít překlady především z němčiny. Dozvíte se z nich o věcech, které v českých médií nenajdete buď vůbec, či jen náhodně. Setkáte se na nich s články ze Sudetenpost, Sudetendeutsche  Zeitung, Witikobrief a z LandesEcho, výjimečně i německého vysílání našeho rozhlasu. Požadavky tzv. sudetoněmeckého landsmanšaftu vám sdělíme bez jakýchkoliv úprav, v plné jejich razanci. Že česko –„sudeto“- německé vztahy jsou důležité, nelze pochybovat. Mají v sobě celou řadu problémů, rozporů. Podle nás proto nelze česko-německé vztahy považovat za vynikající.

Nabízíme vám i překlady z ruštiny a angličtiny. Domníváme se, že v zahraniční politice nemůžeme být jednostranně zaměření. Dějiny nám již poučení nejednou daly. Naše zahraniční politika musí být proto více směrná. Z globální politiky nelze Rusko, nejvýznamnější slovanský stát, vyloučit. Rovněž tak nemůžeme z rukou svrchovaného lidu vzít rozhodování o našem dalším setrvání, či vystoupení z EU a NATO. O demokracii soudíme, stejně tak jako TGM a E. Beneš, že z oblasti politické musí přerůstat i do oblasti sociální a ekonomické. V každém případě však prohlubování demokracie zastupitelské se neobejde bez prvků demokracie přímé, především bez celostátního imperativního referenda. Takto asi chápeme některé rysy české vlastenecké politiky. Budeme rádi, když ji budete s námi sdílet.

100. výročí vzniku Československé republiky bychom měli oslavovat neúnavnou a každodenní obhajobou našich národních a státních zájmů, obhajobou míru, aby každý člověk mohl prožít svůj život v důstojných lidských podmínkách. 

J. Kovář