"Lidé, co zůstali v obsazeném území, byli vedeni jako méněcenná rasa

„Češi a cikáni“, dostávali menší příděly, měli zvláštní potravinové lístky růžové barvy.

Narodila jsem se pod Krkonošemi, kde v některých vesnicích i městech bylo Němců hodně, a můj manžel byl z Teplic v Čechách. Vzpomínám si, jak začínali henleinovci vystrkovat rohy, najednou se jim zdálo, že jim ubližujeme, přestože měli svoje školy, řeč i kulturu. Začali se scházet a volat po připojení k Německu a Hitler byl pro ně vším. Dobře si pamatuji, jak naši lidé museli opustit své domovy, s čím přišli do vnitrozemí, co na této cestě prožili a kolik z nich to zaplatilo životem. Lidé, co zůstali v obsazeném území, byli vedeni jako méněcenná rasa „Češi a cikáni“, dostávali menší příděly, měli zvláštní potravinové lístky růžové barvy. Co jsme prožívali po obsazení celé republiky, nemusím psát, ale přesto na to do konce svého života nezapomenu.

Marie Šindlerová, tehdy Teplice