Lež ješte nikdy nemela šanci jako dnes
Jsme svědky přezajímavého úkazu. Národ je rozdělen na dvě zhruba stejné poloviny, ale většina médií stojí sjednocena jako jeden muž. O čem ta nerovnoměrnost svědčí? Jsou současní mediální šmoci a inkousti tak nemožní, že přes veškeré jejich pinožení a přes širokou a stále se rozrůstající škálu současných sdělovacích prostředků zůstává polovička národa médií neovlivněna, anebo je to tak, že nemožná je ona sama materie, kterou se novinářští slouhové z pověření svých pánů snaží do našich hlav nacpat? Pravda, zatím neúspěšně, protože jsme možná nejvytrénovanějším národem světa v umění rozpoznávat pravdu od lži, takže jsme tu lež nej modernější rozpoznali jako lež snad už s pomocí pouhé naší první signální soustavy. Prostě té nové lži nevěříme, protože naše životní zkušenost a rozum nám napovídají, že je pravým opakem pravdy. Ze pravda je jinde, ale je lží z našich životů tlačena na samý okraj našeho vědomí, že jsme dnes zkrátka obelháváni tak, jak jsme s výjimkou nacistické éry snad ještě nikdy v naší historii obelháváni nebyli.
Nemyslíte, že i proto ubývá posluchačů rozhlasových a televizních zpráv, že proto mizí novinové kiosky z našich ulic a náměstí, snižuje se počet odběratelů tisku - protože, řekněte mi, kdo je zvědavý na pusté lži? Kdo je zvědavý na pověsti, že Rusko je hrozba a Amerika záštitou míru, kdo si nedovede na prstech spočítat, proč asi mají USA vojenské základny ve více než 150 zemích světa, který že to stát jen v tomto novém století intervenoval, někde dokonce přímo vojensky, už v sedmnácti zemích světa, nebo zásluhou které že to země se nám z rozkotaného a rozbombardovaného Středního východu a severní Afriky valí na evropské břehy záplavy uprchlíků, kteří mají nás Evropany, podle amerického filozofa Thomase Bametta, proměnit na rasu světlehnědou, s inteligenčním kvocientem pod 100 procent, která už nebude znát hranice, státy a národy a bude robotovat pro svoji panskou zemi za Atlantikem?
To je strategický cíl amerického neokonzervatismu, a v jeho zájmu dnes média lžou. A teď se zamyslete. Máte za to, že lidé, kteří dnes u nás v těchto médiích pracují, nic o shora uvedeném nevědí? Že jsou tak neinformovaní a naivní, že tomu, co pro nás píší či nám povídají v televizi a rozhlase, skutečně věří? Že to vychází z jejich srdcí?
Ne, vychází to z jejich žaludků, z potřeby být zaměstnán, vydělávat si na chléb anebo na luxusní zahraniční zájezdy, to už podle toho, jak se který novinář umí otáčet. Lže se za peníze, za pocty, za pocit být důležitý či známý - a pokud se najde ještě někdo, kdo chce psát pravdu, má jedinou možnost: odejít do podzemí internetu a psát zde zadarmo. A jak se proslýchá, dokonce i sem mají hlídači jediného správného světového názoru i se zabavovacími dekrety v aktovkách údajně už namířeno.
Jste mladý náruživý psavec? Máte dvě možnosti: psát pravdu a hladovět, anebo lhát a jíst, někdy dokonce i hodovat. Tento skvělý výběr vám poskytuje země, která si říká demokratická a svobodná. Takže ještě jednou: za lež se u nás platí a pravda se píše zadarmo. Což ovšem pořád není pro současný náš demokratický režim nejideálnější stav. Ten přijde, až se pravdu podaří vymýtit do poslední její částečky, aby se pak už neohroženě, v klidu a slavnostně mohla lež prohlásit za pravdu. Za jedinou pravdu světovou. A to na věčné časy.
Pravda, až dodnes to speciálně u nás stále ještě jaksi drhne, jak vidno ze stávajícího a shora uvedeného rozdělení národa Čechů na dvě téměř identické poloviny, ale ono to půjde, bude třeba podchytit mládež, počkat, až staří nedůvěřivci a mudrlanti odejdou, a věc se víceméně sama od sebe poddá.
To je ona vrcholná strategická meta, za kterou náš západní, svobodný a demokratický svět dnes pospíchá. A jako mocná tsunami nás táhne s sebou.
Tak parádní šanci lež zkrátka ještě nikdy neměla.
Lubomír Man, Haló novimy, 28.2.2018, str. 5