Legie v Rusku a v Itálii

Květen – červen 1918

Čechoslováci v Rusku dne 24. května chtěli projeti Penzou na své cestě do Vladivostoku. Avšak na rozkaz Trockého měli býti českými, německými a ruskými bolševiky zadrženi a odzbrojeni. Nastal boj Čechů proti Čechům, při čemž Čechoslováci internacionálu přemohli a Penzu dobyli. Dne 25. května konali naši sjezd v Čeljabinsku, kde pokusili se ještě jednou o dohodnutí se s vládou sovětů, vyslali k Trockému Neuberta k jednání. Trocký písemně potvrdil opětně, že Čechoslováci mohou volně odjeti, ale beze zbraně a zaručil Neubertovi volny návrat k našim. Tajně však poručil Neuberta zdržovati v naději, že zatím budou naši potřeni. Sjezd nedočkav se návratu Ntaribertova, usnesl se pokračovati v cestě, kterou však klacky a noži musili si uvolňovati. Poráželi rudé a odzbrojovali je napořád: 25. května u Marjanovky, pak v Irkutsku, Zlatoustu atd. Během tří neděl vyčistili a zabrali trať od Irkutska k Volze 4500 kilometrů a pak dále.

16.—30. června. Rakousko zahajuje jednou již odloženou ofensivu proti Italii; překročena vesele řeka Piava u San Donna, dobyto Montello, dále Doso Alto a Gorno di Cavento. Po týdenním zápolení došlo ke katastrofě rak. vojska. Rozvodněná Piava nedovolila prý zásobování sborů překročivších ji, ty musely s ohromnými ztrátami asi 400.000 mužů kromě střeliva broditi se zpět.

Československá legie v Itálii se při této příležitosti slavně vyznamenala; dobyvši vrchu Monte di val Bella, zatkla na něm svůj červenobílý prapor. 39. českoslov. pluk zde velmi často odrážel německé útoky zpět za drátěné překážky. Italská zpráva proto uvádí, že „české oddíly statečně přinesly svou daň z krve za vznešené zásady svobody“.

Avšak Rakousko pomstilo se za to surově našim hochům, bojujícím za svobodu svého národa: popravovalo, kde kterého postihlo. Tak u Asiaga ubil bestiálně vídeňský Žid, práporčík Beck, raněného legionáře neznámého jména, čest památce hrdiny-mučedníka! U Coneglianu zavraždili rakouští kati legionáře Jos. Kusta, kameníka z Čes. Kubice, Ludv. Švančaru, řezníka ze Svitavky u Boskovic, Lad. Miska horníka z Maltyru u Duchcova, Ant. Kulhana, dělníka z Lešan u Kralup, Jos. Matějku z Leštiny, Vác. Bradnu, rolníka z Vinař u Smidar, Mart. Krejčího, horníka z Rožnova u Budějovic, Jos. Hrušku, dělníka ze Sedlečka, Tom. Vrbu, rolníka z Dol. Rakous, Fr. Buška, obuvníka z Větr. Jeníkova, Vác. Tintěru, dělníka z Kouřimi, Oldř. Řeháka, studenta z Uher. Brodu, Jos. Storka, holiče ze Zďáru, Fr. Vojtu, rolníka z Kuřimi u Tišnova. Mrtvoly hrdinů pohřbila rakouská justice na — hnojišti! — Na Monte Guarda zastřeleni byli legionáři Hruška, Hrdlička z Poštorné, Boček z Rosic u Chrudimi, četař Vaculík, střelci Kuchař a Knihař a j., celkem deset. — U Montellu pobiti další 3 neznámí legionáři. Na Piavě popraveni Jos. Zeman ze Sopotnice u Potštýna, Ant. Pařízek z Boskovic, Kar. Novotný, Jos. Hojsák, Fr. Měsíček. — U St. Donna di Piave popravil z ochoty jistý pěšák-kat Vopršálek další 3 legionáře neznámé. Ve dnech 16. až 26. června popravila krvežíznivá černožlutá bestie další hrdiny-mučedníky: V Piavonu u Oderza, na rozkaz plukovníka Hraska popraveni Kar. Cydlín, pekař, pomocník z Divišova u Vlašimij, Rud. Kouřimský, rolník z Hostěradic u Jílového, Fr, Koudelka, tesař, pomocník z Březí u Čáslavi. — V Oderzu na Piavě popraveni Vinc. Hýtl z Teplic-Šanova, Fr. Tomeides z Trh. Štěpánova, Vác. Ryba z Kostomlat. — V St. Stinu popraveni Fr. Turpiš z Pasek u Jilemnice, Al. Herčík z Plzně. — Hrdinsky zemřel jako Sokol, legionář Bedř. Havlena, ber. úředník z N. Lhoty u Čáslavi; na silnici u St. Donna di Piave sám vyskočil na šibenici a přitáhnuv si smyšku spustil se do ní, opovrhujte svými nepřáteli. V Davanzu popraveni legionáři Em. Kubeš z Král. Vinohradů, Jos. Kříž ze Sladovic u Vojtova, Antonín Kahler z Dejvic, Fr. Viktora z Levína u Budějovic, Hynek Horák z Mělníka. Věčná paměť hrdinům! 26. června popraven byl legionář z italské fronty, Josef Sobotka rakouskou justicí proto, že bojoval za naši samostatnost a při tom byl zajat.

Výňatky z knihy

F. P. Vožický: Kronika světové války 1914-19 , str. 471-479