Lavrov v Pchjongjangu: Rusko signalizuje, že nebude stát opodál

5.6.2018 VSa

Moskva nebude jen stát opodál v otázce severokorejského jaderného odzbrojení. To je hlavní signál, který Lavrov v Pchjongjangu vyslal. Co to bude konkrétně znamenat?

Návštěva ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova v severokorejském Pchjongjangu byla vzácností i přes to, že Rusko představuje jednoho z nejstarších přátel a mentorů vládnoucí rodiny. O tom co znamenala Lavrovova návštěva v Pchjongjangu napsal M.K. Bhadrakumar na stránkách Asia Times.

V době japonské okupace Koreje strávil zakladatel Severní Koreje Kim Il Sung dětství v SSSR, kde se později přidal k Rudé armádě a bojoval proti Japonsku v Mandžusku. A když válka skončila, s pomocí SSSR se vrátil domů, kde vedl komunistickou stranu a založil Severní Koreu.

Vůbec nebylo náhodou, že Kim Čong-un se s Lavrovem sešel ve stejný den, kdy v USA jednal s prezidentem Trumpem místopředseda Kim Jong-čol v Bílém domě. Kim také zdůraznil při jednání s Lavrovem, že si Ruska cení jako striktního oponenta Trumpových USA a jejich hegemonie. Nebylo pak překvapením, že Lavrov podpořil severokorejský postoj k denuklearizaci – zrušení sankcí a následné jaderné odzbrojení, které jsou otázkou postupného procesu.

Návrat k formátu šesti?

Ruský šéfdiplomat také v Severní Koreji volal po pozvolném procesu s tím, že by se věci neměly uspěchat. Navíc ale dal najevo, že Rusko se vidí jako další z hráčů v tomto procesu, jehož konečným cílem je bezpečnost a stabilita v severovýchodní Asii, jak řekl. Vedle toho také naznačil, že by bylo dobré obnovit formát jednání šesti stran – kde by byly vedle obou Koreí také USA, Čína, Rusko a Japonsko.

V Pchjongjangu se nicméně také jednalo o bilaterárních vztazích mezi Ruskem a Severní Koreou s ohledem na ekonomickou sféru.  Znovu se diskutovalo o 10 let staré myšlence propojit Transsibiřskou magistrálu s trans-korejskou železnicí a postavit paralelní plynovod, což by spojovalo Moskvu a Soul prostřednictvím Pchjongjangu. Těmto plánům musí předcházet zrušení sankcí.

Nyní se očekává návštěva předsedkyně Rady federace Valentiny Matvijenko v Severní Koreji. Na stole je ale především setkání Kim Čong-una s Vladimírem Putinem. Jsou zde spekulace, že by k němu mělo dojít na jednání Šanghajské organizace pro spolupráci v Číně v tomto týdnu.

Právě Rusko a Čína, oba členové šanghajské skupiny, kritizují politiku USA a Japonska v celém Indo-Tichomořském regionu. Ta podle nich region rozděluje na přátele a nepřátele. Čína rovněž ocenila ruský příspěvek k hledání řešení jaderného problému v Severní Koreji jako pozitivní.

Moskva nebude jen přihlížet

Je jasné, míní Bhadrakumar, že Rusko tímto krokem omezilo americké možnosti tlačit na severokorejské vedení. Zároveň dalo jasně najevo, že v celém procesu denuklearizace Severní Koreji nebude stát opodál. Spolu s Čínou zaujalo společný postoj k tomuto procesu v rámci matrixu bezpečnosti v severovýchodní Asii.

Jednoduše: americká politika zadržování Ruska a Číny vytvořila v severovýchodní Asii konkrétní bezpečnostní prostředí. Na jednu stranu se hovoří o otevření nové americké základny v Polsku a posílení amerického vojenského kontingentu na 30 tisíc vojáků. To vše na západním křídle Ruska.  Dále se hovoří o posilování americké přítomnosti v Jihočínském moři a Trump bubnuje pro obchodní válku s Čínou. Na druhé straně ale Washington očekává od Ruska a Číny, že budou poslušní jeho snahám o dohodu se Severní Korejí. To je nerealistické.

Moskva dala najevo, píše Bhadrakumar, že bude tlačit proti jako jeden z hráčů a nedovolí, aby se opakovala situaci s íránskou jadernou dohodou. Bylo tak příznačné, že Lavrov řekl, že severokorejské vedení si je plně vědomo vývoje ohledně amerického odchodu z íránské jaderné dohody a že „určí svojí pozici s ohledem na tyto faktory“.

http://casopisargument.cz/2018/06/05/lavrov-v-pchjongjangu-rusko-signalizuje-ze-nebude-stat-opodal/