Lámání chleba aneb národ na barikádách

Moc Vám děkuji pane Petře, že jste mne podpořil ve vysvětlení panu Mgr. Krátkému o panu Foldynovi. Pan magistr je skvělý člověk, pouze je vstřícný k ČSSD jako celku, jako entitě, a má pro ni velkou empatii, kterou já již dávno nemám. Ale pan magistr je velký vlastenec a přijímá i vysvětlení, která nejsou třeba jeho šálek čaje.

Ovšem celý případ pana poslance a činovníka ČSSD Jaroslava Foldyny, jehož si velmi vážím pro jeho zásady, i když nejsem volič ani přílišný příznivec současné ČSSD, osvětluje zásadní rozkol národa.

Ten rozkol je patrný vlastně již od instalace havlovlády a jejich diadochů. Zem se rozdělila na vládnoucí vrstvu a vrstvu porobených. K tomu všemu slouží zavlečení do EU NATO chomoutu a nové nevolnictví občanstva, vlastně poddaných unie, chytře přikryté náboženstvím občanské společnosti a idolatrií pravdolásky. Katastrofálně tomu slouží i "novokatolická církev typu II. vatikánského koncilu." Církev nikoli typu byzantského katolického patriarchátu, ale církev beroglismu-halíkismu. To tak vidím jako jinověrec husita. Možná se mýlím, ale bližší a transparentnější je mi církev pravoslaví, řeckokatolická, a tradiční katolická církev, která říká jasně pro co, kudy a kam. Stejně jako to říkají ortodoxní Izraelité nebo sionisté. Všichni mají společný atribut čitelnosti a jednoznačnosti. Ale to jsem učinil exkurs od stavu společnosti.

Havlisté dovedli tuto společnost na barikády - zatím na první fázi, ideologickou. Poté většinou následuje fáze sociální - občanské nepokoje a třetí fáze je vojenská, ta, kterou prodělává Ukrajina. Celý proces lze nazvat majdanizace států.

Takže prvním indikátorem dvou front a dvou barikád národa byla přímá volba presidenta. Střetly se tam poprvé přímo a antagonisticky dva tábory úhlavních protivníků v národě - zástupci tzv. elit, de facto vládnoucí politické třídy - tj. třídy bankéřů, velkostatkářů (lhostejno zdali šlechtických, církevních či novoburžoasních), manažerů, kapitánů průmyslu, oligarchů (Babiš je pouhý jedinec z velké množiny), obslužné vrstvy buržujů - advokátů, soudců,policie, rozvědky, ÚSTRů všech druhů, školských akademiků, ústavů všeho druhu atd. -a na druhé straně faktického proletariátu, nazývaného dnes "střední třídou", aby se zmírnil propastný rozdíl mezi vládnoucími a ovládanými (To je starý anglosaský termín, který dnes používají naši sociologové,odpracovávající své platy pro vládnoucí režim, jako třeba prof.Keller a jiní) Ve skutečnosti "střední třída neexistuje - je to

 a) atomisovaný proletariát malých a středních podniků do několika set zaměstnanců (I proto byly rozbity velké podniky socialismu! Málo zaměstnanců se výborně ovládá a je možno zavést ideologii "rodinného podniku"

V čem byla tragedie "sametového převratu"? Tisíce kováků šly v Praze rozbíjet svůj vlastní režim, aby ho roztříštěné stovky zaměstnanců už nikdy nemohly vrátit zpět!).

b) maloburžoasie - drobní a střední rolníci a inteligence, malí advokáti, úřednictvo, učitelé, zdravotníci, policie nižších složek atd.

c) drobní rentiéři včetně početné vrstvy důchodců

Pak je tu asociální vrstva - bezdomovci, lumpenproletáři a  drobné kriminální živly.

Pozor - vysoké kriminální živly nejsou součástí této vrstvy - jsou pevnou součástí vládnoucí třídy, protože mají organizovaný zločin spojený s obslužnou vrstvou státu - s vysokou policií a až k soudům!

A tento stav se po třiceti letech dvojí přímou volbou presidenta ustálil i do voličských elektorátů - a proto byly karty rozdány, jak byly rozdány, a proto je tu nyní stav "chaosu", který ve skutečnosti není chaosem, ale přípravným stádiem k totalitě, pokud bude vývoj takto pokračovat. Profesor Keller, s nímž v mnoha věcech nesouhlasím, toto přece jen velmi výstižně charakterizoval jednou větou:

"Když měšťák neví, kudy kam, FAŠIZUJE". Klasický kapitalismus není schopen současnou krizi řešit jinak než

a) diktaturou eurounijního typu b) válkou ( s Ruskem v první řadě).

Klasický příklad je Ukrajina s jejím pomajdanovým chaosem a příklonem k uspořádání - starého známeho klerofašistického státu typu mussoliniovské, frankistické, paveličistické organizace. Nebylo vymyšleno nic nového. U nás: Celý havlismus retardoval do nejdříve kryptofašistického státu, a později to bude manifestně klerofašistický stát - protektorát klerofašistické unie. Paradoxem je, že do tohoto stádia dovedou unii i národní státy včetně nás, pokud se necháme , trockističtí pseudolevičáci, které v Unii reprezentují Junckerové a u nás Roučkové a Marksové-Tominové. Jejich šílené vynálezy jako multikultismus, migracionismus, genderismus, LBGT, jen prohlubují třídní antagonismus. Dávno totiž neplatí Havlovy pseudoteze o "občanské společnosti", které "rozpustí třídy, zruší třídní boj a nastolí homeostázu občanského smíru a idyly".Politicky nekorektně řečeno - "Velké ho.no Havlova eklekticismu". Opak je pravdou.

Havel sám pod rouškou "občanské společnosti" de facto propagoval třídní společnost stavovskou, takovou, jaká se nejlépe líbila jeho "řídícímu důstojníku" Schwarzenbergovi, tu společnost, o niž již za Benešovy republiky před válkou usiloval otec Schwarzenberg tajným jednáním s polským Beckem, kdy měl převratem obce fašistické být nastolen fašistický stát a polskočeská stavovská unie. Slepým produktem toho byl puč v židenických kasárnách.

Celá situace bude buďto eskalovat spolu s vlnou muslimské okupace Evropy - anebo se porobené obyvatelstvo pod novým hegemonem vzchopí, a nejdříve zastaví muslimskou okupaci a pak se vypořádá s vnitřní kolaborantskou elitou - a právě z toho má elita tak panický strach, a proto ty zákony o odzbrojení obyvatelstva, proto multikulti ideologie do mladých, proto jen profesní armáda na mise, proto NATO a zákaz vystoupení, aby nepokoje a revolty mohly být pacifikovány tanky NATO po způsobu Tchien-an Men v opačném gardu. K tomu všemu by se musel nový hegemon spojit samozřejmě s Ruskem a proto ta antiruská hysterie jdoucí až k ke Goebbels-Lánglšádlové prohlášení o potřebě jaderné války s Ruskem. Nový hegemon podle mne v žádném případě nebude ani ČSSD, ani žádná ze stran současného politického kotle. Bude to zřejmě nové seskupení,které může vznikat postupně, s rozkladem tradičních seskupení.

Takže zejména mladší generace se mají na co těšit - protože jejich výchova a léčba proběhne nikoli katedrovými teoriemi, ale těžkými klacky a kyji do hlav,na základě hluboké politické a sociální krize.

Zdravím jir