12. 8. 2019
Radek Pokorný přináší zprávu a videozáznam z podnětného setkání českých vlastenců na zámku v Příčovech u Sedlčan
Čeští vlastenci, kteří se sešli v sobotu 10. srpna v hojném počtu na setkání na zámecké zahradě v Příčovech u Sedlčan, se shodli na tom, že povaha polistopadového režimu vykazuje po vstupu do EU silnější rysy totalitního systému, než před rokem 1989.
Ten se na rozdíl od toho současného nesnažil natolik ovládnout intimní život člověka a rozbít tradiční rodinné hodnoty jako ten dnešní. Proti těmto snahám je třeba se podle účastníků setkání co nejrozhodněji postavit a zabránit tak „vyvlastnění naší vlasti“.
Výměna pozdravů
Bývalý ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky a současný člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Ladislav Jakl vyzdvihl odvahu hostitelky a majitelky zámku Alice Tomkové, která umožnila na zámecké zahradě skvělou oslavu vlastenectví uspořádat. Zároveň na dálku pozdravil setkání, které ve stejnou dobu probíhalo v Praze.
„Myslím, že bych měl ze srdce pozdravit jedno setkání, které probíhá právě teď v Praze a musím vyjádřit potěšení nad tím, že to setkání našich velmi milých přátel, probíhá pod značkou LGBT. Myslím, že mnozí z nás bychom se k této značce mohli přihlásit. Ovšem jen pokud ta písmena znamenají Liberty, Guns, Beer, Trump,“ prohlásil za smíchu českých vlastenců.
Ostatně jeho slova potvrdila i desítka vyslanců LGBT komunity, kteří přišli "pozdravit" vlastence v Příčovech s typickou snahou zaujmout především přítomná média. Když si jejich zoufalého halekání přes plot s duhovými vlajkami nikdo příliš nevšímal, nasedli do dodávky, která je na akci z Prahy přivezla. Vrátili se podat zprávu svým soudruhům křepčícím na Letné před stanem na zdarma testování na AIDS a podobné radosti této pyšné (Pride) komunity, před níž navzdory rozšiřování pandémie ministerstvo zdravotnictví (narozdíl od cigaret) "uživatele" stejnopohlavního sexu nevaruje.
Nezbývá, než podat zprávu od těch, kdo byli setkání přítomni po celou dobu. A když jsme již začali otloukaným mediálním radním, pokračujme v tom. Říkal totiž docela podstatné věci:
Ambice
Podle Ladislava Jakla je totalitní režim určitý druh diktatury, který si na rozdíl od těch předešlých diktatur nevystačí pouze s tím, že drží v ruce všechny mocenské nástroje. Současný druh eurodiktatury, který u nás dnes vládne, má větší ambice prosáknout do našich životů, do mezilidských vztahů, do rodin a do intimity. „I ty první dva totalitní režimy u nás měly tyto ambice, ale ten první na to neměl dost času a ten druhý dost sil. Nynější režim jde v tomto jednoznačně dál a daleko více splňuje definici totalitního režimu,“ prohlásil Jakl za souhlasného potlesku přítomných osobností.
Podle Jakla je to proto, že se současný režim nespokojuje s nástroji držení moci včetně té hospodářské, ale snaží se jít až na kůži každého z nás. K tomu mocně přispívají současná média, která vytvářejí vlastní paradigmata a nastolují agendu, která nemá nic společného s životními zkušenostmi většiny lidí.
Banky a média
Bývalý policejní prezident a současný předseda Asociace nezávislých médií Stanislav Novotný přirovnal současný systém k plutokracii. „Hrstka oligarchů má pocit, že má právo si zprivatizovat celý svět a celé státy a dělat si tady prakticky cokoli." Podle něho jde o snahu monopolizovat si právo na naše vědomí a svědomí a na nás samotné. Bankovní systém euroamerické civilizace, ve kterém se pohybuje desetkrát více peněz než v něm skutečně je, už podle bývalého policejního prezidenta naplňuje znaky organizovaného zločinu.
Moc těchto zločinců potom kryjí globální média. Ta šíří ideologie rozbíjející rodiny a jakákoliv společenství, která chtějí vytvářet pevné vztahy ke státu a jeho lidem. Atomizovaní jednotlivci mohou podle něho lépe vykonávat práci, kterou oni zadají, nebo i zmizet, když nefungují podle jejich představ. Současná euroamerická globální média podporují současnu diktaturu.
Podobná situace je i v internetových médiích, která se postupně stávají ideologickými nástroji globálních elit a stále více se nám začínají plést do života. Jako příklad uvedl YouTube, Google a Facebook. „Tyto nadnárodní společnosti mají pocit, že si mohou dovolit cokoliv na území jakéhokoliv státu. Vloudily se do našeho politického systému a ovlivňují ho. S tím je třeba velmi tvrdě bojovat.“ Závěrem vyzval k důsledné kontrole neziskovek, které nazval placenými ziskovkami, jež ovlivňují náš politický systém a již zcela otevřeně zasahují za státní peníze do politické soutěže.
Zbabělci v médiích
Šéfredaktor časopisu Šifra Milan Vidlák přirovnal současnou situaci v novinářské obci a ve společnosti ke vzpomínkám z mateřské školky. „I tam nikdo nechtěl být za outsidera a každý chtěl být s tou silnější partou, se kterou se všichni baví. Všichni se bojí toho, že kdyby z toho kolotoče vypadli, tak by se k nim média chovala stejně jako k panu Jaklovi nebo k panu Konvičkovi, jen proto, že řeknou jiný názor.“
Mediální expert a člen rady ČTK Petr Žantovský upozornil na to, že média by měla popisovat reálnou skutečnost, a ne vytvářet realitu umělou, jako je tomu dnes. Zároveň se pozastavil nad výrazem mediální elita. „Žádná mediální elita neexistuje, existují pouze globální zájmy. Jsou to lidé, kteří se zmocnili výrobních prostředků. A taktéž mediálních tlampačů, které si platí, aby jim dělali propagandu.“ Přirovnal současnou mediální scénu k padesátým letům, kdy se stejně jako dnes razilo heslo „kdo nejde s námi jde proti nám“. Novináři podle něho nejsou schopni překročit rubikon černobílého vidění, neboť na to nemají vzdělání, schopnosti ani odpovědnost.
Podvolení
Ivo Gec ze Zemské domobrany připomněl, že naše země je vzhledem k otevřeným nehlídaným hranicím vystavena kvůli migraci nebezpečí radikálního zvýšení zločinnosti. Přinesl podrobný výčet nárůstu násilných trestných činů v sousedním Německu a upozornil, že připravenost čelit podobnému vývoji také u nás, musí být jednou z priorit českého vlasteneckého hnutí.
Jeden ze spoluorganizátorů setkání sociolog Petr Hampl upozornil, že na polistopadové období není možné se dívat jako na jednolitý celek. Každé mělo tak jako před listopadem různé fáze, kdy se střídaly svobodnější doby s těmi, kdy byla svoboda více potlačována, až jsme dospěli k současnému neblahému stavu (tuto skutečnost podrobně rozvedl také historik a bývalý ministr Jaroslav Bašta, když se z přítomnými podělil o své zkušenosti z vedení tajných služeb a z diplomacie). Za jednu z priorit považuje Hampl souboj o současnou mládež, která je drasticky indoktrinována. Ve školách dochází k „přeprogramování“ mladých generací, jehož výsledkem jsou současní „sluníčkáři“.
To potvrdil poslanec SPD Jiří Kobza, který v diskusi poukázal na nebezpečí projektů Člověka v tísni, který se na ovlivňování mládeže například pomocí projektu „Jeden svět“ ve školách významně podílí. Před politickým neziskovým sektorem varoval i poslanec ČSSD Jaroslav Foldyna. Podle něho u nás multikulturalisté z neziskovek a dalších sfér společnosti vytvářejí záměrně společenský konflikt.
Na ohrožení vlasti reagovali i další řečníci. Ozvaly se výzvy k vytvoření odbojových struktur, pokud by politické řešení současné situace selhalo a národ byl ze strany evropských a multikulturních elit ve stejném nebezpečí jako v době německého protektorátu.
Naše odpovědnost
Vydavatel a politolog Alexander Tomský zdůraznil, že demokracie je možná jen v rámci národních států. Podle něho jsou dnes národní státy v Evropě cílevědomě likvidovány pomocí nadnárodních struktur EU.
Bývalý předseda Bloku proti islámu Martin Konvička upozornil ve svém vystoupení na nebezpečí, které pro naši zemi představuje současný militantní islám, proti kterému je současná evropská společnost podle něho téměř bezbranná. V podobném duchu promluvil i spisovatel a publicista Benjamin Kuras, podle kterého je třeba, abychom pohlédli pravdě do očí, a začali se konečně bránit, neboť času na záchranu nám mnoho nezbývá.
Místopředseda Akce D.O.S.T. Michal Semín ve svém příspěvku vyzdvihl vlastenectví jako jednu z nejvyšších ctností a zdůraznil význam, jejž staří filosofové lásce k vlasti přikládali. Čtvrté přikázání „miluj otce svého a matku svou“ se týká i lásky k vlasti, která je v přeneseném smyslu naší matkou a toto přikázání se na ni vztahuje. „Tak jako máme povinnosti ke svým rodičům, podobně je to i s naší vlastí spojenou s naší kulturou a jazykem. A vůči tomu máme odpovědnost.“