Ke strategii prezidenta Putina na Středním východě

P.C.Roberts

Rusko už několik roků pomáhá syrské armádě čistit území Sýrie od teroristů, které do země vysílá Washington s cílem syrskou vládu svrhnout. A bez ohledu na rusko-syrské spojenectví podniká útoky na Sýrii i Izrael.

S útoky tohoto druhu by se dalo skoncovat, kdyby Rusové poskytli Sýrii svůj obranný vzdušný systém S-300. Toto nechtějí ovšem připustit Spojené státy. Zaprvé proto, že jeho nejbližší spojenec Izrael hodlá ve svých útocích pokračovat, a zadruhé i ony samy baží po tom, aby Sýrie zůstávala pod tlakem. Kdyby tomu bylo jinak, nebyl by pro Washington problém Izrael z útoků na Sýrii odvolat.

Je tomu už pár let, co Washington spustil prostřednictvím svých islamistických námezdních jednotek útok na Sýrii, a Rusko tehdy souhlasilo s tím, že svůj moderní systém vzdušné obrany Sýrii prodá. Nakonec však s ohledem na prosby Washingtonu a Izraele tak neučinilo.

Nu a nyní v návaznosti na návštěvu izraelského premiéra v Rusku, slyšíme od Putinova poradce Košima, že Rusko i nadále odepírá tuto nejmodernější zbraň vzdušné obrany Sýrii poskytnout.

Možná má Putin za to, že tak musí jednat proto, aby svým prodejem S-300 Sýrii nevyrobil páku, kterou by Washington natlačil Evropu zpět do zákrytu s americkou politikou agrese. Ovšem pro všechny ty, kteří tak daleko nedohlédnou, bude Rusko znovu vyhlížet jako země, která je slabá i neochotná své spojence chránit.

Jestliže Putin věří, že jeho rozhodnutí nedodat Sýrii S-300 bude mít vliv na Netanjahua v tom smyslu, že bude hledat mírové dohody se Sýrií a Iránem, pak nemá o izraelských záměrech či cílech 17 leté washingtonské politiky na Středním východě správnou představu.

Doufám, že strategie prezidenta Putina funguje. Jestliže se to nepotvrdí, nezbude mu nic jiného, než svůj postoj k západním provokacím změnit. Jinak povedou k válce.

Vybral a přeložil Lubomír Man