Když je i Klaus dobrý

Prezident Miloš Zeman ve svém inauguračním projevu obvinil média z tendenčnosti a stranění konkrétním politickým silám. Jmenoval jich hned několik a uvedl, ze kterých odborných analýz ve svém kritickém hodnocení vychází.

Zemanův projev vyvolal kromě pobouření v sále a odchodu těch, kteří vztáhli kritiku na sebe, velkou vlnu nevole dotčených stran politického spektra.

V celkovém zhodnocení prezidentského projevu byl vůči Zemanovi velice kritický také Institut Václava Klause. Vytknul mu, že nehovořil o věcech podstatných, namísto toho upřednostnil kritiku svých odpůrců, která by vyzněla vhodněji při méně slavnostních příležitostech.

Kritickému vyjádření Klausova institutu se hned vzápětí dostalo obrovské mediální pozornosti. Média tím dala tak trochu bezelstně zapravdu Zemanově kritice.

Institut Václava Klause existuje pět let. Během celé této doby vyvíjí intenzivní publikační činnost, pořádá diskuse a besedy na klíčová témata naší současnosti. Těchto diskusí se mohou zúčastnit lidé, kteří názorová východiska zakladatele institutu zdaleka ne ve všem sdílejí.

Institut formuloval v posledních letech řadu velice závažných a naléhavých stanovisek mimo jiné k problematice migrace a k rizikům evropské integrace. Pravidelně se každý měsíc vyjadřuje k vývoji u nás i v okolních zemích. Na rozdíl od často lavírujících a rozmlžených stanovisek našich pravicových i levicových politických stran vycházejí tyto rozbory z jasně definovaných pozic, takže s nimi lze zcela věcně polemizovat.

Média tyto rozbory, analýzy a výzvy vesměs ignorují. Nestojí jim ani za zmínku, natož aby se o nich debatovalo. Místo toho v nich býváme svědky setkávání lidí, kteří se vyznačují tím, že si myslí o diskutovaných věcech v zásadě totéž.

Pokud měl Miloš Zeman ve své kritice konkrétních médií pravdu,

pak se z nich o existenci Institutu Václava Klause dozvíme zase až někdy za pět let.

Prof. J. Keller, CSc.

Přišlo e-poštou