Na předvolebním shromáždění Okamurovo SPD, které se konalo dne 25.4. v Praze na Václavském náměstí od 16. hodiny, jsem již při příchodu zjistil, že toto shromáždění, řádně nahlášené a jehož účastníci se chovali řádně, pokojně demonstrovali, je hrubým způsobem narušováno.

Nepředstavitelný hluk, občas promísený divokým vyřváváním nějakých hesel či slov, jsem zaznamenal již v době, kdy jsem se na místo „pokojné“ demonstrace blížil. Uviděl jsem, že na chodníku stojí převážně mladší lidé, vyrábějící nesnesitelný hluk pomocí nejrůznějších mechanických zařízení. Proti nim stál kordon policistů, kteří po celou dobu, co jsem byl na předvolebním shromáždění, nekonali, ale jen nečinně přihlíželi. Jejich velitel často telefonoval, ale pokyn svým podřízeným, aby zasáhli, nedal.

Právo na pokojnou demonstraci se díky výše uvedenému se stalo jen zbožným přáním. Připomnělo mi to doby, kdy jsme mnozí poslouchali „Svobodnou Evropu“ nebo „Hlas Ameriky“. Celou dobu tohoto poslechu nám zpestřovaly rušičky, které někdy i slova hlasatelů činily těžko srozumitelná nebo je zcela přehlušily. Po zhruba 30 letech s touto praxí jsem se setkal na řádně ohlášeném předvolebním shromáždění, dokonce i v některých případech již dříve. Jak to tedy je se zákonným právem na pokojné shromažďování?

Proč paviáni mohli rušit pokojné shromáždění? Svolavatel těchto řvounů měl zajistit řádný průběh shromáždění pomocí vlastních pořadatelů. Povinností svolavatele bylo, pokud by nezvládl narušení pokojného průběhu shromáždění, obrátit se na Policii České republiky, aby obnovila pokojný průběh shromáždění. Nic takového se nestalo.

Že Policie ČR zasáhla později, je sice lepší než vůbec, ale přesto musím konstatovat, že policie své povinnosti dané zákonem o právu shromažďovacím delší dobu ignorovala. A nadto v blízkém prostoru řvoucích paviánů byla taková míra hluku, která porušovala jakékoliv stanovené normy. I to byl důvod, jak jsme přesvědčen, k zásahu policie. Ale ani ten, bohužel, nestačil.

Ti, co „hlučili“, věděli, co dělají. Jejich cílem bylo rušit projevy přednesené na předvolebním shromáždění SPD tak, aby byly co nejméně slyšet. Plnili tedy funkci rušiček z doby předlistopadové. Z části se jim to dařilo. „ Okamurovci“ a další přítomní byli sice velmi nespokojeni silným hlukem, ale nenapadli, a pokud vím, ani se nepokusili napadnout, řvoucí paviány, aby sjednali pořádek, když policie valnou dobu své zákonné povinnosti neplnila.

Když si uvědomí uvedené skutečnosti, tak můžeme okamurovce a další přítomné na shromáždění označit za lidi, kteří jednali v souladu se svými zákonnými povinnostmi, aniž by narušovali práva dalších, kdežto řvouny za ty, kteří své zákonné povinnosti delší dobu porušovali a hrubě narušovali i práva účastníků pokojného shromáždění. S jistým zjednodušením můžeme první nazvat demokraty, kdežto ty druhé zjednodušeně můžeme označit za fašizující elementy. Až tam se tedy dostali zastánci tzv. liberální demokracie, která, jak vyplývá z uvedeného, má málo společného s demokracií a s liberalismem také.

JUDr. O. Tuleškov