Kdo se chová v republice jako na nepřátelském území?

Tak jsme se dozvěděli od pana P. Bělobrádka, že „ANO se chová jako při nepřátelském převzetí státu  a jako na nepřátelském území“ (Právo, 16.2.18, str. 3).  Tato slova od něj, která nedávno pronesl, nás zarazila.  Paměť nám totiž napověděla, jak pan P. Bělobrádek, když byl místopředsedou vlády ČR, se choval k republice a k jejímu území.

Jednoho krásného dne jsme se dozvěděli, že „Sudety se dělí na geografické a politické.“ A právě k těm politickým „Sudetům“ přičlenil pan P. Bělobrádek, zřejmě na základě své iniciativy a ze svého vlastního rozhodnutí, poněvadž vláda se takovými otázkami nezabývala, Šumavu a město Brno. To byl od něj přímo zásah do černého. Když si totiž vzpomeneme, jak brněnští znacizovaní Němci přímo u Hitlera prosili, aby město Brno přičlenil do záboru a učinil z něj tak říšské město, ale neuspěli. Brzy ucítili další možnost. Vůdce ve své „státnické moudrosti“ nám zřídil protektorát. A opět posílali supliku Hitlerovi, ale opět marně. Nepříliš dávno si jednoho dne na vše posvítil pan Bělobrádek, a hle, vše šlo. Brno se ocitlo v politických Sudetech.

Ostatně nebylo ani divu. Sám pan Bělobrádek se původně označil za sudetského Čecha. Když jsme viděli, jak pan Bělobrádek pečuje o územní celistvost republiky, dostali jsme přímo strach. Od něho nám mohl pomoci jen budovatel politických Sudet, tedy nikdo jiný než právě pan Bělobrádek. Položili jsme mu několikrát otázku, co zbylo územně z republiky, když ji několikrát ztenčil území. Myslíte si, že nám odpověděl? Nikoliv! Dodnes nám odpověď dluží.

Ale abychom se vrátili k hodnocení jednání ANO panem Bělobrádkem výše uvedeném. To, co činí ANO ve srovnání s plány a rozhodnými kroky pana Bělobrádka, jinak sudetského Čecha, jsou téměř nevinné hrátky. To, z čeho pan Bělobrádek viní ANO, činil, jak se domníváme, on sám. Z republiky rozdával území, vytvářel politické Sudety. To on se v republice choval, jak jsme přesvědčeni,  jako při nepřátelském převzetí státu a jako na nepřátelském území. Z cizího přece krev neteče, říkali již dávno naši předkové.

Donutí již někdo konečně pana Bělobrádka, který, jak vidno, se těší přízni médií, např. i deníku Práva, aby konečně řekl s plnou vážností, jak to myslel a myslí s tím, že je sudetský Čech, jak to myslí s politickými Sudety a co po jeho darech politickým Sudetům z republiky zbylo. My toho obvyklými prostředky v demokratickém státu  nejsme schopni dosáhnout. Napsali jsme mu již nejeden otevřený dopis, nejeden dotaz na základě zákona o svobodném přístupu k informacím, nejednu petici – ale bez výsledku.

Již jsme se setkali také s tím, že jeden pán se vydával za sudetského Čecha a ke svému označení ještě přičlenil slovo hrdého. Samozřejmě to nás neudivilo. Píše občas do Sudetendeutsche Zeitung, takže se toto tvrzení k jeho povolání hodí. Ale zcela jinak tomu bylo u pana Bělobrádka, který se za sudetského Čecha vydával v době, kdy zastával ústavní funkci místopředsedy vlády ČR.  Přes všechny uvedené těžkosti doufáme, že pan Bělobrádek, jenž v současnosti je i se svou stranou v Demokratickém bloku, uzná že je již na čase, aby předmětné „zvláštnosti“ nám osvětlil. Když je nejen demokratem, ale i křesťanem, jak také tvrdí, snad se v něm konečně svědomí ozve a vše nám vysvětlí. Předem děkujeme za jeho dobrou vůli a ochotu. Nechť nám ve své neskonalé demokratické a křesťanské dobrotivosti odpustí, že jej ve své nevědomosti takto obtěžujeme. Zaplať Pán Bůh!

J. Kovář