Kardinál Duka tvrdými slovy o
vítačích a muslimech vytočil arabistu…
Změna
z roku na rok…
„Já bych se zastal situace, které tu vznikla. Skutečně, v
médiích je oboustranná demagogie. Tam opravdu není rozumný přístup. Ale rok
2015 – přístup EU a těchto institucí totálně selhal,“ konstatoval kardinál Duka
za potlesku a výkřiků „Ano!!“ v sále. „Selhání paní Merkelové – ona by měla z
toho vyvodit politické závěry. Ona porušila veškeré zákony své země. Ona
vyvolala fanatickou antireakci. Proč se toto neřeší i v našem prostředí?
Hovořil jsem s většinou islámských velvyslanců. Od roku 2011 jsme měli dvakrát
do roka oběd, a to buď na některé islámské ambasádě, nebo v našem domě.
Zpočátku, do roku 2015, to skutečně byla diskuse,“ zavzpomínal na nedávné doby
Duka. „Když nás hostila indonéská velvyslankyně, a dovolte mi to trochu
odlehčit, dělali jsme si legraci, jak nás ty dámy přijmou. Budou s námi sedět u
stolu? Jak to budou jíst, jestliže budou mít burku. Bude alkohol, nebude
alkohol? Dámy seděly s námi u stolu, pily džus. Pili velvyslanci, a dovolte mi
tuto poznámku – a pak byla řada velvyslanců z bývalých sovětských republik, a
ti na rozdíl od těch dam neměli džus, ale čirou kapalinu,“ glosoval za smíchu
publika Duka. „To nebyla há dvě o…,“ poznamenal Milan Syruček s odkazem na to,
že skutečně o čirou, pramenitou vodu jaksi nešlo…
„Tady byla prostě normální diskuse. V roce 2015 jsem
vyslechl hodinový útok kuvajtského mladého velvyslance. Byl jsem skutečně
překvapen. Další útok šel z dalších arabských zemí – jedna dáma, kterou nebudu
jmenovat, spustila – jak to že se ve školách neučí islám, jak to že nemáme v
armádě a ve věznicích islámské duchovní,“ posteskl si kardinál Duka. „Od té
doby jsme se nesešli. Přičemž rok předtím jsme dokázali debatovat o šaríi, o
problémech, a oni to přiznávali. Byla tu egyptská velvyslankyně, tu považuji za
nejvzdělanějšího velvyslance, se kterým jsem se tu setkal, jak znala
křesťanství. Ona byla liberální vyznavačka islámu. „Nemůžeme prý říci – vaše
řešení je dobré a naše špatné, nebo naopak. Musíme hledat určitou rovnováhu,
abychom vůbec dokázali žít, protože bez státu nemůžeme žít.“
V
Německu se prudce přiostřuje…
„Do této situace přišla migrační krize. Je potřeba pomáhat
na místě. Řeknou nám – vy nám kradete lidi, inteligenci. Byl zde kardinál z
Nigérie, říkal totéž. Jak to bylo pojato, tak je to katastrofa. Na Lampeduze
byli vyšetřováni lidé, kteří zneužili ze 70 procent dotací, které dostali od
OSN, EU, to rozkradli…,“ konstatoval Duka. „Všimněme si, že jsme vyvolali
obrovskou nenávist. Hovořilo se o tom, že je možná určitá symbióza. Je, ale ne
taková. Před pár týdny jsem byl na katolickém sjezdu v Německu. Byli tam
profesoři, duchovní. Ti duchovní, kteří v roce 2015 byli pro politiku paní
Merkelové, nyní říkají – hrozí ne střet mezi Němci a migranty, ale mezi Němci
navzájem. Protože jestliže takový obrovský počet mladých, kteří přišli a
odmítají jakoukoliv práci, tak z toho vznikne obrovské napětí. Máme u nás
situaci nevyřešenou s našimi Romy. A nejsou jen vinni Romové. Je vinna také
nezodpovědná politika od padesátých let až do dneška,“ uvedl Duka a pokračoval.
„Vím, že ve Škodovce potřebují patnáct procent dělníků. A říkají, my
potřebujeme zámečníka, soustružníka, frézaře, elektrikáře. Potřebujeme i
konstruktéry. Ale kdo to ty nově příchozí naučí. To nemůžete učit anglicky. Jak
by mohli pan profesor Kropáček, Mendl a ostatní do Škodovky? To není jen otázka
jazyka, ale celé technologie…,“ posteskl si Duka za souhlasných výkřiků
„Jistě“.
Opuštěni
„Znám tuto situaci z vlastní zkušenosti. Jak dlouho trvalo
slovenské vesnici, kde jsme přestěhovali továrnu, než se obyvatelé sžili s
touto civilizací. Jak dlouho to trvalo v Polsku. To jsou nejméně tři generace.
A to jsme v jednom kulturním prostředí. V Německu byl nedávno pravnuk císaře Heile
Selassie. A on žádal nový Marshallův plán. Tady to řeknu klidně, jestli mne dá
někdo do novin, klidně si to zodpovím,“ konstatoval za smíchu přítomných
sebejistě Duka. „Po pádu berlínské zdi jak Moskva, tak Washington ztratily
zájem o tyto země. Měly k tomu určité důvody. Ty země byly navyklé na pomoc a
lidé z nich vám to sami říkají! Ty se rozpadly. Rozpadla se Afrika, na Středním
Východě je to ještě složitější. V Sýrii by si měli posypat hlavu popelem a
činit pokání všechny země, jak se tam angažují,“ zhodnotil situaci Dominik
Duka.
Víc,
než si myslíte…
Poté se svěřil: „Připravili jsme 480 míst, to znamená každé
místo pro 10, 15 lidí. Ale někdo musí udělat detenci. Protože zcela jasně – a
jednali jsme ze zpravodajskými službami, a to už jsem byl také napomenut,“
uvedl Duka za šumu v sále, „kdy jsem řekl, že tak pět procent tam může být
nasazených vojáků Islámského státu. Řekli – deset. Když
noviny píší, že tady je dvanáct uprchlíků. To není už lež, ale nonsens. Tady je
jich několik tisíc. Nebudu říkat kolik, protože jednou už jsem to naznačil, a
bylo zle,“ a zazněl smích z publika. „Ty lidi musíme chránit, protože pomáhali
našim vojákům a dalším v misích. A po nich jdou. Prostě nemohou sem přijít
všichni. To není jen otázka terorismu. To je otázka politiky, která se musí
změnit vůči chudým rozvojovým zemím. Tam musíme směřovat pomoc a je sem zvát na
studia. Oni tady povětšinou nezůstanou. Tak jako naši lidé, kdyby byli posláni
někam, tak se budou asi vracet. Největší chybu udělala média. To vytrhování
dráždivých podsloupečků, když vezmete někomu větu. I prezidentovi jsem řekl –
nemůžeš ty bonmoty takto používat…,“ konstatoval za smíchu auditoria Duka.
„Musí tu mít politický konsenzus. My jsme přijali půl milionu z bývalého
Sovětského svazu. Naštěstí s tím velké problémy nejsou…“
Pak zavzpomínal: „Byl jsem na Václavském náměstí, tam dole,
když se křičelo – přijměme milion migrantů. Měli jsme setkání biskupů na téma
migrace. Když tam byla slovenská eurokomisařka Záborská. Tvrdil jsem, že jeden
milion znamená minus pětadvacet procent mandatorních výdajů na ně. Tak si to
uvědomte. Jste připraveni k tomu? Ne že si sem ty lidi pozveme a dopadneme jako
ve francouzských nebo německých ghettech. A Francie s tím má velké problémy.
Frau Merkel také zčásti uznává, že je to chybné,“ uvedl za neutuchajícího zájmu
kardinál.
Seminář Nadace Železná Opona, kterou v Praze
spoluorganizoval a moderoval novinářský nestor Milan Syruček.
Parlamentnilisty.cz, 31.05.2018, výňatek z článku