Kardinál Duka tvrdými slovy o vítačích a muslimech vytočil arabistu…

Změna z roku na rok…

„Já bych se zastal situace, které tu vznikla. Skutečně, v médiích je oboustranná demagogie. Tam opravdu není rozumný přístup. Ale rok 2015 – přístup EU a těchto institucí totálně selhal,“ konstatoval kardinál Duka za potlesku a výkřiků „Ano!!“ v sále. „Selhání paní Merkelové – ona by měla z toho vyvodit politické závěry. Ona porušila veškeré zákony své země. Ona vyvolala fanatickou antireakci. Proč se toto neřeší i v našem prostředí? Hovořil jsem s většinou islámských velvyslanců. Od roku 2011 jsme měli dvakrát do roka oběd, a to buď na některé islámské ambasádě, nebo v našem domě. Zpočátku, do roku 2015, to skutečně byla diskuse,“ zavzpomínal na nedávné doby Duka. „Když nás hostila indonéská velvyslankyně, a dovolte mi to trochu odlehčit, dělali jsme si legraci, jak nás ty dámy přijmou. Budou s námi sedět u stolu? Jak to budou jíst, jestliže budou mít burku. Bude alkohol, nebude alkohol? Dámy seděly s námi u stolu, pily džus. Pili velvyslanci, a dovolte mi tuto poznámku – a pak byla řada velvyslanců z bývalých sovětských republik, a ti na rozdíl od těch dam neměli džus, ale čirou kapalinu,“ glosoval za smíchu publika Duka. „To nebyla há dvě o…,“ poznamenal Milan Syruček s odkazem na to, že skutečně o čirou, pramenitou vodu jaksi nešlo…

 

„Tady byla prostě normální diskuse. V roce 2015 jsem vyslechl hodinový útok kuvajtského mladého velvyslance. Byl jsem skutečně překvapen. Další útok šel z dalších arabských zemí – jedna dáma, kterou nebudu jmenovat, spustila – jak to že se ve školách neučí islám, jak to že nemáme v armádě a ve věznicích islámské duchovní,“ posteskl si kardinál Duka. „Od té doby jsme se nesešli. Přičemž rok předtím jsme dokázali debatovat o šaríi, o problémech, a oni to přiznávali. Byla tu egyptská velvyslankyně, tu považuji za nejvzdělanějšího velvyslance, se kterým jsem se tu setkal, jak znala křesťanství. Ona byla liberální vyznavačka islámu. „Nemůžeme prý říci – vaše řešení je dobré a naše špatné, nebo naopak. Musíme hledat určitou rovnováhu, abychom vůbec dokázali žít, protože bez státu nemůžeme žít.“

 

V Německu se prudce přiostřuje…

 

„Do této situace přišla migrační krize. Je potřeba pomáhat na místě. Řeknou nám – vy nám kradete lidi, inteligenci. Byl zde kardinál z Nigérie, říkal totéž. Jak to bylo pojato, tak je to katastrofa. Na Lampeduze byli vyšetřováni lidé, kteří zneužili ze 70 procent dotací, které dostali od OSN, EU, to rozkradli…,“ konstatoval Duka. „Všimněme si, že jsme vyvolali obrovskou nenávist. Hovořilo se o tom, že je možná určitá symbióza. Je, ale ne taková. Před pár týdny jsem byl na katolickém sjezdu v Německu. Byli tam profesoři, duchovní. Ti duchovní, kteří v roce 2015 byli pro politiku paní Merkelové, nyní říkají – hrozí ne střet mezi Němci a migranty, ale mezi Němci navzájem. Protože jestliže takový obrovský počet mladých, kteří přišli a odmítají jakoukoliv práci, tak z toho vznikne obrovské napětí. Máme u nás situaci nevyřešenou s našimi Romy. A nejsou jen vinni Romové. Je vinna také nezodpovědná politika od padesátých let až do dneška,“ uvedl Duka a pokračoval. „Vím, že ve Škodovce potřebují patnáct procent dělníků. A říkají, my potřebujeme zámečníka, soustružníka, frézaře, elektrikáře. Potřebujeme i konstruktéry. Ale kdo to ty nově příchozí naučí. To nemůžete učit anglicky. Jak by mohli pan profesor Kropáček, Mendl a ostatní do Škodovky? To není jen otázka jazyka, ale celé technologie…,“ posteskl si Duka za souhlasných výkřiků „Jistě“.

 

Opuštěni

 

„Znám tuto situaci z vlastní zkušenosti. Jak dlouho trvalo slovenské vesnici, kde jsme přestěhovali továrnu, než se obyvatelé sžili s touto civilizací. Jak dlouho to trvalo v Polsku. To jsou nejméně tři generace. A to jsme v jednom kulturním prostředí. V Německu byl nedávno pravnuk císaře Heile Selassie. A on žádal nový Marshallův plán. Tady to řeknu klidně, jestli mne dá někdo do novin, klidně si to zodpovím,“ konstatoval za smíchu přítomných sebejistě Duka. „Po pádu berlínské zdi jak Moskva, tak Washington ztratily zájem o tyto země. Měly k tomu určité důvody. Ty země byly navyklé na pomoc a lidé z nich vám to sami říkají! Ty se rozpadly. Rozpadla se Afrika, na Středním Východě je to ještě složitější. V Sýrii by si měli posypat hlavu popelem a činit pokání všechny země, jak se tam angažují,“ zhodnotil situaci Dominik Duka.

 

Víc, než si myslíte…

 

Poté se svěřil: „Připravili jsme 480 míst, to znamená každé místo pro 10, 15 lidí. Ale někdo musí udělat detenci. Protože zcela jasně – a jednali jsme ze zpravodajskými službami, a to už jsem byl také napomenut,“ uvedl Duka za šumu v sále, „kdy jsem řekl, že tak pět procent tam může být nasazených vojáků Islámského státu. Řekli – deset. Když noviny píší, že tady je dvanáct uprchlíků. To není už lež, ale nonsens. Tady je jich několik tisíc. Nebudu říkat kolik, protože jednou už jsem to naznačil, a bylo zle,“ a zazněl smích z publika. „Ty lidi musíme chránit, protože pomáhali našim vojákům a dalším v misích. A po nich jdou. Prostě nemohou sem přijít všichni. To není jen otázka terorismu. To je otázka politiky, která se musí změnit vůči chudým rozvojovým zemím. Tam musíme směřovat pomoc a je sem zvát na studia. Oni tady povětšinou nezůstanou. Tak jako naši lidé, kdyby byli posláni někam, tak se budou asi vracet. Největší chybu udělala média. To vytrhování dráždivých podsloupečků, když vezmete někomu větu. I prezidentovi jsem řekl – nemůžeš ty bonmoty takto používat…,“ konstatoval za smíchu auditoria Duka. „Musí tu mít politický konsenzus. My jsme přijali půl milionu z bývalého Sovětského svazu. Naštěstí s tím velké problémy nejsou…“

 

Pak zavzpomínal: „Byl jsem na Václavském náměstí, tam dole, když se křičelo – přijměme milion migrantů. Měli jsme setkání biskupů na téma migrace. Když tam byla slovenská eurokomisařka Záborská. Tvrdil jsem, že jeden milion znamená minus pětadvacet procent mandatorních výdajů na ně. Tak si to uvědomte. Jste připraveni k tomu? Ne že si sem ty lidi pozveme a dopadneme jako ve francouzských nebo německých ghettech. A Francie s tím má velké problémy. Frau Merkel také zčásti uznává, že je to chybné,“ uvedl za neutuchajícího zájmu kardinál.

Seminář Nadace Železná Opona, kterou v Praze spoluorganizoval a moderoval novinářský nestor Milan Syruček.

Parlamentnilisty.cz, 31.05.2018, výňatek z článku